Testování žáků (Zdroj: CNN Prima NEWS)
Už za 12 dnů, tedy 1. března, by se měli první studenti vrátit do lavic. Ačkoliv je jasné, že bez plošného testování to nepůjde, dosud chybí přesná metodika, podle níž se tak bude dít. Podle vládního návrhu bude pilotní testování probíhat dvakrát týdně a budou použity antigenní testy ze špičky nosu.
Evidentně zatím nejde o řízený a postupný návrat všech školáků do tříd. K němu dojde až na základě výsledků pilotního testování nejstarších studentů, které je plánováno do konce března. A také půjde o to, jak se bude zhoršovat či zlepšovat epidemická situace.
Informace o pilotním testování vychází z usnesení vlády schváleného 15. února, které má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.
1. Kdo se v březnu do školy vrátí
Jako první by se 1. března měli vrátit studenti středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol. Těch je podle informací ministerstva školství 98 tisíc. Pokud se k tomu přidají i učitelé a zaměstnanci škol, jde celkem o více než 130 tisíc lidí.
Týden na to, tedy 8. března, by měl následovat návrat studentů praktické výuky – opět na středních školách. Společně s učiteli a zaměstnanci jde celkem o 190 tisíc lidí.
Až 15. března by se do škol mohli vrátit deváťáci. Šlo by tedy o dalších cca 130 tisíc lidí.
Pokud bychom počet všech sečetli, dostaneme se na 450 tisíc lidí, které bude třeba v první polovině března pravidelně testovat.
O žácích zbylých ročníků vládní materiál nic konkrétního neuvádí.
2. Jaké testy se použijí
Ačkoliv původně vláda zvažovala použití PCR testů, s ohledem na cenu i dlouhý čas čekání na výsledek přistoupila k antigenním testům.
„Na základě doporučení ÚKŠ (Ústředního krizového štábu, pozn. red.) a Centrálního řídícího týmu navrhujeme pro plošné a pravidelné testování ve školách využívat neinvazivních antigenních testů,“ uvádí se v návrhu. Ve vládní strategii nakonec dostaly přednost konkrétně tzv. antigenní testy ze špičky nosu, které se používají například i v Rakousku.
Jak dostat děti zpátky do škol? Ředitel základky přišel s nápadem, jak návrat uspíšit
Ředitel malotřídky na Bruntálsku bojuje za to, aby se stejně jako prvňáci a druháci mohly i další děti vrátit zpátky do lavic. Proto si škola dokonce sama zajistila antigenní testy na domácí testování. Stejné, jako mají žáci v Rakousku.
Testování s jejich pomocí bez čekání na vládu rozjeli už minulý týden například v Branticích na Bruntálsku. Ředitel školy Adam Šimůnek zajistil pro každého svého žáka balení 25 testů a zatím se jim to velmi osvědčilo.
„V pátek byl ostrý start a v pondělí jsme měli další testování. Zatím probíhá jednou týdně a každý žák si ho dělá s rodiči doma. Už se nám podařilo i eliminovat pozitivní případ,“ řekl CNN Prima NEWS ředitel Šimůnek s tím, že testy jim zatím vystačí do konce dubna, pokud budou testovat tempem dva testy týdně.
3. Proč ne testy ze slin?
Tzv. kloktací testy neboli testy ze slin sice v původním návrhu resortu školství byly, ale vládní návrh s nimi už nepracuje. Nejsou podle něj vhodné kvůli tomu, že by se před odběrem nemělo minimálně 30 minut pít, jíst a třeba ani kouřit. Testy tedy nejsou vhodné ani pro provádění odběrů přímo ve školách.
Už předem se ale odborníci shodují, že pouhé testy ze špičky nosu mají maximálně 40procentní spolehlivost a z toho důvodu by bylo lepší využít právě ty kloktací. Za jejich vývojem stojí olomoucký Ústav molekulární a translační medicíny při Univerzitě Palackého. Výsledek by se zjišťoval mnohem spolehlivější PCR metodou.
Takzvané kloktací testy. (Foto: ČTK) Zdroj: ČTK
„Nově publikovaná data z Rakouska ukazují, že antigenní sebetestování odhalí u žáků pouze 0,02 procenta nakažených, přičemž PCR metoda s neinvazivním odběrem odhalí minimálně desetinásobně více případů onemocnění,“ uvedl ředitel ústavu a bývalý vládní koordinátor testování Marián Hajdúch.
Podle Hajdúcha je vhodné obě metody kombinovat. A především u starších studentů by se podle něj mělo přistoupit k PCR metodě. V tom s ním souhlasí například i vládní poradce Roman Prymula.
Kloktací testy, které čeští vědci vyvinuli a zatím se nepoužívají, od pondělí testují i studenti olomouckých středních škol a pokud se v praxi osvědčí, ministerstvo je připraveno je například pro starší ročníky použít.
Čeští vědci vyvinuli citlivější, snazší a levnější testy na covid. Proč se nepoužívají?
V Česku probíhá antigenní testování, které má podchytit co největší množství lidí s koronavirem. Tyto testy, stejně jako PCR, probíhají ve specializovaných odběrových místech nebo u vybraných ambulantních specialistů. Výhodou je rychlost, nevýhodou nižší spolehlivost a nutnost odběru v ambulanci. Čeští vědci přitom vyvíjeli testy ze slin a nosních stěrů, které by byly levnější, snazší a mají požadovanou citlivost. Proč zatím nejsou veřejně dostupné?
4. Jak často se bude testovat
V rámci pilotních projektů, které vláda plánuje odstartovat právě od března, by se mělo testovat dvakrát týdně. Na základě uvedených informací je tak třeba zajistit více než 900 tisíc testů na týden během první poloviny března.
Do konce března by měla vláda podle návrhu zajistit až 3 600 000 testů. O tom, od koho a za kolik je stát nakoupí, by měla rozhodnout do 18. února.
5. Kde se bude testovat
Vládní návrh zatím konkrétně neuvádí, kde by se mělo testovat. Z výše uvedeného je ale patrné, že vláda směřuje spíše k tomu, aby testování probíhalo ve školách – při vstupu do jejich budov.
Právě místo testování má i zásadní vliv na výběr testů a rychlost získání výsledků. Ředitelé škol i učitelé se spíše kloní k testování v pohodlí domova, kde s tím školákům pomohou rodiče. Přesně takový postup zvolili i v Branticích na Bruntálsku.
6. Kdo bude testovat
Vzhledem ke snaze využít tzv. samotesty, by se měl každý testovat sám. U starších žáků to zřejmě problém nebude, vládní návrh už se ale nijak nezabývá otázkou, jak to bude u mladších žáků. Kdo by jim s tím pomáhal, kde by se čekalo na výsledek a kdo by se o děti staral třeba ve chvíli, kdy by byly pozitivní.
Tyto otázky by zřejmě mělo vyřešit pilotní testování a pomoc škol, které se do zkoušek testů už nyní zapojily dobrovolně.
7. Jak přesně probíhá antigenní test ze špičky nosu
Postup CNN Prima NEWS popsal ředitel Šimůnek. Jeho škola požívá tzv. lepu testy od firmy quickSeal.
„Vezmete štěteček a vytřete si nos. K testu je připravená testovací knížečka, kterou rozbalíte, odlepíte nálepku a test vložíte na určené místo do knížečky. Zakápnete šesti kapkami a do pěti minut vidíte, jak test funguje. Následně by měl test cca 15 minut ležet ve vodorovné pozici a pak vidíte úplný výsledek,“ popsal Šimůnek. Děti poté zabalený negativní test ukážou a vhodí do připraveného koše.
8. Kdo to všechno zaplatí
Rodiče ani školy by v případě spuštění plošného testování nic neplatili. Vše by hradil stát. O tom, zda by šly peníze pouze ze státního rozpočtu nebo by se na nákladech podílely obce, se návrh vlády zatím detailněji nezmiňuje.
V rámci harmonogramu, který vláda v návrhu pilotního testování schválila, by testy do krajů měly dorazit nejpozději 24. února a nejpozději 28. února by je měly mít jednotlivé školy. Zatím ale stále nejsou ani vybrané příslušné firmy, které by měly testy dodat. Kabinet vybírá z šesti možných dodavatelů.