ON TOPIC: Profesor psychologie Radek Ptáček – celý díl podcastu o výchově a začátku školního roku
Konec letních prázdnin a blížící se nový školní rok může v mnohých dětech i dospělých vyvolat nepříjemné pocity. Podle psychologa Radka Ptáčka se ale na tuto významnou změnu v našem denním režimu můžeme připravit. Co dělat, aby doma zavládly klid a pohoda?
Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.
Profesor lékařské psychologie, klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček působí na 1. lékařské fakultě a University of New York in Prague a za svou práci získal několik prestižních ocenění. Věnuje se také vzdělávání lékařů, soudců a sociálních pracovníků. V roce 2018 se stal prezidentem největšího světového kongresu o ochraně dětí.
„Myslím, že prázdniny jsou především od toho, aby si je děti, ale samozřejmě také rodiče užili. Rozumná doba, kdy se začít nějak systematicky připravovat na školní rok, je přibližně 10 dní až 14 dní před jeho začátkem,“ doporučuje Radek Ptáček s tím, že ideální je začít s dětmi už v létě pravidelně vstávat a poté jim postupně zadávat i nějaké velmi lehké úkoly, které musí samy zvládnout.
České školy zabíjí motivaci
Že se dětem nechce vstávat a do školy se netěší, je podle psychologa Radka Ptáčka celkem běžné. „Česká škola u většiny dětí zabíjí motivaci ke vzdělávání a většina prvňáčků, kteří se těší a nemohou se dočkat, se přibližně za 2–3 měsíce do školy těšit přestane. Je to proto, jakým způsobem škola funguje a jak pracuje s motivací dětí k tomu se učit nebo obecně naplňovat jakékoliv povinnosti. Když se podíváme do ‚anatomie‘ a vůle k motivaci, tak ta musí samozřejmě vznikat zevnitř. A vzniká na základě toho, s čím je aktivita spojena. Když je spojena s něčím příjemným, je to fajn, chci to dělat znovu, když s něčím nepříjemným, tak to chtít nebudu.“
Kolik děti zvládnou kroužků?
Dalším problémem, který má zčásti za vinu české školství, je podle Radka Ptáčka spánková deprivace dětí a mladistvých. „Dnešní děti jsou ve velkém procentu přetížené a jsou v chronické spánkové deprivaci. Je to proto, že během našeho dětství, to znamená od předškolního věku až do minimálně 18, ale spíše 25 let, mohou mít mladí lidé potřebu spánku i 10–12 hodin, a to české školství zkrátka neumožňuje.“
Mohlo by vás zajímat: Mít dítě je luxus, mnoho lidí to odkládá, říká expertka. Vypočítala, kolik stojí výchova
Pak do toho mohou vstoupit ještě rodiče tím, že dítěti naplánují mnoho volnočasových aktivit, aby se „neflákalo“. Existuje v tomto ohledu nějaký ideální počet kroužků? „Nemáme na to nějaká tvrdá data, ale z pohledu mé praxe, která činí již 25 let, jsou to tři dny. Dva dny nechme na to, aby se dítě dalo dohromady, ale zároveň, aby si třeba prošlo to, co mu ve škole nejde, protože dnešní škola je stále do značné míry postavená na tom, jak dobře se připravuje rodič spolu s dítětem. Což je samostatná otázka, jestli tohle je dobře…“ říká Radek Ptáček.
Děti by měly mít prostor na nicnedělání
Uvedl také, že je velmi důležité nechat dětem volný čas, kdy nebudou dělat nic. „Děti by se měly naučit odpočívat, to znamená říct jim: ‚Dneska odpoledne nemáš nic, dělej si, co chceš.‘ A to samozřejmě bude pro většinu rodičů jako červený hadr, protože řeknou: ‚No jo, tak on se tedy bude jen flákat?‘ Ale ty nejvýznamnější změny v mozku se dějí při neaktivitě, to znamená ve spánku a při tom, kdy jen tak lelkujeme. Zvláště když jen tak lelkuje dítě. Takže jim nechme i volný nestrukturovaný čas, který ovšem nesmí zaplnit mobilem nebo počítačem,“ doporučil odborník.
Školní rok a nátlak na rodiče
Školní docházka ovšem není zátěží jen pro děti a mladistvé, ale právě i pro jejich rodiče, kteří mimoto pracují a mají další povinnosti a aktivity. Čeho by si měli všímat, aby případně včas zamezili syndromu vyhoření a tomu, aby svou špatnou náladou nechtěně neovlivnili i své blízké?
„Tohle je strašně důležité téma. Protože duševní stav dítěte je do značné míry ovlivněný duševním stavem rodiče. Některé studie jsou dokonce schopné zjistit z úrovně stresového hormonu v moči dítěte, zdali má jeho rodič finanční problémy. To znamená, že máme obrovskou sílu a moc ovládat to, jak se cítí naše dítě – když jsem v nepohodě, bude i moje dítě v nepohodě. A proto bychom o sebe jako rodiče měli opravdu pečovat,“ varoval Radek Ptáček.
Jakékoliv déletrvající projevy nepohody jsou varovným signálem.
„Únavy, smutku a úzkosti, tedy jakýchkoliv projevů nepohody, které nereagují na běžné prostředky a trvají déle, třeba než několik týdnů, bychom si měli všímat. V psychiatrii jsou takovou hranicí například pro smutnou náladu dva týdny, ale samozřejmě nemusíme po dvou týdnech jít k psychiatrovi, ale již třeba po několika týdnech se dívat, co se mnou může být a jak to mohu řešit,“ dodal psycholog.
Mohlo vám uniknout: Revoluce ve školství. Schyluje se k omezení odkladů prvňáčků i zrušení známkování
Co dělat, když nás práce netěší
Stejně jako se mnohým dětem nechce vstávat do školy, i dospělí mají mnohdy ke vstávání a svému zaměstnání odpor. Co v takovém případě Radek Ptáček vzkazuje? „V případě, že patříte do té většiny lidí a váš život je naplněný prací, která vás netěší, tak v tomto netěšení, které vás může vzít až do nejhlubší bažiny, beznaděje a deprese, si každý den najděte něco, na co se budete těšit. Už ráno si nastavte nějaké těšení a řekněte si, co to konkrétně bude. Nemusí to být nic velkého – procházka s dítětem, kafe s kamarádem, s kamarádkou. Anebo třeba jenom tabulka čokolády. Večer u televize… to vše je v pohodě, ale je důležité den začínat s tím, že se na něco těším, strávit den tím, že se na to stále těším a večer si to dopřát.“
Proč je psycholog Radek Ptáček dlouhodobým odpůrcem fyzických trestů u dětí, jaká motivace podle něj funguje a proč rodičům doporučuje nereagovat na známky, které děti ze školy přinesou? Pusťte si celý díl podcastu ON TOPIC. Najdete ho na začátku článku, ale i v podcastových aplikacích a na YouTube.
