Neznámý typ žloutenky napadá hlavně malé děti. Zdroj: Profimedia.cz
Děti po celém světě se potýkají se žloutenkou neznámého původu. Britští odborníci přišli s nečekaným vysvětlením. Na vině podle nich může být pandemie covidu, ne však nemoc samotná, ale dlouhé lockdowny, kdy byly děti zavřené doma a jejich těla nebyla vystavena běžným virům. Po rozvolnění opatření je tak jejich imunitní systém zranitelnější.
Za poslední čtyři týdny bylo ve Velké Británii hlášeno celkem 114 případů „akutní hepatitidy neznámého původu“, píše web Daily Mail. Deset dětí navíc muselo podstoupit transplantaci jater. První případy byly zaznamenány ve Skotsku před necelým měsícem. Britští zdravotníci jsou od té doby ve střehu, protože za poslední tři měsíce se prý objevilo tolik nemocných, kolik by jindy očekávali za celý rok.
Problémy postihují zejména děti mladší pěti let. Nejprve měly průjem a nevolnost, později se u nich objevila žloutenka. Dalšími příznaky mohou být tmavá moč, šedě zbarvená stolice, svědění kůže, bolesti svalů, horečka, letargie, nechutenství nebo bolesti žaludku.
Odborníci se domnívají, že nemoc může být vyvolána adenovirem. Tedy infekcí, která obvykle způsobuje rýmu a je spojována se třemi čtvrtinami dosavadních případů. Proč je ale nárůst počtu případů tak enormní? „Lockdowny během pandemie koronaviru mohly oslabit imunitu dětí a učinit je náchylnějšími k nemocem. Nebo mohl původce onemocnění zmutovat a představuje tak ještě větší hrozbu,“ cituje Daily Mail vyjádření řady místních lékařů.
Doktorka Meera Chandová, ředitelka oddělení klinických a nově se objevujících infekcí britské Agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA), vysvětluje, že virem se nakazily mladší děti, protože mu nebyly vystaveny „během formativních fází, ve kterých byly během pandemie“.
Čísla mohou být jen špičkou ledovce
Onemocnění jater bylo zaznamenáno ve 12 různých zemích, včetně USA, Irska nebo Španělska, zatím zemřelo jedno dítě. Britské úřady zatím vyloučily jako možnou příčinu vakcíny proti covidu, protože žádné z nemocných dětí nepodstoupilo vakcinaci kvůli nízkému věku. Stejně tak 11 nemocných dětí v USA.
Britští hepatologové se domnívají, že oficiální čísla mohou být jen „špičkou ledovce“, protože mnoho rodičů může příznaky ignorovat. Podle lékaře Simona Taylora-Robinsone ale zatím není důvod k panice, protože v „99 procentech případů jsou játra schopna regenerace a pravděpodobnost, že by bylo nutné provést transplantaci, nebo že by člověk kvůli tomuto onemocnění zemřel, je nízká“.
Londýnský profesor Alastair Sutcliffe dodal, že narůstající případy jsou pro rodiny jistě znepokojující a deprimující situací. „Pokud se u dítěte objeví žloutenka už po několika měsících života, potřebuje rychlou lékařskou pomoc. Ale to není nic nového. Nic není horšího než strach,“ apeloval na rodiče, aby nezkoušeli léčit své potomky doma a vyhledali odbornou pomoc.
Pozoruhodné je, že žádný z případů v Británii údajně nebyl způsoben jedním z pěti typických kmenů viru – hepatitidy A, B, C, D nebo E. Doposud získané údaje tak stále více naznačují, že za nárůstem závažných případů jsou již zmíněné adenoviry, informuje UKHSA. Byly zjištěny u 75 procent nemocných. Přibližně každý sedmý měl pak navíc covid.
Nejde ale jen o Velkou Británii, Španělsko nebo USA. Další případy byly zjištěny také v Belgii, Dánsku, Francii, Itálii, Irsku, Nizozemsku, Norsku, Izraeli nebo Rumunsku. „Je důležité, aby všechny země sdílely své údaje, jakmile je budou mít k dispozici. Může za tím být klidně covid,“ upozorňuje skotský odborník na infekční choroby Muge Cevik.
Děti a jejich rodiče by podle expertů měli dodržovat běžná hygienická opatření, jako je důkladné mytí rukou a řádná hygiena dýchacích cest. Vše pomůže omezit šíření mnoha běžných infekcí včetně adenovirů. Děti, které mají příznaky gastrointestinální infekce včetně zvracení a průjmu, by měly zůstat doma a do školy nebo školky se vrátit až po 48 hodinách od ustoupení příznaků.
Celý svět už třetím rokem bojuje s pandemií koronaviru. Zdroj: Getty Images
Aktuálně v Česku dominuje varianta omikron, která je sice výrazně nakažlivější a odolnější, ale zároveň způsobuje mírnější průběh nemoci. Zdroj: AP
Podobné vlastnosti i aktuálně se šířící subvarianta omikronu s názvem BA.2..
Vědci nevylučují, že se po omikronu dočkáme dalších variant koronaviru, které mohou mít nakažlivější nebo nebezpečnější. Zdroj: Getty Images
Vyléčením z covidu mnohdy zdravotní komplikace nekončí. Řada lidí ještě měsíce po nákaze trpí tzv. postcovidovým syndromem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejčastějšími příznaky postcovidového syndromu jsou únava, bolest svalů a deprese. Zdroj: Getty Images
V rámci urychlení vakcinace prvními i třetími dávkami vzniklo několik očkovacích míst bez nutnosti registrace. Zdroj: Profimedia.cz
Před očkovacími centry bez registrace občas tvořily dlouhé několikahodinové fronty. Hlavním důvodem byla omezení pro ty, kteří dosud nepodstoupili vakcinaci. Zdroj: Jiří Lizec
Ne všichni se měli k očkování proti koronaviru. Zdroj: ČTK
Očkování proti koronaviru oproti loňskému roku ale výrazně zpomalilo. Vakcinací dvěma dávkami prošlo necelých 70 procent českého obyvatelstva. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda během pandemie spustila speciální portál, který slouží jako rozcestník pro aktuální opatření i vyvracení covidových dezinformací. Zdroj: Viet Tran
Po celé České republice vyrostly stovky odběrových míst. Zdroj: ČTK
Sérii pravidelných testů na covid musely absolvovat i děti ve školách. Zdroj: ČTK
Na letištích po celém světě nadále platí pro cestující přísná hygienická opatření. Zdroj: ČTK
S příchodem vlády Petra Fialy (ODS) byly zrušeny některé covidové restrikce. Jednou z nich byla povinnost se prokázat provedeným negativním testem nebo hotovým očkování pro vstup do restauračních podniků. Zdroj: Profimedia.cz
Přísná covidová opatření platila také v sousedních zemích. Předložení dokladu o bezinfekčnosti vyžadovaly například všechny pouťové atrakce ve vídeňském Prátru. Zdroj: Viet Tran
Během pandemie proběhlo několik demonstrací, které byly z většiny mířené proti vládním koronavirovým opatřením. Zdroj: Profimedia.cz
Ještě nedávno byly roušky a respirátory ve vnitřních prostorech povinné. Zdroj: Profimedia.cz
Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě se možná brzy dočká konce, pakliže se pandemická situace výrazně nezhorší. Vláda uvažuje o změně pravidel. Zdroj: Getty Images
Šíření koronaviru tvrdě zasáhlo letecký a turistický průmysl. Zdroj: Getty Images
Pro ulehčení cestování a využívání služeb vláda Andreje Babiše (ANO). Skrze ni je možné načíst data o provedené vakcinaci proti covidu nebo o provedeném testu. Zdroj: Viet Tran
Česká republika má za sebou několik momentů, kdy kapacity covidárií přestaly pomalu stačit. Pacientů s těžším průběhem nemoci bylo zkrátka příliš. Zdroj: Ivan Motýl
Pandemie koronaviru těžce dopadla na zdravotníky v první linii. Mnozí z nich trpí vyčerpáním a syndromem vyhoření. Zdroj: Profimedia.cz
Vlastimil Válek (TOP 09) již před volbami v roce 2021 uvedl, že není pro povinné očkování proti covidu. Místo toho apeloval na osobní odpovědnost a osvětu. Zdroj: Profimedia.cz
Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stál za vyhláškou o povinném očkování vybraných skupin obyvatel a profesí. Nová vláda ale záměr posléze smetla ze stolu. Zdroj: Profimedia.cz
Kabinet Petra Fialy (ODS) a vládní poslanci schválili novelu pandemického zákona, který by do určité míry nahradil nouzový stav při řešení covidové krize. Setkali se ale s odporem ze strany opozice i některých senátorů. Zdroj: Profimedia.cz
Nákaze koronavirem neunikli ani čeští vrcholoví politici. Prezident Miloš Zeman měl lehký průběh nemoci, podle něj tomu tak bylo díky tomu, že měl v rameni tři dávky očkování. Zdroj: Profimedia.cz
Oscarový režisér Jiří Menzel se předloni na podzim nakazil koronavirem, což vedlo k tomu, že dostal covidový zápal plic. Zemřel 5. září 2020. Zdroj: Profimedia.cz
První obětí koronaviru byl 95letý muž. Zemřel 22. března 2020. Zdroj: Viet Tran
V souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo v České republice téměř 40 tisíc lidí. Zdroj: Viet Tran
Aktuálně v Česku dominuje varianta omikron, která je sice výrazně nakažlivější a odolnější, ale zároveň způsobuje mírnější průběh nemoci. Zdroj: AP
Vědci nevylučují, že se po omikronu dočkáme dalších variant koronaviru, které mohou mít nakažlivější nebo nebezpečnější. Zdroj: Getty Images
Vyléčením z covidu mnohdy zdravotní komplikace nekončí. Řada lidí ještě měsíce po nákaze trpí tzv. postcovidovým syndromem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejčastějšími příznaky postcovidového syndromu jsou únava, bolest svalů a deprese. Zdroj: Getty Images
V rámci urychlení vakcinace prvními i třetími dávkami vzniklo několik očkovacích míst bez nutnosti registrace. Zdroj: Profimedia.cz
Před očkovacími centry bez registrace občas tvořily dlouhé několikahodinové fronty. Hlavním důvodem byla omezení pro ty, kteří dosud nepodstoupili vakcinaci. Zdroj: Jiří Lizec
Očkování proti koronaviru oproti loňskému roku ale výrazně zpomalilo. Vakcinací dvěma dávkami prošlo necelých 70 procent českého obyvatelstva. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda během pandemie spustila speciální portál, který slouží jako rozcestník pro aktuální opatření i vyvracení covidových dezinformací. Zdroj: Viet Tran
S příchodem vlády Petra Fialy (ODS) byly zrušeny některé covidové restrikce. Jednou z nich byla povinnost se prokázat provedeným negativním testem nebo hotovým očkování pro vstup do restauračních podniků. Zdroj: Profimedia.cz
Přísná covidová opatření platila také v sousedních zemích. Předložení dokladu o bezinfekčnosti vyžadovaly například všechny pouťové atrakce ve vídeňském Prátru. Zdroj: Viet Tran
Během pandemie proběhlo několik demonstrací, které byly z většiny mířené proti vládním koronavirovým opatřením. Zdroj: Profimedia.cz
Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě se možná brzy dočká konce, pakliže se pandemická situace výrazně nezhorší. Vláda uvažuje o změně pravidel. Zdroj: Getty Images
Pro ulehčení cestování a využívání služeb vláda Andreje Babiše (ANO). Skrze ni je možné načíst data o provedené vakcinaci proti covidu nebo o provedeném testu. Zdroj: Viet Tran
Česká republika má za sebou několik momentů, kdy kapacity covidárií přestaly pomalu stačit. Pacientů s těžším průběhem nemoci bylo zkrátka příliš. Zdroj: Ivan Motýl
Pandemie koronaviru těžce dopadla na zdravotníky v první linii. Mnozí z nich trpí vyčerpáním a syndromem vyhoření. Zdroj: Profimedia.cz
Vlastimil Válek (TOP 09) již před volbami v roce 2021 uvedl, že není pro povinné očkování proti covidu. Místo toho apeloval na osobní odpovědnost a osvětu. Zdroj: Profimedia.cz
Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stál za vyhláškou o povinném očkování vybraných skupin obyvatel a profesí. Nová vláda ale záměr posléze smetla ze stolu. Zdroj: Profimedia.cz
Kabinet Petra Fialy (ODS) a vládní poslanci schválili novelu pandemického zákona, který by do určité míry nahradil nouzový stav při řešení covidové krize. Setkali se ale s odporem ze strany opozice i některých senátorů. Zdroj: Profimedia.cz
Nákaze koronavirem neunikli ani čeští vrcholoví politici. Prezident Miloš Zeman měl lehký průběh nemoci, podle něj tomu tak bylo díky tomu, že měl v rameni tři dávky očkování. Zdroj: Profimedia.cz