Hromadný úhyn desítek tun ryb v řece Bečvě na Valašsku stále vyšetřují vsetínští kriminalisté. „Sám jsem nejméně šťastný, že to takhle dlouho trvá. Nemůžu ale tlačit na policii,“ řekl na středeční schůzi Senátu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle něho policie z úniku smrtícího kyanidu vyloučila chemičku Deza, která patří koncernu Agrofert a napřed se jevila jako možný viník.
„Policie zatím nerozhodla. Ale i když chemička ryby neotrávila, patří k největším znečišťovatelům a je tady pořádně cítit,“ říká Taťána Míčková Muchová, zakladatelka iniciativy Deza není bezva, jejíž uštěpačný název vznikl z někdejšího hesla samotného podniku Deza je bezva.
Soužití Valachů s chemickou továrnou Deza (Dehtové závody) mapoval reportér CNN Prima NEWS přímo ve Valašském Meziříčí. Není to zrovna ideální partnerství a ekologická katastrofa na řece Bečvě napjaté vztahy ještě vyhrotila. Shrňme si fakta. V neděli 20. září se moravská řeka Bečva v úseku pod chemičkou Deza ve Valašském Meziříčí proměnila v mrtvou stoku. Prudce jedovatý kyanid otrávil tok v délce čtyřiceti kilometrů a pozabíjel až čtyřicet tun ryb, které skončily v kafileriích. Podle České inspekce životního prostředí šlo o největší ekologickou katastrofu podobného druhu za posledních deset let.
Brabec: Kyanid v Bečvě mohl pocházet z areálu bývalé Tesly. Dezu z vyšetřování vyloučili
Kyanid, který způsobil úhyn desítek tun ryb v Bečvě, mohl pocházet z kanálu vedoucího do řeky z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Takové podezření má Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) na základě odebraných vzorků, řekl na čtvrteční tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Valašskomeziříčskou chemičku Deza, která spadá pod koncern Agrofert, vyloučila z možného podílu na havárii v Bečvě ČIŽP i policie.
Případ od té doby řeší vsetínští kriminalisté. „Hodně se spekulovalo o roli Dezy. Chci znovu zdůraznit, že Dezu jako možného původce už vyloučila i policie. Smyčka se spíš utahuje kolem areálu Tesly Rožnov,“ informoval 1. října ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Dalších čtrnáct dnů o případu mlčel, znova o něm promluvil až během rozpravy v Senátu ve středu 14. října, když ho k tomu vyzval senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Natvrdo říkám, mám zájem, aby to bylo vyšetřeno co nejrychleji. To, že není, přičítám tomu, že to není pro policii asi tak jednoduché,“ odpověděl ministr.
Redakce CNN Prima NEWS se obrátila i na vsetínskou policii, která ale na případ vyhlásila embargo: „S ohledem na probíhající vyšetřování nebudeme žádné informace sdělovat.“ Výpusť, z níž unikl kyanid, není podle ministra Brabce vůbec napojena na chemičku. Je však logické, že dokud neskončí vyšetřování, trvá i podezření některých lokáních politiků, ekologických aktivistů a obyvatel Valašského Meziříčí, že s únikem jedu může mít něco společného i Deza.
Varování až po čtyřech dnech
„Policie přece zatím viníka nenašla. Jsem zvědavá na závěry vyšetřování,“ říká 44letá Zuzana Bočková, obyvatelka Valašského Meziříčí. Upozorňuje na podivné reakce valašskomeziříčské radnice bezprostředně po havárii. Samosprávu přitom ovládá hnutí Andreje Babiše: „O úhynu ryb v Bečvě se vědělo už v neděli 20. září, ale pan starosta Robert Stržínek za ANO informoval o katastrofě na webu města až ve čtvrtek 24. září. Proč tak pozdě? Asi v tom budou nějaké společné zájmy s chemičkou.“
Radnice se podobným nařčením usilovně brání. „Varování jsme mohli vydat až na základě aktuálně dostupných informací, které město Valašské Meziříčí obdrželo od zodpovědných orgánů teprve ve čtvrtek 24. září,“ vysvětluje tiskový mluvčí města Jakub Mikuš. Až pátý den poté, co ryby v Bečvě začaly plavat břichem vzhůru, starosta za ANO požehnal následujícímu varování: „Důrazně nedoporučujeme veřejnosti až do odvolání vstup do řeky Bečvy ani koupání zvířat či jakýkoliv odběr vody od mostu v místní části Juřinka směrem dále po toku řeky.“
„Město chtělo katastrofu co nejdéle ututlat a nechalo nás čtyři dny bez varování. To je bezohledné, protože k Bečvě chodí na procházky rodiny s dětmi. Lidé tam venčí psy a třeba i napájejí koně, je to hrůza, jakou máme radnici,“ stěžuje si Zuzana Bočková.
Dehtová brána do Beskyd
Že Deza není bezva, to pozná návštěvník Valašského Meziříčí, už když přijíždí z vnitrozemí po hlavním tahu E442 z Hranic na Moravě. V bedekrech je sice dvacetitisícové městečko pyšně označováno jako „brána Beskyd“ anebo dokonce jako „Valašské Athény“, ve skutečnosti ho však střeží rozlehlá chemička. Čadící fabrika, která zpracovává především černouhelný dehet a surový benzol, tedy vedlejší produkty z koksoven.
Zápach z Dezy při vstupu do města je dokonce intenzivnější než ten ze samotné ostravské koksovny (autor této reportáže žije v Ostravě). Zakladatelka valašskomeziříčské iniciativy Deza není Bezva Taťána Míčková Muchová přitom vyrůstala právě na Ostravsku, a když se stěhovala do Valašského Meziříčí, naivně tam očekávala čirý vzduch a velebné lesy. „To bylo v roce 1986, ve Valmezu se tehdy kvůli chemičce dýchalo ještě hůř než v Ostravě,“ vzpomíná 56letá aktivistka. „Pamatuji si, že když večer napadl sníh, ráno byl černý. Z dehtu a sazí. Zaplaťpánbůh, tak strašně už dneska Deza neškodí, ale žít ve stínu chemičky je pořád horor.“
Děvčatům se to tady prostě stává
Horor je synonymum strachu a děsu. „Když žena otěhotní a z neznámých příčin potratí už v prvním anebo druhém měsíci, tak to je horor,“ vypráví Muchová. „Deza patří k fabrikám, které dlouhodobě vypouštějí nejvíce rakovinotvorných látek v celé republice. A to i látek reprotoxických, které vážně ohrožují reprodukční systém, tedy zdravý vývoj plodu v těle ženy.“
Koalice se fotí s kůrovcem a pozoruje motýle. O Bečvě se bavit nechce, vyčítá opozice
Sněmovna se nebude zabývat únikem kyanidu do Bečvy na Přerovsku, což požadovali občanští demokraté, Piráti a lidovci. Snahu KDU-ČSL projednat záležitost jako zvláštní bod schůze zablokovaly ANO a ČSSD. Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek to zdůvodnil tím, že ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odjel na Přerovsko, aby kauzu řešil. Celý přístup však vyvolává nepochopení u politiků.
Muchová se svěřuje, že takový horor zasáhl i její rodinu. „Mohu dosvědčit, že je to ve Valašském Meziříčí docela častý jev, ženy tady ztrácejí první a někdy i druhý plod a dítě pak bezpečně donosí až při třetím těhotenství. Děvčatům se to tady prostě stává,“ líčí. Dokázat přímou souvislost potratů s Dezou však nemůže. „Proto nikoho neobviňuji a jen upozorňuji na to, že se ve stínu Dezy děje něco, s čím se v jiných regionech nesetkávají,“ dodá roztrpčeně.
Taťána Míčková Muchová apeluje na sousedy, aby společným tlakem fabriku jednou vystrnadili z Beskyd. Na zdraví nenarozených dětí mají podle vědců zásadní vliv třeba takzvané ftaláty a ty Deza podle oficiálního Integrovaného registru znečišťování skutečně produkuje. Loni proto aktivistka sepsala petici, která putovala k Evropskému parlamentu. „Pokusili jsme se zabránit prodloužení výjimky pro Dezu, o které má rozhodnout Evropská agentura pro chemické látky. Jedná se o výjimku pro výrobu DEHP, což je toxický ftalát sloužící jako změkčovadlo PVC. DEHP přitom může způsobit smrt plodu v děloze, vyšší riziko smrti po narození i vrozené vývojové vady.“
Podivně dlouhé hlasování o výjimce
DEHP patří mezi potenciálně karcinogenní látky, způsobuje i poruchy vývoje mužských pohlavních orgánů a sníženou plodnost. Petice z Valašského Meziříčí proto končila výzvou: „Není žádný důvod pro prodloužení této výroby. Je-li Česká republika členem EU, nutně musí Evropská agentura pro chemické látky zasáhnout ve prospěch, bezpečnost a zdraví občanů.“
Evropská unie ftalát DEHP dokonce zařadila na index látek ohrožujících lidské zdraví a zavázala se látku stáhnout z trhu. Zároveň ale může učinit výjimku, o kterou se nyní uchází právě Deza. Ta přitom s Evropskou agenturou pro chemické látky jedná politikou cukru a biče, protože na agenturu podala i několik žalob.
„Plánované hlasování o výjimce, které se mělo konat loni před volbami do Evropského parlamentu, bylo nakonec odročeno. A nový parlament zatím nehlasoval. Deza tak ftaláty klidně vyrábí dál,“ krčí rameny Taťána Míčková Muchová.
V Evropské unii už nebezpečnou látku DEHP nadále produkují jen v chemičce Deza a v polské fabrice Azota. „O látku je na západ od českých hranic zájem, ale nikdo už ji tam nechce vyrábět. K tomu přece poslouží východní Evropa,“ předpokládá aktivistka, že agentura pro chemické látky výjimku pro Dezu nakonec schválí, a to dokonce na čtyři roky.
Šíleně to smrdí i o víkendu
Smrad u Dehtových závodů je štiplavý, pamětníkům připomíná cisternu s rozžhaveným dehtem, kterým se kdysi ucpávaly díry na silnicích. Asi kilometr severovýchodně od chemičky leží osada Mštěnovice, která je malebně rozložena po valašských kotárech, tedy v kopcovité krajině. Zápach je permanentní, chemička jede na plný plyn i ve svátky. „O víkendech je to snad horší než ve všední dny, někdy je to opravdu šílené, smrdí to pořád,“ vypráví žena, která právě češe jablka. A s úrodou zapózuje před fotoaparátem.
Žena s jablky pak ironicky dodá: „V posledních letech mám dojem, že jsou plody díky tomu smradu nějak odolnější. Asi jsou vzduchem chemicky ošetřeny, protože i po roce vydrží ve sklepě ve skvělé kondici.“ K smíchu to ovšem vůbec není. „Kamarádka, která pracuje v Deze, mi říkala, že ten smrad mi neublíží. Horší jsou unikající rakovinotvorné částečky.“
Jsme rádi, že Dezu máme
Z oficiálního Integrovaného registru znečištění za roky 2005 až 2007 vyplývá, že závod Deza byl tehdy největším zdrojem emisí rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek do ovzduší v České republice. Podle neziskové organizace Arnika, která situaci v Deze dlouhodobě sleduje, se produkce rakovinotvorných látek od té doby snížila, chemička je ale v tomto směru pořád velkým znečišťovatelem. Je to dokonce i černý puntík na mapě Evropské unie, stejně jako Ostravsko s koksovnami, které jsou s Dezou propojeny pupeční šňůrou.
„Kdo vymyslel, že Dezu v roce 1960 postaví tady v horách na Valašsku, ten by měl dostat doživotí,“ říká starší muž na mostě přes Bečvu, v samém historickém jádru Valašského Meziříčí. Protože fabriku kritizuje, odmítá se představit.
Část obyvatel ale Dezu chválí. „Je to největší zaměstnavatel ve městě, práci tam má víc než tisícovka lidí,“ háji továrnu penzista Antonín Řehák, který v chemičce léta pracoval. „My jsme rádi, že Dezu máme,“ dodá jeho žena Věra. „Chemička nám dává levné teplo, jinou teplárnu město nemá. Zálohy jsou rozumné a vždycky nám ještě na konci roku vracejí.“
Chemická lobby
„Máme teď nejlepšího starostu, jaký kdy vládl Valmezu,“ myslí si také Antonín Řehák. V posledních komunálních volbách získalo ANO ve městě 36 procent hlasů, strana ovládla post starosty a hraje prim v městské radě. „S kyanidem se v Deze nepracuje, však jsem tam dělal, vím to na sto procent. Za úhyn ryb může někdo jiný, přece to už říká i policie,“ říká rezolutně. A podívá se z mostu k hladině řeky. „Však teď hodně napršelo, řeka se naředila čistou vodou a je po katastrofě.“
Taťána Míčková Muchová z iniciativy Deza není bezva dál s napětím čeká na výsledky kyanidové tragédie. A zároveň se obává, že bude celý případ zameten pod koberec. Aktivistce též vadí, že se na jednu z nevětších ekologických havárií z posledních let nepřijel podívat ministr životního prostředí Richard Brabec.
Deza vs. kyanid
Iniciativu Deza není bezva překvapilo, jak rychle Česká inspekce životního prostředí stačila oznámit, že chemičku vylučuje z okruhu podezřelých. Ve firemních novinách přitom Deza před dvěma lety sama přiznala, že kyanidy odbourává při zpracování dehtu a benzolu. Data dostupná v Integrovaném registru znečišťování navíc potvrzují, že Deza každý rok ohlašuje desítky až stovky kilogramů kyanidů vypuštěných do vody, za rok 2018 to bylo v emisích do vody 60,5 kilogramu kyanidů.
Rusko čelí další ekologické katastrofě: Pobřeží Kamčatky lemují mrtví mořští živočichové
Obrovské množství mořských tvorů na turistické pláži na Kamčatce a místní s nevolností, bolestí v krku a problémy se zrakem. Taková je současná situace na ruském oblíbeném ostrově. Web RT informoval, že testy prokázaly ve vodě zvýšené hladiny ropných produktů. V současné době bylo zahájeno vyšetřování.
Loňská čísla zatím nebyla zveřejněna. Mluvčí Argofertu Karel Hanzelka přesto krátce po tragédii na Bečvě tvrdil: „S kyanidy nemáme nic společného. Naše výrobní spektrum je zcela jiného charakteru.“ Za pár dnů ale Hanzelka výpověď přece poopravil: „Deza se zabývá zpracováním dehtu. Zde vstupní surovina obsahuje tři až pět procent vody a v této vodě je stopově obsažený kyanid.“
Vedení Dezy vydalo k tragédii na Bečvě obsáhlé prohlášení: „Součástí Valašského Meziříčí jsme více než padesát let. Pravidelně investujeme do ekologického zařízení svých výrob s cílem minimalizace a téměř vyloučení podobných ekologických havárií. V tomto roce jsme uvedli do provozu nově zrekonstruovanou biologickou čistírnu odpadních vod v hodnotě téměř půl miliardy korun,“ stojí mimo jiné ve stanovisku.
„Naše iniciativa uznává, že podnik výrazně investuje do ekologie. Otázkou spíš je, zda v jednadvacátém století musí chemička vyrábět tak blízko centra dvacetitisícového města. A ještě v Beskydech,“ dodává Taťána Míčková Muchová.
