Situace mezi Ukrajinou a Ruskem se vyostřuje
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ohlásil, že by v sobotu měl hovořit se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem ve snaze zabránit případné ruské invazi na Ukrajinu. Informovaly o tom zahraniční agentury.
„Nadále vidíme velice znepokojivé známky zvyšování napětí ze strany Ruska, zejména příchod nových jednotek na hranice s Ukrajinou,“ řekl Blinken na tiskové konferenci v Nadi na Fidži. „Pokud má Rusko skutečně zájem diplomacií a dialogem vyřešit tuto krizi, kterou samo vytvořilo, jsme k tomu připraveni,“ prohlásil podle agentury AFP. „Musí se tak však dít v souvislosti se zmírněním napětí. Zatím jsme však z Moskvy viděli jen zvyšování napětí,“ dodal.
„Toto je klíčový okamžik. Jsme připraveni na cokoliv, co se může stát,“ řekl šéf americké diplomacie a znovu varoval, že USA a jejich spojenci rychle uvalí sankce na Rusko, pokud vpadne na Ukrajinu. K invazi by podle Blinkena mohlo dojít „kdykoliv“. „Nevíme, zda se prezident (Vladimir) Putin rozhodl. Ale víme, že je schopen jednat velice rychle,“ dodal.
S ruským prezidentem Vladimirem Putinem by podle Elysejského paláce měl v poledne hovořit francouzský prezident Emmanuel Macron. Kreml avizoval také telefonát Putina s americkým prezidentem Joem Bidenem. Blinken by kromě Lavrova měl hovořit také s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou, která byla tento týden na návštěvě Moskvy.
Opusťte Ukrajinu, vyzývají země
Krize mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině se vyostřila natolik, že USA, Británie, Nizozemsko, Lotyšsko, Estonsko a Japonsko v obavě z ruské invaze vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. Česko zatím podobné doporučení nevydalo. Kvůli hrozbě ruského útoku, který podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena může začít kdykoli, a to i během nynějších olympijských her, rozhodl prezident Joe Biden o přesunu dalších 3 000 amerických vojáků do Polska. O krizi má v sobotu s Bidenem a s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin.
Před ozbrojeným konfliktem varoval mimo jiné generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého ovšem od Ruska hrozí i jiná nebezpečí než přímý vpád. Například snaha svrhnout vládu v Kyjevě či kyberútoky.
