Zdražování od listopadu
Češi se po dlouhých měsících dočkali poklesu meziroční míry inflace. Ta v říjnu činila 15,1 procenta. V meziměsíčním srovnání dokonce došlo k deflaci, tedy k poklesu cen, a to o 1,4 procenta. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu.
Za meziměsíčním poklesem cen stojí zejména zlevnění elektřiny. Její ceny podle statistiků v porovnání se zářím klesly o necelých 54 procent. Ale pozor, nižší platby domácností za elektřinu jdou na vrub spuštění takzvaného úsporného tarifu, který byl nařízením vlády zaveden na období od října do prosince 2022. Vedle toho vláda odpustila poplatky za obnovitelné zdroje, a to od letošního října až do konce roku 2023.
Neobvyklé měřítko problému inflace. Na Googlu ji hledáme čtyřikrát častěji než dříve
Když se tempo růstu cen nachází v normálu, výraz „inflace“ zajímá jen ekonomy a pár nadšenců. Jakmile se vymkne z kloubů, stává se z ní jeden z nejvyhledávanějších termínů na internetu. Mnohonásobně se rovněž zvýšila frekvence slova inflace v diskusích na sociálních sítích, zjistili američtí vědci. Jenže ne všude je inflace vnímána stejně citlivě. Co Čechy zvedá ze židlí, nechává Turky chladnými.
„Bez zahrnutí výše uvedených opatření do výpočtu by úhrnný index spotřebitelských cen meziměsíčně dosáhl hodnoty 101,6 procenta. Analogicky by meziroční index za úhrn dosáhl hodnoty 118,6 procenta,“ upozornil Český statistický úřad v poznámce věnované vlivu vládních opatření na vývoj inflace. Jinak řečeno, bez vládního zásahu do cen elektřiny by ceny v říjnu meziměsíčně stouply o 1,6 procenta a meziroční míra inflace by zrychlila ze zářijových 18 na 18,6 procenta.
Zdražení potravin zrychlilo
Další položky v meziměsíčním srovnání zdražovaly. Nejvíce stouply ceny cukru, a to o 54,3 procenta. Následovala vejce (27), zelenina (9,6) nebo tuhá paliva (8,4). Vzrostly také ceny plynu, byť jen o poměrně mírných 2,7 procenta.
Také v meziročním srovnání došlo ke snížení cen elektřiny pro domácnosti, a to o 38,2 procenta. I zde se projevil vliv úsporného tarifu a prominutí poplatků za obnovitelné, respektive podporované zdroje energie. U potravin ale cenový růst meziročně zrychlil. Vejce zdražila o 52,8, cukr dokonce o 105,4 procenta.
Vlna zdražování se valí z východu na západ. Inflace v eurozóně se blíží 11 procentům
Zatímco v pobaltských státech inflační tlaky pomalu slábnou, vlna zdražování se stále více přesouvá do starých členských zemí Evropské unie. Největší cenový skok v říjnu zaznamenala Itálie a Německo. Českou republiku v inflaci již dohání také Slovensko, vyplývá z aktuálních údajů Eurostatu.
Ceny masa, zeleniny nebo pekárenských výrobků meziročně vzrostly v rozmezí od 24 do téměř 30 procent. Několik položek však zdražilo i více, což platí zejména u chleba, kde jeho cena stoupla o více než 35 procent. O polovinu dražší byly oleje, tuky nebo mouka.
Dvacítkou už inflace začínat nebude
Podle analytiků jsou údaje o říjnové inflaci do jisté míry překvapením. „Inflace v říjnu skončila výrazně pod očekáváním trhu následkem vládních opatření, odhady však byly velmi nejisté,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Podle něho budou inflační čísla do konce letošního roku rozkolísaná, a to právě z důvodu metodických a administrativních změn. „Vliv úsporného tarifu však bude pokračovat do konce roku. Pozornost se začíná přesouvat zejména na lednovou inflaci, tu ministerstvo financí vidí na 15 procentech,“ dodal Seidler. „Pod 10procentní hranici by se inflace měla dostat kolem poloviny příštího roku,“ odhadl.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je přesvědčen, že inflace se ve zbývajících dvou měsících tohoto roku zvýší. „Částečně kvůli korekci, inflace by ale již neměla dosáhnout 20 procent. V příštím roce bude postupně klesat. Za celý letošní rok dosáhne průměrně úrovně kolem 15 procent, v příštím roce kolem deseti procent,“ uvedl Kovanda pro CNN Prima NEWS.
