Čínský stíhací letoun J-11 pronásledoval americké letadlo. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Americko-čínské napětí ve vzdušném prostoru nad Jihočínským mořem se stupňuje. Vyplývá to alespoň ze zkušenosti reportérů CNN, kteří byli přítomni na palubě průzkumného letadla amerického námořnictva. Stroj z ničeho nic začala pronásledovat čínská stíhačka, přičemž pilot neopomněl jasnou výhrůžku adresovanou americké posádce.
Průzkumné letadlo amerického námořnictva letělo ve výšce asi 6,5 kilometru nad Jihočínským mořem, a to zhruba 50 kilometrů od sporných Paracelských ostrovů. Na palubě byl přítomen i štáb CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čína chce dát Rusku zbraně, bojí se USA. Peking už měl navázat kontakt s vagnerovci
Americký letoun P-8A z ničeho nic kontaktovala čínská strana. „Čínský vzdušný prostor je odsud vzdálený 12 námořních mil (22 kilometrů, pozn. red.). Už se nepřibližujte, nebo ponesete veškerou odpovědnost,“ ozvalo se v rádiu.
Konec protiruských sankcí a žádné jaderné zbraně. Čína představila 12 bodů mírového plánu
Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Dokument zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Za několik minut se na letoun „pověsila“ čínská stíhačka J-11 vyzbrojená raketami. Byla tak blízko, že štáb CNN zaznamenal, jak američtí piloti otáčeli hlavy, aby se za čínským strojem ohlédli. Byla také rozeznat rudá hvězda na křídlech stíhačky.
„Vidím vás ze strany našeho levého křídla. Mám v úmyslu pokračovat na západ. Žádám vás, abyste udělali totéž,“ vzkázal čínskému letounu pilot amerického letadla Nikki Slaughter. Jenže žádná odpověď z čínské paluby už nepřišla, sdělila CNN.
Čínská stíhačka pronásledovala americké letadlo asi 15 minut, poté se otočila. Podle CNN jde o jasný důkaz vzrůstajícího napětí mezi USA a Čínou na území Jihočínského moře. To se během posledních let stalo předmětem sporů hned několika zemí.
Jednotlivé ostrovy v této oblasti či příslušný vzdušný prostor si totiž kromě Číny částečně nárokují i Filipíny, Vietnam, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan, upozorňuje CNN. Oblast je bohatá na zdroje ryb, ropy či zemního plynu. Přes strategickou vodní cestu navíc prochází asi třetina celosvětové lodní dopravy.
