Ekologická katastrofa v Norilsku: Toxické látky se mohou do vody uvolňovat desítky let
Výběr redakce
V závodě Nadezhda v Norilsku praskla 29. května nádrž, ze které podle ruských vyšetřovatelů uniklo 21 tisíc tun paliva a maziv. Látky kontaminovaly oblast o rozloze 350 kilometrů čtverečních. Podle Tomáše Cajthamla z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu Akademie věd jde o velkou katastrofu, která se dotkne celého ekosystému. Zároveň poukazuje i na druhou část problému, která stojí za poškozením nádrže, z níž látky unikly. Tou je tání permafrostu.
Zhruba 16 tisíc tun paliva a maziv se mělo vsáknout do půdy, část pak vtekla do řeky Ambarnaja, látky se objevily i v řece Daldykan. Ruský prezident Vladimir Putin v oblasti schválil vyhlášení stavu nouze a zkritizoval gubernátora krasnojarské oblasti Alexandera Usse za pozdní zásah. Podle Tomáše Cajthamla si tím tamní úřady značně zkomplikovaly práci. „Je to velká katastrofa zejména proto, že se jedná o říční tok, který to kontaminuje a projde to celým ekosystémem. Skvrna se navíc nasákne do břehů a toxické látky se mohou do vody uvolňovat i desítky let,“ vysvětluje profesor z Ústavu pro životní prostředí PřF UK a Mikrobiologického ústavu AV. Vzhledem k tamním nízkým teplotám bude navíc trvat rozpad zbytků látek mnohem déle.
Čtěte také
Zasahující složky se skvrnu šířící se po řece snaží zastavit instalací norných stěn, což je podle Cajthamla spolu s odčerpáváním paliva a maziv z hladiny jediné, co se dá momentálně dělat. Díky tomu se zatím podařilo zabránit kontaminaci jezera Pjasina, ze kterého se voda dostává až k Velké arktické rezervaci.
„Pokud by se skvrna dostala do jezera, hrozila by lokální katastrofa a vymření téměř celého ekosystému. Ropné látky jsou nejen toxické, ale ve vodě bakterie ropu rozkládají, čímž může dojít ke spotřebě kyslíku a vytvoření anoxického vodního sloupce. Pod skvrnou vlastně všechno, co dýchá kyslík, zemře,“ vysvětluje Tomáš Cajthaml. V případě řeky je tak jediným štěstím, že jí proudí okysličená voda. I přesto však dojde k uhynutí značného množství organismů.
A satellite view at what rivers Ambarnaya and Daldykan outside Norilsk look now after the spill of more than 20,000 tonnes of diesel fuel pic.twitter.com/Wwpx2UqsLp
— The Siberian Times (@siberian_times) June 4, 2020
Cajthaml se však pozastavuje i nad příčinou celé katastrofy. „Zajímavé je, proč vlastně došlo k úniku z nádrže. Poškodil ji propad půdy, na které stála. A půda se propadla proto, že šlo o permafrost, který začíná tát kvůli globálnímu oteplení. Na Sibiři s tím budou mít v budoucnu problémy i některá města, protože byla vystavěna na podloží, které bylo původně pevné a trvalé zmrzlé,“ uvádí dále.
Organizace Greenpeace srovnává únik více než dvaceti tisíc tun paliva a maziv v Norilsku s havárií ropného tankeru Exxon Valdez, který ztroskotal 24. března 1989 u Aljašky. Do moře následně uniklo až sto tisíc tun ropy a podle Greenpeace jsou důsledky této ekologické katastrofy stále patrné.
Čtěte také
Již několik let se profesně i soukromě věnuji tématům blízkým přírodě, zvířatům a jejich ochraně. Jsem součástí projektu Prima Mazlíček a podílím se na vzniku stejnojmenného televizního pořadu.
