Rozlícený ruský prezident Vladimir Putin v přímém přenosu
V závodě Nadezhda v Norilsku praskla 29. května nádrž, ze které podle ruských vyšetřovatelů uniklo 21 tisíc tun paliva a maziv. Látky kontaminovaly oblast o rozloze 350 kilometrů čtverečních. Podle Tomáše Cajthamla z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu Akademie věd jde o velkou katastrofu, která se dotkne celého ekosystému. Zároveň poukazuje i na druhou část problému, která stojí za poškozením nádrže, z níž látky unikly. Tou je tání permafrostu.
Zhruba 16 tisíc tun paliva a maziv se mělo vsáknout do půdy, část pak vtekla do řeky Ambarnaja, látky se objevily i v řece Daldykan. Ruský prezident Vladimir Putin v oblasti schválil vyhlášení stavu nouze a zkritizoval gubernátora krasnojarské oblasti Alexandera Usse za pozdní zásah. Podle Tomáše Cajthamla si tím tamní úřady značně zkomplikovaly práci. „Je to velká katastrofa zejména proto, že se jedná o říční tok, který to kontaminuje a projde to celým ekosystémem. Skvrna se navíc nasákne do břehů a toxické látky se mohou do vody uvolňovat i desítky let,“ vysvětluje profesor z Ústavu pro životní prostředí PřF UK a Mikrobiologického ústavu AV. Vzhledem k tamním nízkým teplotám bude navíc trvat rozpad zbytků látek mnohem déle.
Zasahující složky se skvrnu šířící se po řece snaží zastavit instalací norných stěn, což je podle Cajthamla spolu s odčerpáváním paliva a maziv z hladiny jediné, co se dá momentálně dělat. Díky tomu se zatím podařilo zabránit kontaminaci jezera Pjasina, ze kterého se voda dostává až k Velké arktické rezervaci.
„Pokud by se skvrna dostala do jezera, hrozila by lokální katastrofa a vymření téměř celého ekosystému. Ropné látky jsou nejen toxické, ale ve vodě bakterie ropu rozkládají, čímž může dojít ke spotřebě kyslíku a vytvoření anoxického vodního sloupce. Pod skvrnou vlastně všechno, co dýchá kyslík, zemře,“ vysvětluje Tomáš Cajthaml. V případě řeky je tak jediným štěstím, že jí proudí okysličená voda. I přesto však dojde k uhynutí značného množství organismů.
A satellite view at what rivers Ambarnaya and Daldykan outside Norilsk look now after the spill of more than 20,000 tonnes of diesel fuel pic.twitter.com/Wwpx2UqsLp
— The Siberian Times (@siberian_times) June 4, 2020
Cajthaml se však pozastavuje i nad příčinou celé katastrofy. „Zajímavé je, proč vlastně došlo k úniku z nádrže. Poškodil ji propad půdy, na které stála. A půda se propadla proto, že šlo o permafrost, který začíná tát kvůli globálnímu oteplení. Na Sibiři s tím budou mít v budoucnu problémy i některá města, protože byla vystavěna na podloží, které bylo původně pevné a trvalé zmrzlé,“ uvádí dále.
Organizace Greenpeace srovnává únik více než dvaceti tisíc tun paliva a maziv v Norilsku s havárií ropného tankeru Exxon Valdez, který ztroskotal 24. března 1989 u Aljašky. Do moře následně uniklo až sto tisíc tun ropy a podle Greenpeace jsou důsledky této ekologické katastrofy stále patrné.
