Evropa má obří zásoby plynu. Stačí jej začít těžit, říká dánský ekonom Bjørn Lomborg

Evropská unie by se neměla snažit dosáhnout uhlíkové neutrality za každou cenu. Na vývoj globální teploty nemá tento cíl téměř žádný vliv. Úkolem politiků je vytvářet prostředí pro energetické inovace a neupřednostňovat obnovitelné zdroje. Evropa by se po zkušenosti s válkou na Ukrajině měla zaměřit na těžbu vlastního břidličného plynu, kterého má více než Spojené státy americké. A neupozaďovat jádro. V rozhovoru pro magazín CNN Prima NEWS Rok 2, který vychází v pondělí 2. května, to říká známý dánský ekonom Bjørn Lomborg.

Nedávno jste vydal newsletter, v němž mimo jiné tvrdíte, že z pohledu Evropské unie je mýtus spoléhat se na obnovitelné zdroje energie. Co tím mýtem myslíte?
Jestli nám něco válka na Ukrajině ukázala, tak zcela zásadní závislost Evropské unie na ruském plynu. Mnoho lidí hovoří o tom, že je třeba zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů, jenže to má háček. Většina si pod obnovitelnými zdroji představí solární a větrné elektrárny. Ale když nesvítí slunce nebo nefouká vítr, nemáte elektřinu. Potřebujete mít nějakou zálohu a jiná záloha než fosilní zdroje, neexistuje. Navíc není pravda, že největšími obnovitelnými zdroji v Evropské unii jsou sluneční a větrné zdroje, nýbrž dřevo, které navíc dovážíme ze Severní Ameriky. Díky válce na Ukrajině jsme narazili na tvrdou realitu, která nám říká: Hledejte způsoby, jak mít spolehlivé dodávky energie a zároveň jak nespoléhat na dodávky zemního plynu z Ruska.

Kde ale má Evropská unie hledat alternativy, když říkáte, že nelze spoléhat jen na obnovitelné zdroje, ale současně ani na dodávky plynu či ropy z Ruska?
V první řadě by se Evropa měla podívat na svoje vlastní zdroje. Vždyť máme obrovské množství břidlicového plynu, a to dokonce více, než mají Spojené státy. Právě Spojené státy provedly doslova revoluci v těžbě plynu, který z břidlic získávají mnohem laciněji než jiné státy, a navíc se jim díky tomu podařilo za poslední dekádu snížit emise skleníkových plynů nejvíce ze všech zemí světa. Mají dnes plynu tolik, že si mohly dovolit nahradit uhelné elektrárny plynovými.

To by ale znamenalo v Evropě výrazně rozšířit frakování. O této metodě se ale často hovoří jako o riskantní.
Ano, frakování má určitá úskalí. Ale většina z nich může být ošetřena správnou regulací. Uvědomme si však jednu věc. Rusko nemá zájem na tom, aby se v Evropě rozšířilo frakování, protože nám chce prodávat svůj vlastní plyn. A my dnes víme, že Rusko finančně podporuje část organizací, které říkají „pozor, frakování je nebezpečné“. Z pohledu Ruska takováto politika samozřejmě dává smysl. Ale když se podíváte do Spojených států, tak tam přínosy převýšily nad náklady asi pětinásobně.

Evropa může posílit těžbu v Severním moři, ale velké zásoby jsou například také v Polsku, Rumunsku nebo Francii.

Navrhujete tedy Evropě, respektive Evropské unii, aby masivně investovala do zvýšení těžebních kapacit vlastního plynu a vlastní ropy?
Absolutně. Evropa může posílit těžbu v Severním moři, ale velké zásoby jsou například také v Polsku, Rumunsku nebo Francii. To je evropský klíč k levné a nízkouhlíkové energii. I díky válce na Ukrajině bychom si měli uvědomit, že energetická politika by se neměla soustředit jen na snižování emisí, ale také na to, abychom měli spolehlivé dodávky energie, za kterou bychom nezaplatili majlant. A Evropa v této chvíli nemá ani jedno.

Vladimir Putin dříve či později Kreml opustí. Myslíte si, že by se Evropská unie měla zcela zbavit ruského plynu a nikdy jeho odběr neobnovovat?
To je spíše politická otázka. Z dlouhodobého hlediska však stále platí, že Evropa by se měla v první řadě spoléhat na své energetické zdroje, které, jak jsem říkal, mohou být mnohem lacinější. A tím pádem bude moci někdy v budoucnu získávat i ruský plyn za výrazně nižší cenu. Takže to bude win-win řešení.

Řekl byste, že v tuto chvíli je Green Deal mrtvý? Nedojde pouze k jeho odložení? Nebo může se dokonce stát, že v důsledku války na Ukrajině bude naopak urychlen?
Přirozený politický postoj ke Green Dealu by měl být takový, že Green Dela je mrtvý, nebo přinejmenším na jednotce intenzivní péče. Ta lekce je jasná. Jak už jsem říkal, měli bychom se soustředit na zajištění bezpečné a levné energie. Jenže mnoho mocných hráčů chce, abychom měli Green Deal, takže z úst mnoha lidí slyšíme jakési protiřečení. Na jedné straně lamentují, že máme vysoké ceny plynu, a že by měl být dotován, aby to nedopadlo na domácnosti. Na straně druhé titíž politici říkají, že ceny energie rostou, tudíž potřebujeme více zelené energie.

Jenže to není tak, že by fosilní zdroje byly drahé, ty jsou naopak za normálních okolností levné. Tady jen došlo k souběhu několika negativních událostí, měli jsme covid, loni byl mimořádně málo větrný rok a nyní zažíváme válku na Ukrajině. Mělo by ale jasně zaznít, že obnovitelné zdroje jsou dražší, protože k nim potřebujete zdroje záložní. Dám příklad. Čína dokázala zněkolikanásobit svůj HDP na osobu. Jak to udělala? Mimo jiné tak, že k tomu potřebovala obrovské množství energie, která byla z drtivé většiny z fosilních zdrojů. Kdyby platilo, že obnovitelné zdroje jsou laciné, určitě by je tak chytrý národ, jako jsou Číňané, využíval mnohem mnohem více. Přitom je využívají stále asi jen z osmi či devíti procent.

A jak se díváte na jadernou energii? Česko bude stavět nové reaktory namísto dosluhujících a pravděpodobně během několika let rozhodne o výstavbě dalších, aby se kapacita jaderné energie zvětšila.
Jaderná energie je potenciálně řešení úplně všeho. Uvědomme si, že pokud budeme mít jadernou energii, prakticky nepotřebujeme obnovitelné zdroje. Jaderné elektrárny jedou stále, je naprosto neefektivní je vypnout, když svítí slunce.

Jak by se tedy podle vás Evropská unie měla postavit k jaderným elektrárnám? Německo se rozhodlo je vypnout.
Je třeba rozlišovat mezi elektrárnami, které normálně fungují a nejsou na hranici své životnosti, a těmi, které dosluhují. Vypínat fungující jaderné elektrárny je absolutní hloupost. Nemám pro to jiné pojmenování. Vyrábějí elektřinu, která je již prakticky zadarmo, a ještě k tomu je její výroba zcela uhlíkově neutrální. Je tedy zcela nepochopitelné, když politici zavírají stávající fungující jaderné elektrárny. Měli bychom se snažit je udržet v provozu, co nejdéle to bude možné. Mimo jiné i proto, že nové jaderné elektrárny takzvané třetí generace jsou ještě poměrně drahé – jedna taková byla postavena ve Finsku a jedna ve Velké Británii. Ale jaderné elektrárny čtvrté generace budou naopak výrazně lacinější. Reaktory budou menší, bezpečnější, flexibilnější v provozu, a hlavně budou vyráběny masově. A naším úkolem je investovat do inovací jaderné energie a nezastavit se jen u reaktorů čtvrté generace.

Takže kvitujete strategii francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který řekl, že vláda bude podporovat budování menších reaktorů, které tím pádem budou moci být instalovány, řekněme, v každém větším městě?
Politici obvykle nejsou dobří ve vybírání vítězů, ale tady bych s jeho rozhodnutím souhlasil, přestože v mnoha jiných ohledech udělal spoustu špatných rozhodnutí. Ale politici by měli hlavně vytvářet vhodné prostředí pro to, aby se vyplácelo investovat do výzkumu a vývoje. Může se klidně stát, že řešením bude i solární energie, ovšem v kombinaci s dostatečnou kapacitou baterií, kam bychom mohli energii uložit. Ale o tom by neměli rozhodovat politici, protože to zkrátka příliš neumějí.

Čili podle vás by ze strany politiků bylo efektivní jen vytvářet prostor pro inovace a jinak do toho nezasahovat? Tedy ani neformulovat cíle typu dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 za každou cenu?
Přesně tak. Protože oni nám vlastně teď říkají, že pro nás chystají snížení životní úrovně, dražší energii nebo to, že nám v zimě bude zima. Kromě toho, i kdyby Evropská unie dosáhla uhlíkové neutrality hned teď, z hlediska globálních klimatických modelů to nebude mít takřka žádný vliv na vývoj průměrné teploty v příštích dekádách. Pokud má dojit k nějaké změně ve vývoji teploty, je to o naší schopnosti přesvědčit zejména Čínu, Indii a další lidnaté země, aby změnily svůj energetický mix. Není to o uhlíkové neutralitě Evropské unie.

Tagy:

Hlavní zprávy

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
07:11

Hřbitov v ruském Uljanovsku

06:50

Ukrajina: Severodoněck je stále pod naší kontrolou

06:37

Litevci se složili na dron pro Ukrajinu. Pět milionu eur vybrali za pár dní

06:28

Kyjev se vrátil k běžnému životu

Soutěžte o vstupenky na ČESKOSLOVENSKÝ ROCKFEST 2022

Ve dnech 3. až. 4 června 2022 se uskuteční 2. ročník Československého Rockfestu, který bude větší, hlasitější, hudebně našlápnutější a hlavně na celé 2 dny! Festival proběhne ve venkovním areálu před pavilonem P na Brněnském výstavišti.A vy teď máte možnost vyhrát vstupenky na tuto velkolepou show. Tak neváhejte a soutěžte s námi!

Sledujte Partii s Jurečkou a Juchelkou: Pomáhá vláda českým občanům rychle a efektivně?

Vláda rodinám slíbila pět tisíc korun na dítě, nezůstane ale jen u slibu? Pomáhá vláda efektivně a rychle? Partie Terezie Tománkové nabídne názorový duel ministra práce a sociálních věcí z KDU-ČSL Mariana Jurečky a poslance za hnutí ANO Aleše Juchelky. Ve druhé části bude pokračovat velká politická diskuse s ministrem kultury Martinem Baxou z ODS, předsedou pirátských poslanců Jakubem Michálkem, šéfem Ústavně-právního výboru Radkem Vondráčkem z ANO a poslancem Janem Hrnčířem z SPD. Nedělní Partie startuje v 11 hodin.

Poplach v Nepálu. Z radarů zmizelo letadlo s desítkami lidí na palubě, probíhá pátrání

V nepálských horách v neděli krátce po startu zmizelo z radarů letadlo soukromé letecké společnosti s 22 lidmi na palubě. Stroj mířil z města Pokhara, které leží téměř 200 kilometrů severozápadně od hlavního města Káthmándú a které je vyhledávanou turistickou destinací, na sever do Jomsomu. S odvoláním na zástupce firmy a vlády o tom informují tiskové agentury. Úřady zahájily pátrací akci.

Živě
ON-LINE: V ukrajinské vsi Demydiv jsou zaplavené desítky domů. Na Donbasu pokračují boje

Rusové obnovili ofenzivu u Slovjansku, útočí i v dalších oblastech Donbasu. Asi padesát domů v ukrajinské vesnici Demydiv, kterou zaplavila voda ze zničené přehrady, je stále částečně zatopených. Hráz na řece Irpiň v únoru vyhodila do povětří ukrajinská armáda. Okupanti se prý snaží upevnit moc na východě. Putin řekl Macronovi a Scholzovi, že je připraven znovu jednat s Kyjevem o míru. Ruský prezident také podepsal zákon, který ruší horní věkovou hranici pro vstup do ruské armády, uvádí ruská média.

Šlégr po Kanadě: Takový výsledek se hází za hlavu líp. Bronz chceme více než Američané

Dobře rozjeté semifinále se proměnilo v zápas z kategorie „rychle zapomenout“. A přesně to je teď třeba. Národní tým čeká po prohře s Kanadou 1:6 už v neděli klání o bronz s jejím zámořským sousedem – s USA. Olympijský vítěz z Nagana Jiří Šlégr přidal pro CNN Prima NEWS svůj pohled na nášup od Kanady a nadcházející duel, který může české reprezentaci přinést první medaili ze světového šampionátu od roku 2012.

Kaňka na finále Ligy mistrů: Policie pozatýkala řady fanoušků, stovky lidí utrpěly zranění

Francouzská policie zadržela při finále fotbalové Ligy mistrů v Paříži 68 lidí. Podle předběžné bilance utrpělo 238 fanoušků lehká zranění. Kolik případů souviselo s problémy před zápasem mezi Liverpoolem a Realem Madrid, kdy se řada fanoušků nemohla dostat na stadion v Saint-Denis a vznikl chaos, policie neuvedla. Anglický klub žádá, aby se události ze sobotního večera vyšetřily. Utkání, které vyhrál Real 1:0 a získal čtrnáctý triumf v Lize mistrů, začalo kvůli potížím u Stade de France s více než půlhodinovým zpožděním.

Domácí zpravodajství