EXKLUZIVNĚ: Nejsem zrádce. Jen nechci umřít, tak prosté to je, říká Ukrajinec žijící na Bali
Zatímco ukrajinští vojáci zažívají na frontě peklo, Danylo sleduje veškeré dění zdálky na Bali a – jak sám přiznává – se špetkou studu. Do války se nehrne, život má jinde a Ukrajině se snaží pomáhat jinak. I když se ani to mnohdy nesetká s pochopením. „Nejsem zrádce – neutekl jsem. Nechci umřít. Je to sobecké, ale tak prosté,“ svěřil se reportérovi CNN Prima NEWS, se kterým se sešel přímo v indonéském dovolenkovém ráji.
Pláž Kuta není zrovna tou nejpěknější, kterou má Bali ve své rozsáhlé nabídce. Přesto se to tu hemží lidmi. Jak místními, tak hlasitými turisty z Austrálie, Spojených států či Evropy. Jednu takovou skupinku výletníků protíná muž menší postavy v tričku a se slunečními brýlemi. Ukrajinec v Kristových letech, který tu žije přes sedm let, říkejme mu z bezpečnostních důvodů třeba Danylo. Kamarád mé bývalé spolužačky z mezinárodní univerzity, který souhlasil s rozhovorem pod příslibem anonymity. Hlavní téma? Jaké to je dívat se zdálky na válku ve vlastní domovině.
Doplnění k rozhovoru s Danylem
Rozhovor vznikl v polovině února 2024 na Bali, tedy předtím, než Kyjev oznámil novou mobilizační vlnu a než padla Avdijivka do ruských rukou. Danylo nicméně později dostal několik dodatečných otázek, na část z nich odpověděl textově.
Jak často dostáváš dotaz, co jako Ukrajinec děláš na Bali?
Prakticky pokaždé, když potkám někoho nového. A pak se mě ptají, zda nemám v plánu se vrátit na Ukrajinu.
A máš?
To nemám. Občas nad tím před spaním přemýšlím, ale v nejbližší době to v plánu nemám.
Jaký je hlavní důvod?
Mám tu manželku, dvouleté dítě a dobře placenou práci. Je to sen, který žiju, pro který jsem makal jako osel a který si podle mě zasloužím. Samozřejmě tu není vše dokonalé, ale jsem spokojený. Podobně to tu mají i další Ukrajinci, které znám.
Nemůžu se nezeptat, stejně by ti tu otázku položila řada jiných lidí. Na Ukrajině zuří válka, už dva roky. Spousta Ukrajinců se vrátila domů bojovat, včetně otců od rodin. Zatím se ale zdá, že se situace nevyvíjí úplně nejlépe, a proto se v Kyjevě neustále mluví o razantnějších mobilizacích… Necítíš v sobě nějaké nutkání bránit svou vlast?
V pohodě, na to se mě ptají lidé často, nezlobím se. Spíš je prosím o pochopení – nechci umřít. Je to sobecké, ale tak prosté. Vím, že bych na frontě nebyl ani příliš k užitku.
Proč si to myslíš?
Mám špatný zrak, nic moc kondici. Jsem prostě typický ajťák, který šel hledat štěstí do zahraničí, našel tu smysl života a nechce na tom nic moc měnit. Děsím se představy, že bych skončil v zákopech. A myslím, že by se se mnou nezacházelo dobře.
To mi taky vysvětli.
Slyšel jsem to od známých, co jsou stále na Ukrajině. Ti mi rozumí. Vyprávěli mi o tom, jak se někteří ukrajinští vojáci chovají zle ke všem, kdo se vrátí ze zahraničí a pomáhají s obranou až teď. Chtěl bych vzkázat, že nejsem zrádce – neutekl jsem. Snad mě taky pochopíš.
Prostě jsem na Ukrajině nebyl spokojený s lidmi a prací, tak jsem odešel pryč. A během covidu jsem tu zakořenil už úplně. Domácí dění sleduju, ale už ne tak pečlivě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci odhalili pokus o atentát na Zelenského. Kontrarozvědka zadržela i jeho vlastní lidi
Kdo ví, třeba bys neskončil na frontě, ale někde v zázemí. Každá pomocná ruka se nyní Kyjevu nejspíše hodí. Ačkoliv pochopitelně nejsem nikdo, kdo by to mohl zaručit…
Právě, to mi nezaručí nikdo. A já se zkrátka bojím. Nevím, co bych k tomu dodal – možná jen to, že se za to trošku stydím. Snad mě krajané pochopí, že opravdu nejsem žádný zrádce.
Čtěte také
Pokud ne osobně, pomáháš nějakým způsobem Ukrajině v obraně před ruskou agresí?
Pochopitelně, posílám pravidelně peníze na různé sbírky. Sdílím je i svým kamarádům, které tu mám, včetně několika Rusů.
Rusů?
Ano, je jich tu na Bali snad více než nás Ukrajinců. Pár z nich tu podniká dlouhodobě, jiní vyloženě utekli před Putinem a verbíři. Chodíme spolu na pivo. Taky jsou na straně Ukrajiny.
Čili o válce spolu též mluvíte.
Nedá se tomu vyhnout, když se to týká nás obou. Je to velká tragédie. Sledujeme to celé zdálky a modlíme se, aby vše rychle skončilo. Já mám aspoň peníze z programování, které mohu posílat na drony nebo zdravotnické pomůcky, rodinu mám taky už mimo Ukrajinu. Ale oni utekli s jedním kufrem a nemají skoro nic. Někteří se tu živí načerno v barech nebo jako řidiči. Takže se snaží držet ve skupinách. Ale jsou tu i Rusové, kterým je válka fuk a jedou byznys.
S některými jsem se snažil zkontaktovat na rozhovor, ale moc se k tomu nemají. Máš s nimi zkušenosti?
Válka je nezajímá. Předstírají, že žádná není, neřeší nějaká morální dilemata. Na bojišti nejsou jenom proto, že podplatili správné lidi, případně mají vlivné kamarády. Jediné, v co doufají, je, že si pro ně nikdo nepřijde a nepošle na frontu. Osud jejich krajanů je jim jedno, budoucnost Ukrajiny a Ruska též. A začínají štvát i lidi v Indonésii nebo tady na Bali, protože se snaží dravě skupovat pozemky a nemovitosti.
Ano, tohle dělají po celé Asii, co jsem zkoumal. Nebojíš se ale, že na tebe budou právě takto obdobně nahlížet také Ukrajinci, kteří jsou nyní na frontě? Je opravdu trápí, že se spousta bojeschopných chlapů nechce vrátit domů a bránit zemi.
Už tak na mě někteří nahlížejí, přišel jsem kvůli tomu o několik dobrých kamarádů. Proto se ale snažím vysvětlit, jak to cítím, bez nějakých výmluv. Jsem srab, slaboch a nepříliš fit člověk, který tu má nový život. Pomáhám, jak to jde a mí další přátelé – kteří také bojují – to moc dobře ví.
Kyjev nepadne, jsme lepší než Rusko
Co ale budeš dělat, pokud se situace výrazně zhorší? Západní země – České republiky nevyjímaje – také pomáhají, jak to jen jde. Ale to samo o sobě není samospasné.
Mobilizace lidí, jako jsem já, taky ne. Ty bys šel do války? Jako byla ta ve Vietnamu. (Autor rozhovoru je český občan s vietnamskými kořeny, pozn. red.)
Čtěte také
Asi bych přinejmenším popřemýšlel, jak pomoct Vietnamu. Penězi, rukama, nohama. Jestli životem, netuším, do takové fáze jsem se ještě nedostal.
Vidíš. Není to jednoduché. Pomáhám, jak to jde.
No dobře, ale pokud se nedej bože stane, že obrana na východní Ukrajině praskne a Rusové znovu potáhnou na Kyjev, nebude to pro mnohé Ukrajince impuls, aby se přece jen vrátili?
Možná ano. Třeba se to ve mně jednou sepne a změním názor, to já nevím. Jak je člověk delší dobu v zahraničí a ztratí pravidelný kontakt se svým domovem, tak se v něm těžko probouzí pocit vlastenectví. Zvlášť, když mu systém trošku házel klacky pod nohy.
Na část svého života na Ukrajině nemám dobré vzpomínky, ale to není chyba té země, jde o osobní věci. Nedokážu na to odpovědět. Ale doufám, že něco takového nenastane a že Ukrajina zvítězí.
A pokud nastane?
Nenastane. Jsme lepší než Rusko. A Ukrajinci, kteří nasazují svůj život, jsou lepší lidé než já.
MOHLO VÁM UNIKNOUT. Ruská válka si nezadá s druhou světovou, řekl prezident Petr Pavel na Vítkově. Citoval i Václava Havla.
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
