Zrádci v čele okupovaných obcí jsou předem odsouzeni na 10 až 15 let, říká ukrajinský politik
Válka na Ukrajině je bolestná, poválečné usmíření bude ale podobně trýznivé. Třeba starosty obcí na Ruskem okupovaných územích považuje Kyjev za kolaboranty. „Náš starosta i většina jeho lidí přešla k Rusákům. Prostě se zbláznili, takže je logicky považujeme za zrádce a ukrajinské soudy už nad nimi vynesly rozsudky v nepřítomnosti. Většinou v rozmezí 10 až 15 let vězení,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Andrij Prokopčuk, regionální politik z Vojenské správy společenství obcí Milove. Téměř patnáctitisícový region Milove v Luhanské oblasti byl ruskými invazními vojsky obsazen hned první den války, 24. února 2022. A Rusové tam zůstávají, Milove už podle Kremlu patří do Ruské federace.
Invazní armádou obsazené obce mají v tuto chvíli i „exilové správy“ v neokupovaných částech Ukrajiny. A ty se snaží dokumentovat nové poměry pod ruskými zbraněmi. „Kontakty s lidmi v mé obci jsou ovšem minimální. Zůstaly tam sice rodiny, které se snaží udržet spojení i s příbuznými, kteří před ruskou armádou utekli, ale je to pro ně extrémně nebezpečné,“ vysvětluje Andrij Prokopčuk z Vojenské správy společenství obcí Milove, což je úřad, který okupovaný region spravuje z ukrajinského vnitrozemí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putinova inaugurace: Vládce Kremlu zahajuje další mandát, poděkoval svým vojákům na Ukrajině
Zatýkání kvůli ukrajinským číslům v mobilu
„Moje bývalé sousedy může kdykoliv zastavit ruský voják a prohlédnout jim mobil. A jakmile u někoho najde ukrajinská čísla, ať už to jsou příchozí nebo odchozí hovory nebo SMSky, většinou ho zatknou. V lepším případě ho jen vyslechnou, v horším zmizí někde v Rusku,“ vypráví Andrij Prokopčuk o poměrech ve svém rodišti. Sám proto příbuzné a někdejší přátele, kteří zůstali v obci Milove, raději nekontaktuje.
„Hrozně riskují, pokud nějaké spojení udržují. Ještě více hrdinství ale prokazují lidé, kteří organizují různé formy odboje. Nedávno na Milove spadla naše raketa, přímo na dům, ve kterém byli ubytováni ruští důstojníci. Bez navigace našich lidí v obci by se takový přesný zásah nemohl nikdy podařit. Ukrajinská rozvědka tam má svoje lidi,“ věří Andrij Prokopčuk, jenž je v „exilové správě“ odpovědný za ekonomiku a investice. A už plánuje obnovu okupovaných oblastí. „Zatím se ale hlavně staráme o uprchlíky z naší oblasti.“
Čtěte také
Starosta se zbláznil, přešel k Rusům
Kdo tedy vládne městům a obcím v obsazených částech Ukrajiny? První slovo tam má ruská armáda, které je podřízena nová regionální správa – politici a úředníci loajální k ruskému režimu. Milove je zhruba čtyřtisícové městečko, které leží přímo na ruských hranicích v Luhanské oblasti. Je to středisková obec regionu, který má kolem 15 tisíc obyvatel a centrální správu právě v Milove. Od 24. února 2022 je celá milovská oblast obsazena invazní armádou.
„Před Rusáky uteklo z oblasti asi čtyři tisíce lidí, stejně jako já. Část samosprávy, policisté, úředníci, soudci, prokurátor, učitelé i mnozí další,“ vysvětluje Prokopčuk pro CNN Prima NEWS. Většinou místní elity, které se právem obávaly výslechů i případného mučení z ruské strany. Část elit přesto zůstala doma a dala se do služeb nové moci, podle Kremlu je nyní Luhanská oblast součástí Ruské federace. „Starosta z Milove i většina jeho týmu přešla k Rusákům. Prostě se zbláznili,“ kroutí Prokopčuk hlavou nad rozhodnutím někdejších přátel. „Považuji je proto za zrádce a kolaboranty. A nejen já, ale i ukrajinské zákony,“ dodá.
Čtěte také
Jsme právní stát, kolaboranty nestřílíme
Prokopčuk si nepřipouští, že by Milove zůstalo v Rusku navždy. Co se tedy stane po návratu ukrajinské správy? Mají se pak regionální politici či úředníci bát nějaké pomsty? Poválečné usmiřování nepřátel bývá komplikované, to už ukázala nejedna evropská válka, například ta z devadesátých let v bývalé Jugoslávii.
„Ukrajina je právní stát, proto nepůjde o žádnou pomstu, jen o spravedlivé potrestání kolaborantů. To už se vlastně děje, zrádce máme přesně zmapovány a nad většinou z nich už ukrajinské soudy vynesly rozsudky,“ říká Andrij Prokopčuk. Jak vysoké jsou tresty? „Jsou to rozsudky v nepřítomnosti, většinou v rozmezí 10 až 15 let vězení,“ informuje.
Dost velké „pálky“, odsouzení tak asi v případě návratu ukrajinské správy budou hledat nový domov na území Ruské federace. „Kdyby to bylo naopak, Rusové by se nerozpakovali kolaboranty postřílet. Ukrajina ale jedná jako právní stát, který ctí nezávislé soudnictví,“ tvrdí Prokopčuk.
Polovina ulice na Ukrajině, polovina v Rusku
Příběh městečka Milove je v mnohém absurdní, což je dáno jeho polohou v severozápadní části Luhanské oblasti. Přímo na ruských hranicích. V roce 2014 se ale region dokázal ubránit pokusům místních proruských sil, a tedy i násilnému připojení k separatistické Luhanské lidové republice. „Rusové se Milove pokusili obsadit již 12. listopadu 2014. Ukrajinskou pohraniční stráž ostřelovali z minometů i granátometů, následně překročili hranice, ale jejich útok se podařilo zastavit,“ vypráví Andrij Prokopčuk.
Region proto zůstal do začátku ruské invaze v únoru 2022 součástí svobodné Ukrajiny. Středem městečka Milove přitom probíhala historická hranice s Ruskou federací z roku 1991, když Ukrajina vyhlásila nezávislost. Jedna strana ulice Družby národů ležela v Rusku, zatímco druhá na Ukrajině, lidé z obou stran se ale běžně stýkali. Teprve až v roce 2019 se ruská strana rozhodla ulici rozdělit ostnatým drátem, o této „malé berlínské zdi“ se ale svět prakticky nedozvěděl.
Když 8. května 2020 přijel do městečka Milove ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby zde oslavil 75. výročí konce druhé světové války v Evropě, slíbil, že tady na hranici vyroste pomník „všem, kteří zemřeli pro Ukrajinu“. Zelenskyj nicméně slovo „Rusko“ ve svém projevu diplomaticky pominul. Rusové už o dva roky později tak diplomatičtí nebyli a 24. února 2022 zahájili invazi. Od té doby je Milove okupovanou obcí.
Jako za normalizace v Československu
Celoruská hra pro školáky na oficiálním Facebooku ruskou armádou okupované ukrajinské obce Milove. Zdroj: Facebook ukrajinské obce a oblasti Milove.
Oficiální facebookové stránky obce Milove nyní podávají výmluvný obraz o životě v regionu. Putin tlačí na rychlou „integraci“ okupovaných oblastí do Ruské federace, na čemž proruská samospráva pilně pracuje. Děti ze školy v Milove třeba v těchto dnech zdobí hroby rudoarmějců, na které sypou pěticípé hvězdy z písku.
A při nedávném slavnostním zahájení Automobilového maratonu po místech spojených s Velkou vlasteneckou válkou, jak se v Rusku říká druhé světové, zase v Milove zaznělo: „My všichni, a zvláště naše mládež, uchováváme historickou paměť, ctíme nesmrtelný čin sovětských vojáků a nezapomínáme, že na našich bedrech bude v budoucnu ležet svatá povinnost chránit naši vlast, naše hranice před zásahy všech zlých duchů, se kterými dnes bojovníci bojují během speciální vojenské operace.“
Další reportáže ukazují úklid obce, fotbalový turnaj nebo účastníky celoruské vojensko-vlastenecké hry pro školáky (Зарница 2.0.). Na akcích vlají současné ruské zástavy, ale i sovětské prapory s hvězdou, srpem a kladivem. Snímky připomínají československou normalizaci ze sedmdesátých a osmdesátých let. S tím rozdílem, že nám nehrozil odvod do ruské armády.
Čtěte také
Návrat do Milove nepůjde bez západních zbraní
„Kdy se vrátíme domů, to záleží na mnoha faktorech,“ přemítá Andrij Prokopčuk, regionální politik z Vojenské správy společenství obcí Milove, který nyní do okupované obce nemá přístup. „Rusové tam nepouštějí ani humanitární pomoc,“ říká. CNN Prima NEWS ho vyzpovídala během návštěvy České republiky v brněnské Nadaci Partnerství.
Nadace ukrajinským starostům i dalším představitelům tamních samospráv zajišťuje kontakty s českými firmami, úřady a regionálními politiky. Společně pak plánují obnovu poválečné Ukrajiny. „Napřed ale musíme Rusko porazit. A k tomu potřebujeme hlavně další západní vojenskou pomoc, pořád nám scházejí letadla, rakety i mnoho dalších zbraní,“ posteskne si Andrij Prokopčuk.
Na oficiálním Facebooku obce a regionu Milove se rovněž objevil Putinův inaugurační projev. „Chci se poklonit našim hrdinům, účastníkům speciální vojenské operace,“ prohlásil ruský prezident. „Historie se píše před našima očima,“ komentovala projev současná správa ruskou armádou okupované ukrajinské obce Milove.
Čtěte také
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
