Už jen laický pohled na sjezdovku Streif budí hrůzu. Ale jaké je to ve skutečnosti bát se na startu legendárního sjezdu v Kitzbühelu? Moc dobře mrazivý pocit zná bývalý lyžař Jan Hudec, Čechokanaďan s olympijskou medailí ze Soči. „Musíte překonat podvědomí. To je strašně silné, chce brzdit a tělo zachránit,“ prozradil recept na obávaný závod v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Někteří lidé rádi sledují, když ostatní trpí, žonglují se svým vlastním životem. Přesně takovým případem je nejproslulejší závod ve Světovém poháru v alpském lyžování – sjezd na hoře Hahnenkamm čnící nad rakouským městem Kitzbühel. Celkem 3 312 metrů dlouhé dobrodružství, během kterého „hazardéři“ na lyžích sletí o 860 metrů níže. Nejstrmější místo na trati, která je v pátek po roce opět v permanenci, má sklon 85 procent.
Jan Hudec – šumperský rodák, který dlouho reprezentoval Kanadu a ke konci kariéry hájil barvy rodného státu – má jasno ohledně toho, jaký měl vždy pocit, když se chystal vydat se dolů po sjezdovce. „Strach. Upřímně musím říct, že je to výjimečný závod. Ve čtvrtek jsem se bavil s Ivicou Kosteličem (čtyřnásobný olympijský medailista a mistr světa ze slalomu, pozn. red.) o tom, jak bylo dokázáno, že sjezdaři běžně mají kolem 150 až 160 tepů za minutu ještě před tím, než vůbec odstartují. Na žádném jiném místě na světě se toto neděje,“ popsal v pořadu Nový den na dálku z Kitzbühelu.
My si bohužel štamprli dát nemohli
Nekonečné chvíle v „domečku“ na startu 41letý Hudec označuje za kritický moment z hlediska psychiky. „Poslední okamžik, kdy můžete vycouvat, nebo se do toho vrhnout. Je strašně nebezpečné do toho neskočit celou svojí hlavou a tělem. Musíte se hecnout, překonat poslední pochybnosti a jet. Platí, že čím prudší a nebezpečnější sjezd je, tím agresivněji do něj musíte jít. Defenzivní přístup by byl sebevraždou,“ popisuje majitel bronzu ze super-G z olympiády v Soči.
„Sjezdové lyžování začalo tím, že farmáři si v kopcích dali štamprli na kuráž a hecli se, kdo bude nejrychleji dole. Bohužel, my si ji dát nemůžeme,“ glosuje se smíchem a dále mluví o tom, že zvláště na Hahnenkammu se občas kvality mažou a rozhoduje hlava. „Především záleží na psychice – o tom, kdo umí vytěžit svůj největší potenciál v nejtěžším momentě. Musíte překonat podvědomí. To je strašně silné, chce brzdit a tělo zachránit. Člověk, který toto překoná nejlépe, je většinou nakonec nejrychlejší.“
Strhující show na sjezdovce na sebe pochopitelně nabaluje spoustu fanoušků. Stává se z ní velkolepá společenská událost.
„Fanoušci milují těžké věci. Milují, když existuje šance, že se někdo vybourá, vletí do sítě. Pro příznivce alpského lyžování je Kitzbühel nejvíc a v cíli se nachází často až 60 tisíc lidí. A párty vázající se k této události jsou také docela dobré. Často skoro tak strašlivé jako samotný závod. Večery před sjezdem se koná čtyři až pět velkých eventů. Například ve čtvrtek večer byla večeře s Arnoldem Schwarzeneggerem. Nicméně stála tři tisíce eur na hlavu,“ uzavírá Hudec s tím, že akci s hollywoodskou hvězdou vynechal.
