Experti k systému penzí: Nastavit automat a nepřidávat důchodcům nad rámec zákona
Důchodový systém je třeba zpružnit, aby se přizpůsoboval demografickému vývoji, doporučují ekonomové. Zdroj: Profimedia.cz
Český penzijní systém je za současného nastavení dlouhodobě neudržitelný. Podle tři roky starého varování Národní rozpočtové rady Česku kvůli tomu hrozí do padesáti let nárůst veřejného dluhu na 230 procent hrubého domácího produktu. Většina ekonomů oslovených redakcí CNN Prima NEWS proto doporučuje co nejrychlejší prosazení změn, které by riziko finanční nestability důchodového systému zažehnaly.
„První a základní krok spočívá v tom, že vláda a parlament přestanou prosazovat zvyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace,“ uvedl pro CNN Prima NEWS makroekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa. Aktuálně platná legislativa totiž jasně definuje vzorec, podle kterého se penze zvyšují.
Čtěte také
Důchody se zvyšují o míru růstu cen a o polovinu reálného růstu průměrné mzdy v Česku. Jestliže tedy dosáhla míra inflace v loňském roce 3,2 procenta a reálné mzdy vzrostly o 1,2 procenta, tempo růstu důchodů pro rok 2021 je ze zákona následující: 3,2 + 0,6 = 3,8 procenta. Tím je zajištěno, že skutečná kupní síla penzí vždy vzroste, ať je cenový vývoj jakýkoli. Jenže vláda v posledních letech prosadila zvýšení nad tento rámec, čímž zátěž penzijního systému zvýšila na každý další rok.
Odvody z mezd nesnižovat
Jenže očekávané stárnutí populace bude tuto zátěž ještě zvyšovat. Tedy pokud se nebude adekvátně posouvat věková hranice pro odchod do důchodu. „Je třeba začít využívat poloautomatický mechanismus zvyšování věku odchodu do důchodu, který byl pro rozhodování v pětiletých intervalech nastaven,“ dodal Skořepa. To znamená, že stát každých pět let vyhodnotí, zda je třeba s aktuální hranicí hýbat, či nikoli. Podle Skořepy by však bylo ideální, kdyby byl zaveden „zcela automatický mechanismus, který bude upravovat různé parametry důchodového systému tak, aby byl neustále v rovnováze“.
„Naopak nepokládám za potřebné snižovat sociální odvody z mezd. Často zmiňovaná teze, že celkové zatížení pracovních příjmů všemi povinnými platbami platné do roku 2020 bylo výrazně vyšší než v jiných zemích Evropské unie, se totiž při korektním výpočtu ukazuje jako nepravdivá,“ uzavřel Skořepa.
Čtěte také
Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka je nutné systém změnit tak, aby část prostředků, které do něj přitékají, nebyla hned vyplácena důchodcům. „Místo toho by se měly zhodnocovat prostřednictvím investic. Důchodový systém by díky tomu měl generovat příjmy, které nebudou zvyšovat odvodové zatížení práce,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Je třeba zavést pružnost
Problém ale podle něho spočívá v nalezení odpovědi na otázku, kdo to zaplatí. „Žádná generace nechce dostat Černého Petra tak, aby musela platit vysoké odvody na průběžný systém a k tomu ještě další odvody do fondu,“ dodal. Stávající průběžný systém se tak prý časem změní na systém sociálních důchodů, které budou zajišťovat jen penzi nutnou k přežití. „Lidé si přitom budou muset sami spořit bokem, aby se ve svém produktivním věku zajistili na stáří,“ doplnil Křeček.
Také on doporučuje navyšovat věk odchodu do důchodu tak, aby se již výrazně nenavyšoval celkový počet důchodců. „Mohli bychom také zafixovat průměrný počet let, které lidé tráví v penzi. To lze udělat navázáním věku odchodu do důchodu na průměrný věk dožití. Změny ve zmíněných kritériích jsou ale obtížně politicky prosaditelné,“ uzavřel Křeček.
„Průběžný systém bych zachovala. Musí však být dostatečně pružný, aby dokázal absorbovat změnu demografické struktury. Teď vidíme, že naše populace stárne, ale po roce 2050 se tento proces zastaví, případně i trochu obrátí. Není proto podle mě nutné radikálně měnit systém tak, jak jsme to viděli za vlády Petra Nečase,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Čtěte také
Také ona je totiž přesvědčena, že je zbytečné zatížit jednu generaci dvojitou porcí nákladů na financování důchodů. „Je to svým způsobem kvadratura kruhu, ale právě zpružnění průběžného systému může jeho stabilitu zajistit,“ dodala.
Kovanda: Penzijní systém připomíná hovnivála
Právě o důchodech se v pondělí diskutovalo v pořadu Jak volí vaše peněženka na CNN Prima NEWS. V debatě se střetli nejprve politici, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a poslanec Tomáš Martínek (Piráti). Oba politici se shodli, že je nutné dlouhodobě zachovat poměr důchodu a průměrné hrubé mzdy alespoň na 40 procentech. Maláčová je navíc přesvědčena, že stát na penze zkrátka zdroje mít musí. A navrhuje „konečně vybírat daně od superbohatých“, za které považuje lidi s majetkem nad 100 milionů korun.
Po politicích o důchodech diskutovali ekonomové Ilona Švihlíková a Lukáš Kovanda. Podle Kovandy by si lidé měli začít na penze spořit už do svých 30 let. Státní penzijní systém je prý neudržitelný. „Je to jako brouk hovnivál s kuličkou, která představuje dluh státního rozpočtu a stále se zvětšuje. Na můj důchod bude, ale prožiji ho se suchým chlebem,“ řekl v pořadu Jak volí vaše peněženka. Ilona Švihlíková s ním však nesouhlasila. „Pokud se podíváme na spoření v penzijních fondech, částky nejsou vysoké. Co chceme po třicátnících? Ceny bytů jsou vysoké a pokud k tomu mám ještě dvě děti, je spoření na penzi luxusním statkem,“ řekla.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
