Prezident republiky Miloš Zeman Zdroj: CNN Prima NEWS
Zpráva Ústřední vojenské nemocnice o neschopnosti prezidenta Miloše Zemana vykonávat pracovní povinnosti je velmi závažnou informací, postup hradního kancléře Vratislava Mynáře pak těžko obhajitelným aktem, uvedli političtí experti a ústavní právníci. Třebaže se shodují, že by se i bez přičinění prezidenta republiky sešla dolní komora 8. listopadu, spekulace o pravosti Zemanova podpisu vzbuzují neklid. Za zneužití prezidentských pravomocí hrozí až dva roky za mřížemi.
Zeman, který je hospitalizován již přes týden, podle stanoviska Ústřední vojenské nemocnice není v současné době ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. O vyjádření požádal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který klíčové informace následně sdělil novinářům na tiskové konferenci.
Hradní kancléř Vratislav Mynář měl stanovisko nemocnice k dispozici už ve středu 13. října, přitom o den později zprostředkoval setkání Zemana se šéfem dolní komory Radkem Vondráčkem (ANO). Během něj měl prezident podepsat rozhodnutí o svolání zasedání nové Sněmovny na pondělí 8. listopadu. Kolem schůze i samotné pravosti podpisu ale panují velké pochybnosti.
Podle politologa a analytika Jana Kubáčka jde o velmi vážné nové skutečnosti. Ve chvíli, kdy se začne zpochybňovat prezidentův podpis, půjde už o absurdní a nebezpečnou situaci.
„Tím se samozřejmě zpochybňuje i autorita schůze samotné. Myslím, že k tomu nyní zasednou i jednotliví zástupci politických subjektů a Senátu a možná i právníci a odborníci, aby vyřešili, jak celou věc pojímat dál,“ řekl redakci CNN Prima NEWS.
Chod Poslanecké sněmovny jako takové to nicméně příliš neovlivní. Dolní komora se mohla svolat tak či onak z titulu ústavy do 30 dnů od voleb. Termín 8. listopadu tedy nadále platí, ať už se poslanci sejdou z vlastní iniciativy či z pověření prezidenta republiky. Samotná lékařská zpráva proto aktuálně ještě nemá politický význam.
„To bude mít ve chvíli – třeba na základě zprávy provedené třeba celým lékařským konciliem, taková bývá zvyklost – kdyby ji dostali poslanci a senátoři a hlasováním by došli ke shodným závěrům, že na základě článku 66 prezident pozbývá pravomocí,“ uvedl s tím, že se výkon prezidentského úřadu přenese na bedra předsedy Sněmovny a premiéra, třebaže by byl v demisi.
„Je to velmi vážný a zřejmě s plnou odpovědností provedený lékařský verdikt, ale politický dopad to bude mít až při aktivaci článku 66. Do té doby platí, že máme zřejmě těžce nemocného prezidenta republiky,“ vysvětlil Kubáček.
Prezidentských voleb není třeba
Pokud by situace vyústila v aktivaci článku 66 české ústavy, pravomoci prezidenta republiky by se přenesly na předsedu Poslanecké sněmovny a premiéra. To by ale nicméně neznamenalo, že by Česko bylo bez prezidenta – jen by „nepracoval“. Z toho tedy vyplývá, že ani po tomto politickém kroku není potřeba vyhlašovat nové prezidentské volby.
„Pouze by to znamenalo, že máme prezidenta republiky, který v tu dobu nevykonává práci. Stále je prezidentem, ale byl by ‚pracovně indisponován‘. Aby práce takříkajíc nestála a mohla se nadále činit vážná politická rozhodnutí uvnitř republiky i navenek, pravomoci přecházejí na předsedu Sněmovny i premiéra. Mohou tak přejít dočasně nebo do konce mandátu prezidenta republiky,“ přiblížil proces Kubáček.
Jinými slovy Miloš Zeman zůstane hlavou státu a formálně bude dál sídlit na Pražském hradě a v Lánech, ale nebude moci vykonávat pravomoci mandátu. „Pokud by se samozřejmě nerozhodl jinak – třeba kdyby abdikoval,“ dodal politický expert.
Za zneužití pravomocí prezidenta hrozí vězení
Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse není situace ve skutečnosti příliš složitá. „Pokud je ve stanovisku nemocnice řečeno, že prezident není schopen vykonávat ústavní povinnosti, je situace jasná – je potřeba aplikovat technické normy a zajistit fungování a výkon pravomocí prezidenta republiky,“ dodal ve vysílání CNN Prima NEWS. I on souhlasí s názorem, že právní účinek podpisu zůstává stejný, protože by se poslanci sešli tentýž den tak či onak.
Již dříve ale upozornil, že za zneužití prezidentských pravomocí hrozí odnětí svobody. „Nemá tam být žádná pravomoc kancléře prezidenta republiky. Zdráhám se uvěřit tomu, že by se tyto věci děly proti vůli prezidenta republiky nebo že by jednal snad za úřad prezidenta republiky bez vědomí prezidenta republiky. Máme tady i trestný čin přisvojování pravomocí úřadu. Takový člověk by mohl dokonce být trestněprávně souzen, stíhán a třeba odsouzen až k dvouletému trestu,“ uvedl Preuss.
Ústavní právník Jan Kysela řekl, že postup kancléře Vratislava Mynáře naplňuje obavy široké veřejnosti vyslovované přinejmenším od minulého týdne. „Postup je to těžko obhajitelný, připomínající orientální despocie,“ uvedl.
I on doplnil, že by se Sněmovna ke stejnému datu sešla i bez iniciativy prezidenta, takže samotné rozhodnutí považuje Kysela za méně závadné. „Stanovuje to, co by se stejně stalo. To ale nevylučuje důvodnost prošetření okolností prezidentova podpisu,“ podotkl.
