Budoucí prezident podle průzkumů vzejde z trojlístku favoritů, mezi něž patří bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš, někdejší představitel NATO a české armády Petr Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Na rozdíl od ostatních šesti zaregistrovaných adeptů se tato trojice dlouhodobě těší dvouciferné podpoře, která se v posledních dvou měsících pohybovala v průměru kolem 26 až 27 procent. Vyplývá to z porovnání průzkumů preferencí kandidátů na hlavu státu. Pětina až třetina dotazovaných nebyla podle průzkumů rozhodnuta, komu dá hlas.
Nejvyšší průměrné podpoře se z nejvážnějších uchazečů těší díky silnému voličskému jádru bývalý ministerský předseda Babiš, kterého by podle listopadových a prosincových průzkumů volilo v prvním kole 24,5 procenta až 30,1 procenta lidí. Na 31,7 procenta, které by získal počátkem července podle agentury Ipsos, ale Babiš v posledních měsících nedosáhl. Nejmenší počet rozhodnutých voličů (17 procent) měl Babiš podle průzkumu agentury STEM/MARK na přelomu září a října.
Evropské volby
Pavel, jehož podpora se podle posledních průzkumů pohybuje od 23 procent do 28,7 procenta, na rozdíl od Babiše a Nerudové od července nikdy nebyl pod dvacetiprocentní hranicí voličských preferencí. Horní hranice podpory dosáhl generál v průzkumu agentury Median pro Mladou frontu Dnes v závěru loňského roku. Nejnižší podporu měl Pavel podle průzkumů stejné agentury v květnu až srpnu loňského roku, kdy by v prvním kole dostal 21 procent hlasů.
Nerudovou by podle průzkumů ze závěru loňského roku volilo 23,5 procenta až 28 procent lidí. Tohoto nejlepšího výsledku dosáhla podle listopadového průzkumu agentury Median, v posledním si však pohoršila. Podle červencového průzkumu stejné agentury by získala jen sedm procent hlasů a její podpora v průzkumech do konce října byla méně než dvacetiprocentní.
Na čtvrté místo mohou pomýšlet podle průzkumů senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Fischera by v listopadu a prosinci volilo 4,3 procenta až 6,4 procenta lidí, Hilšera 3,5 procenta až 5,1 procenta lidí. Hilšerovými konkurenty by mohli být poslanec SPD Jaroslav Bašta a odborářský předák Josef Středula. Zisk předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů se v průzkumech ze závěru roku pohyboval od 2,4 procenta do čtyř procent, Baštův od 2,5 procenta do 3,6 procenta. Poslední průzkum vyzněl lépe pro poslance SPD.
Flanel, klip s Hitlerem, fitness lžíce i koláže s trávníkem. Přichází horká fáze kampaní
Prezidentské kampaně nabírají týden před prvním kolem voleb na obrátkách. Režisér Václav Marhoul vyjádřil podporu Petru Pavlovi svérázným videem. Expremiér Andrej Babiš (ANO) se zase na rozdíl od své oponentky Danuše Nerudové snaží vyhýbat prezidentským debatám a radši se fotí s fitness příbory. A nominant opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta? Ten sdílí na svém facebookovém profilu amatérské protivládní koláže od svých fanoušků.
O poslední místo se utkají bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima a podnikatel Karel Diviš. Asi nejhorší vyhlídky na zvolení má Zima, jehož podpora se v posledních průzkumech pohybovala mezi 0,7 až 1,5 procenta. Zatímco preference Zimy v závěru prosince spadly pod jedno procento, Diviš, jehož mezi zaregistrované kandidáty dodatečně zařadil verdikt Nejvyššího správního soudu, se během prosince vyšvihl z 0,9 procenta na 2,3 procenta.
Přesnost průzkumů se zlepšila
Výsledky průzkumů preferencí prezidentských kandidátů lze naposledy před prvním volebním kolem zveřejnit v pondělí. Od úterka až do uzavření volebních místností v sobotu odpoledne bude pod hrozbou finanční sankce platit zákaz zveřejňování nových průzkumů, což má zabránit ovlivňování výsledků voleb na poslední chvíli.
Průzkumy před přímými volbami prezidenta České republiky v letech 2013 a 2018 se někdy výrazně lišily od toho, jak nakonec volby dopadly. Před deseti lety například ještě v prosinci 2012 naznačovaly, že do druhého kola postoupí z prvního místa Jan Fischer (se zhruba 25 procenty hlasů) a ze druhého Miloš Zeman (nejčastěji těsně pod 20 procent hlasů). Fischer ale nakonec skončil až třetí (16,35 procenta hlasů), vyhrál Zeman (24,21 procenta) a druhý byl Karel Schwarzenberg (23,40 procenta, průzkumy mu předpovídaly šest až deset procent).
