Budoucí prezident podle průzkumů vzejde z trojlístku favoritů, mezi něž patří bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš, někdejší představitel NATO a české armády Petr Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Na rozdíl od ostatních šesti zaregistrovaných adeptů se tato trojice dlouhodobě těší dvouciferné podpoře, která se v posledních dvou měsících pohybovala v průměru kolem 26 až 27 procent. Vyplývá to z porovnání průzkumů preferencí kandidátů na hlavu státu. Pětina až třetina dotazovaných nebyla podle průzkumů rozhodnuta, komu dá hlas.
Nejvyšší průměrné podpoře se z nejvážnějších uchazečů těší díky silnému voličskému jádru bývalý ministerský předseda Babiš, kterého by podle listopadových a prosincových průzkumů volilo v prvním kole 24,5 procenta až 30,1 procenta lidí. Na 31,7 procenta, které by získal počátkem července podle agentury Ipsos, ale Babiš v posledních měsících nedosáhl. Nejmenší počet rozhodnutých voličů (17 procent) měl Babiš podle průzkumu agentury STEM/MARK na přelomu září a října.
Evropské volby
Pavel, jehož podpora se podle posledních průzkumů pohybuje od 23 procent do 28,7 procenta, na rozdíl od Babiše a Nerudové od července nikdy nebyl pod dvacetiprocentní hranicí voličských preferencí. Horní hranice podpory dosáhl generál v průzkumu agentury Median pro Mladou frontu Dnes v závěru loňského roku. Nejnižší podporu měl Pavel podle průzkumů stejné agentury v květnu až srpnu loňského roku, kdy by v prvním kole dostal 21 procent hlasů.
Nerudovou by podle průzkumů ze závěru loňského roku volilo 23,5 procenta až 28 procent lidí. Tohoto nejlepšího výsledku dosáhla podle listopadového průzkumu agentury Median, v posledním si však pohoršila. Podle červencového průzkumu stejné agentury by získala jen sedm procent hlasů a její podpora v průzkumech do konce října byla méně než dvacetiprocentní.
Na čtvrté místo mohou pomýšlet podle průzkumů senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Fischera by v listopadu a prosinci volilo 4,3 procenta až 6,4 procenta lidí, Hilšera 3,5 procenta až 5,1 procenta lidí. Hilšerovými konkurenty by mohli být poslanec SPD Jaroslav Bašta a odborářský předák Josef Středula. Zisk předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů se v průzkumech ze závěru roku pohyboval od 2,4 procenta do čtyř procent, Baštův od 2,5 procenta do 3,6 procenta. Poslední průzkum vyzněl lépe pro poslance SPD.
O poslední místo se utkají bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima a podnikatel Karel Diviš. Asi nejhorší vyhlídky na zvolení má Zima, jehož podpora se v posledních průzkumech pohybovala mezi 0,7 až 1,5 procenta. Zatímco preference Zimy v závěru prosince spadly pod jedno procento, Diviš, jehož mezi zaregistrované kandidáty dodatečně zařadil verdikt Nejvyššího správního soudu, se během prosince vyšvihl z 0,9 procenta na 2,3 procenta.
Přesnost průzkumů se zlepšila
Výsledky průzkumů preferencí prezidentských kandidátů lze naposledy před prvním volebním kolem zveřejnit v pondělí. Od úterka až do uzavření volebních místností v sobotu odpoledne bude pod hrozbou finanční sankce platit zákaz zveřejňování nových průzkumů, což má zabránit ovlivňování výsledků voleb na poslední chvíli.
Průzkumy před přímými volbami prezidenta České republiky v letech 2013 a 2018 se někdy výrazně lišily od toho, jak nakonec volby dopadly. Před deseti lety například ještě v prosinci 2012 naznačovaly, že do druhého kola postoupí z prvního místa Jan Fischer (se zhruba 25 procenty hlasů) a ze druhého Miloš Zeman (nejčastěji těsně pod 20 procent hlasů). Fischer ale nakonec skončil až třetí (16,35 procenta hlasů), vyhrál Zeman (24,21 procenta) a druhý byl Karel Schwarzenberg (23,40 procenta, průzkumy mu předpovídaly šest až deset procent).
