
Pozor při výběru dodavatele energií: Většina neprošla kontrolou úřadu. Co sledovat?
Ve středu zemřel bývalý slovenský poslanec a právník Ján Cuper. Podle informací televize JOJ zkolaboval během rozmluvy s přáteli v jedné bratislavské restauraci. Politikovi, který v 90. letech a na začátku milénia reprezentoval někdejší stranu Hnutí za demokratické Slovensko, bylo 78 let.
Od smrti legendárního českého herce Rudolfa Hrušínského 14. dubna uplynulo 30 let. Po listopadu 1989 se aktivně zapojil do politiky a jako poslanec tehdejšího Federálního shromáždění se podílel na porevolučním vývoji naší země. Politika se podepsala na jeho zdraví, odcházel z ní velmi zklamaný.
Opilí zákonodárci hajlovali ve Federálním shromáždění, poslanec František Kondelík si do toho krájel tlačenku. Komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo v pořadu 360° na CNN Prima NEWS připomněl peprné okamžiky z půdy zákonodárství, jež předcházela nynější dolní komoře Parlamentu. Excesům ve Sněmovně má předejít etický kodex poslance. Šídlo se s komentátory Martinem Schmarczem a Petrem Kolářem shodl, že dokument nebude mít na chování poslanců žádný dopad.
Ve věku 86 let v neděli zemřela někdejší synodní kurátorka Českobratrské církve evangelické a poslankyně Federálního shromáždění za Občanské fórum a Občanské hnutí Mahulena Čejková. Sdělila to její rodina.
Ve věku 89 let v úterý zemřela jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu Dana Němcová. Informaci jménem rodiny sdělil předseda správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.
Obrovský stadion Lužniki v Moskvě se od začátku války na Ukrajině stal platformou k šíření ruské propagandy. Další podobná akce pod záminkou koncertu je na programu příští středu. A Kreml chce pro událost, na které s projevem vystoupí prezident Vladimir Putin, plné tribuny. Proto má lovit komparzisty, kteří za „drobné“ dorazí.
Do rozpadu Československa zbývaly pouhé dva dny, psal se 30. prosinec 1992. Česká národní rada se chystala k proměně v Parlament České republiky a poslanec Emil Jaroš (ODS) přišel tentýž den se dvěma návrhy. Kolegy vyzval, aby se v novém státu vzdali kouření a už také do parlamentu nenosili střelné zbraně. „Jako lékař mám určitou praxi, kdy manžel ukazoval manželce svoji zbraň a dokonale ji zastřelil. Pochopitelně nechtěně,“ vysvětloval Jaroš ve sněmovně.
Nejdéle sloužící poslanec v polistopadové historii Marek Benda (ODS) vzpomíná, jak s úlevou přijal, když československý parlament 25. listopadu 1992 schválil zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). „Báli jsme se vyvolání vzájemné nenávisti a jugoslávského vývoje,“ vzpomíná Benda třicet let poté pro CNN Prima NEWS. Vždyť rakouský list Die Presse v předvečer hlasování varoval: „Československu hrozí druhá Jugoslávie.“
Filozof a někdejší politik Jan Sokol, který zemřel ve věku 84 let, patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech také stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Po listopadu 1989 se objevil v politice, zasedal ve Federálním shromáždění, byl ministrem školství v Tošovského vládě i kandidátem na prezidenta. Soustrast jeho rodině vyjádřil na Twitteru předseda ODS Petr Fiala, či předseda STAN Vít Rakušan.
Kraje v České republice existují už dvacet let. Současný prezident Miloš Zeman, který u jejich vzniku stál, opakovaně říká, že jejich zřízení je jedna z jeho největších politických chyb. Skutečně nemá existence krajů smysl? A proč jich máme právě čtrnáct? O tom hovořil host pořadu K věci Marie Bastlové první český polistopadový premiér a bývalý předseda Senátu Petr Pithart.
„Když půjdeš volit, zabiji ti psa.“ To byl obsah anonymního telefonátu, který 8. června 1990 přijala obyvatelka jihočeských Borovan. Ten den začaly první svobodné parlamentní volby po pádu komunismu, kterým předcházel šokující teroristický útok. Výbuch nastražené trhaviny na Staroměstském náměstí v Praze zranil týden před volbami osmnáct lidí. A pachatel zůstává neznámý i po třiceti letech.