Kanál 3 - Online ad hoc - živé vysílání
Budoucnost nové vlády v pondělí odpoledne řešil designovaný premiér Petr Fiala (ODS) s prezidentem Milošem Zemanem. Ve hře je, že kvůli sporům o adepta na ministerstvo zahraničí Jana Lipavského (Piráti) podá Fiala kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.
Výběr kompetenčních žalob u Ústavního soudu
Zeman versus Havel
20. června 2001 - Ústavní soud (ÚS) potvrdil platnost jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky (ČNB). Do funkce jej jmenoval prezident Václav Havel v prosinci 2000. Havlův krok napadl kabinet Miloše Zemana (tehdy ČSSD) s tím, že nebyl kontrasignován premiérem. Ústavní soud tehdy také na Havlův návrh zrušil některé části zákona a potvrdil platnost jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky. Mezi zrušené pasáže zákona patřilo například stanovení hlavního cíle banky, kterým podle novely bylo zabezpečovat cenovou stabilitu.
Amnestie prezidenta Václava Klause
5. března 2013 - Ústavní soud rozhodl, že se nebude věcně zabývat kontroverzní novoroční amnestií prezidenta Václava Klause. Návrh skupiny senátorů na zrušení druhého článku amnestijního rozhodnutí, tedy zastavení kauz trvajících déle než osm let, soudci odmítli. Soud dospěl k závěru, že k přezkoumávání amnestie nemá kompetenci. Jednalo se v podstatě o definitivní potvrzení amnestie. Ústavní soud již v únoru 2013 odmítl návrh Městského soudu v Praze na zrušení celé amnestie. Důvody byly spíše formální - jednak soudci upřednostnili dříve doručený senátorský návrh, jednak dospěli k závěru, že městský soud neměl oprávnění požadovat zrušení celého amnestijního rozhodnutí.
Žaloba Senátu na Klause kvůli velezradě
27. března 2013 - ÚS rozhodl, že se tehdy už bývalý prezident Václav Klaus se nebude zodpovídat z údajné velezrady v souvislosti s amnestií, otálením podpisu smluv a dalšími kroky. Soud zastavil řízení o žalobě podané Senátem. Důvodem bylo to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Soudci dospěli k závěru, že se údajným proviněním v prezidentské funkci už zabývat nemohou.
Fiala zamířil na lánský zámek ve čtyři odpoledne. Kromě personálního složení vlády by spolu prezident s premiérem měli probrat i termín jmenování vlády. Podle dřívějších vyjádření by ke jmenování mohlo dojít v pátek 17. prosince.
Lídři pětikoalice mají v půl šesté v Hrzánském paláci ohlášenou tiskovou konferenci, na které chtějí komentovat výsledky jednání se Zemanem a další postup.
Prezident už minulý týden řekl, že Lipavského jako šéfa české diplomacie nechce. Podle Zemana nemá někdejší pirátský poslanec dostatečnou kvalifikaci. Prezidentovi vadí také údajné odtažité vztahy k Izraeli a visegrádské čtyřce.
Šéf Pirátů Ivan Bartoš v nedělní Partii na CNN Prima NEWS řekl, že věří, že prezident jmenuje vládu jako celek. Důvody pro odmítnutí Lipavského označil za „naprosto smyšlené“. Fiala už několikrát zdůraznil, že pokud Zeman nebude akceptovat předložený návrh na složení vlády, podá kompetenční žalobu.
Jedná se o mimořádný krok. Ke kompetenční žalobě kvůli nejmenování ministra ještě žádný premiér nepřistoupil. „Je to neprošlapaná cesta, takový spor tady ještě nebyl,“ zdůraznil ve vysílání CNN Prima NEWS advokát Ondřej Preuss.
Zeman odmítl Šmardu i Pocheho, ČSSD vždy ustoupila
Exprezident Václav Klaus označil kompetenční žalobu za degradaci politiky. „Je nedůstojné, aby byl politický problém, jehož řešení vyžaduje kompromis, převáděn podáním žaloby na soudní systém. Tak se věci v politice řešit nesmí, je to naprostá degradace politiky a politického systému,“ vyjádřil se Klaus v rozhovoru pro web iDNES.cz.
Zeman v minulosti odmítl jmenovat několik ministrů. V roce 2018 se prezident postavil proti tomu, aby v Černínském paláci usedl tehdejší europoslanec Miroslav Poche (ČSSD). O rok později Zeman nechtěl jmenovat ministrem kultury Michala Šmardu z ČSSD. Šmarda se o víkendu stal novým šéfem sociálních demokratů.
V roce 2019 se v sociální demokracii kvůli nejmenování Šmardy o podání kompetenční žaloby spekulovalo, tehdejší předseda ČSSD Jan Hamáček k ní ale nepřistoupil. Říkal pouze, že ústava nezná možnost, že by měl prezident hodnotit odborné předpoklady kandidáta na ministra. Sociální demokraté nakonec ustoupili a na ministra kultury navrhli Lubomíra Zaorálka, kterého Zeman jmenoval bez problémů.
Lipavský a zahraniční politika
Jan Lipavský byl v minulém volebním období poslancem za Piráty. Věnoval se především zahraniční a bezpečnostní politice. Byl místopředsedou zahraničního výboru a výboru pro obranu. Aktivní byl i v otázkách migrace a kybernetické bezpečnosti.
Lipavský se kriticky stavěl především k diplomatickým vztahům Česka s Čínou a Ruskem. „Pokud chceme vést s Čínou rovný dialog, musíme nejdříve sami přestat ohýbat záda,“ prohlásil na semináři Čína v mezinárodních vztazích, který uspořádal v říjnu 2019 a který souvisel s bezpečnostními hrozbami, jimž Česko čelí kvůli ekonomickým aktivitám Číny na našem území. Například rok předtím varoval Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost před technologiemi firmy Huawei.
V současnosti Lipavský uvádí, že s Čínou je nutné udržovat diplomatické styky, ale Česko se nemůže vzdát svých hodnot, demokratických principů ani boje za dodržování lidských práv. V souvislosti s vypuknutím pandemie koronaviru také apeloval na to, aby česká vláda žádala po Číně náhradu škod za to, že lhala a má velký podíl viny na nekontrolovatelném šíření epidemie do celého světa.
Kritický byl Lipavský k Zemanovi i k české diplomacii v době vrbětické kauzy. Zemana označil za šiřitele konspirací a podporovatele dezinformací. Za skandální považoval i fakt, že se jen několik týdnů od zveřejnění celé kauzy český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka zúčastnil vojenské přehlídky na Rudém náměstí u příležitosti konce druhé světové války.
