Finsko podá přihlášku do NATO
Rusko nemá problém s tím, když Finsko a Švédsko vstoupí do Severoatlantické aliance, přímou hrozbu to samo o sobě nepředstavuje. Řekl to v pondělí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva by podle něj reagovala až na případné rozšiřování vojenské infrastruktury NATO do těchto skandinávských zemí. Ještě minulý týden Kreml uváděl, že vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou.
„Co se týče rozšiřování (aliance), včetně nových členů Finska a Švédska, Rusko s těmito státy nemá žádný problém – žádný. V tomto smyslu tedy rozšíření zahrnující tyto dvě země nepřináší pro Rusko žádnou přímou hrozbu,“ citovala ruského prezidenta agentura Reuters. „Ale rozšíření vojenské infrastruktury na toto území by rozhodně vyvolalo naši odpověď,“ pokračoval šéf Kremlu.
Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska. „Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby,“ řekl. „Vytváří se tu problém bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem,“ dodal. Obvinil přitom Spojené státy, které podle něj podporou rozšiřování NATO činí agresivní kroky k dalšímu vyostřování už tak vypjaté bezpečnostní situace ve světě.
Slova ruského prezidenta o tom, že samotný vstup Finska a Švédska by Moskva nebrala jako hrozbu, představovala odklon od dřívějších vyjádření Moskvy. Konkrétně k Finsku minulý týden Kreml uvedl, že jeho vstup do NATO by pro Rusko určitě představoval hrozbu. Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv minulý měsíc prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři.
Finsko se Švédskem usilují o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Putin opakovaně ospravedlňuje útok na svého souseda tím, že se Rusko cítilo být ohroženo rozšiřováním Severoatlantické aliance na východ po rozpadu Sovětského svazu.
Lukašenko pod „pekelnými sankcemi“
Podle deníku The New York Times (NYT) byl Lukašenko jediným z Putinových hostů, který v části summitu vysílané v televizi vyjádřil šéfovi Kremlu podporu v souvislosti s válečným tažením na Ukrajině. „To, co mělo být oslavným setkáním, se rychle změnilo v ukázku Putinovy izolace, i mezi sousedy Ruska,“ napsal list.
Na nejednotu v ODKB ve svém vystoupení poukazoval také Lukašenko, který položil řečnickou otázku, zda „jsme teď stejně spojeni vazbami solidarity a podpory“ jako při reakci na lednové nepokoje v Kazachstánu. „Možná se mýlím, ale jak ukázaly nedávné události, zdá se, že odpověď zní ,ne‘,“ řekl běloruský prezident. Lídři Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu ve svých televizních projevech válku na Ukrajině vůbec nezmínili, píše NYT.
Lukašenko ve svém vystoupení rovněž odsoudil podle něj pekelné sankce, které západní země uvalily na jeho zemi a kterým se podle něj dalo předejít, pokud by aliance ODKB mluvila jedním hlasem. „Bez jednotného postoje bude sjednocený Západ zvyšovat tlak na postsovětský prostor,“ řekl
