Finský prezident je pro vstup země do NATO
Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová podle agentury Reuters vzápětí uvedla, že Švédsko při rozhodování o možném vstupu do Severoatlantické aliance vezme postoj Finska v úvahu. Rusko poté oznámilo, že se Finsko vstupem do NATO stane hrozbou.
Niinistö a Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci.
„Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,“ uvedli finský prezident a premiérka.
Vstup Finska do NATO bude pro Rusko představovat hrozbu, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím.
„Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnějším a bezpečnějším,“ prohlásil Putinův mluvčí podle agentury Interfax. „Vždy se posuzují a analyzují nejrůznější varianty,“ odvětil na otázku, zda v Kremlu počítali s takovou reakcí na „speciální operaci“.
„NATO se posouvá naším směrem. Proto se samozřejmě toto vše stane součástí speciální analýzy a vypracování nezbytných opatření pro to, abychom nastolili rovnováhu v situaci a zajistili naši bezpečnost,“ řekl Peskov.
Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO, současně ale Peskov varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině.
Vstup jako přidaná hodnota
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto ve čtvrtek prohlásil, že členství jeho země v alianci zvýší bezpečnost pobaltské oblasti. V debatě s poslanci Evropského parlamentu zdůraznil, že Finsko může nabídnout 280 tisíc vojáků připravených k boji a že finská armáda hodlá modernizovat své vzdušné síly. „Jsme přesvědčeni, že Finsko přinese NATO přidanou hodnotu,“ řekl ministr. Podotkl přitom, že jeho zemi v současnosti žádné bezprostřední nebezpečí ze strany Ruska nehrozí.
Sociálnědemokratická strana premiérky Marinové se musí rozhodnout do soboty, zda podání žádosti Finska o vstup do NATO podpoří. Tisková konference, na níž má být oznámeno rozhodnutí týkající se finské bezpečnostní politiky, je naplánovaná na neděli, napsala agentura AFP s odvoláním na úřad finského prezidenta. Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO se očekává v brzké době.
Podpora vstupu do Severoatlantické aliance v obou zemích po únorovém ruském útoku na Ukrajinu výrazně vzrostla. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění televize Yle nyní vstup podporuje 76 % Finů, pouze 12 % dotázaných se vyjádřilo proti. V předchozích letech přitom členství podporovala jen asi čtvrtina obyvatel Finska.
Osud Ukrajiny je pro Finsko zvlášť znepokojující. Země sdílí s Ruskem 1 300 kilometrů dlouhou hranici a v roce 1939 čelila invazi ze strany Sovětského svazu. Finsko se dlouho útoku úspěšně bránilo, nakonec ale v důsledku konfliktu přišlo o deset procent svého území.
Finsko bude v NATO vítané
Poté, co vstup do aliance podpořili finský prezident Niinistö a tamní premiérka Marinová, se k rychlému přijetí Finska do NATO pozitivně vyslovily také dánská premiérka Mette Frederiksenová a předsedkyně estonské vlády Kaja Kallasová.
„Dánsko samozřejmě Finsko v NATO vřele přivítá. Posílí to NATO a naši společnou bezpečnost,“ napsala Frederiksenová. „Dánsko udělá všechno pro rychlý přijímací proces po formálním podání žádosti,“ dodala.
Plnou podporu slíbila Finům také Kallasová. Estonsko podle ní učiní veškeré kroky spojené s očekávanou finskou žádostí rychle a podporuje „rychlý přijímací proces“. „Naši severní sousedé právě píší dějiny. Oznámení premiérky Sanny Marinové a prezidenta Sauliho Niinistö otevírá cestu pro finský vstup do NATO,“ napsala.
Postoj Finů k NATO ovlivní i rozhodování Švédů. „Finsko je nejbližším bezpečnostním a obranným partnerem Švédska a my musíme vzít finské stanovisko v úvahu,“ podotkla švédská ministryně zahraničí Lindeová.
„Vítám rozhodnutí Finska ucházet se o členství v Severoatlantické alianci. Pokud se rozhodne do NATO vstoupit, samozřejmě ho podpoříme,“ reagoval na Twitteru český premiér Fiala.
„Rozhodne-li se Finsko podat žádost, bylo by do NATO vřele přivítáno a přijímací proces by byl hladký a svižný,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentury Reuters označil Finsko za jednoho z nejbližších partnerů aliance a řekl, že finské členství by posílilo severskou zemi i celou alianci.
Směřování Finska do NATO vítá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se prý v tomto smyslu vyjádřil při telefonátu s finským protějškem. „Také jsme probrali evropskou integraci Ukrajiny a obrannou interakci mezi Ukrajinou a Finskem,“ oznámil Zelenskyj.
