Swings states jsou na mapě označeny fialově. Zdroj: CNN Prima NEWS
Ve většině amerických států bývá předem zřejmé, jak výsledky prezidentských voleb dopadnou. V USA mezi sebou v tomto klání tradičně soutěží dvě největší politické strany – republikáni a demokraté. V posledních třiceti letech se preference jednotlivých států nemění a ve více než třech čtvrtinách všech států jsou silně nakloněny k jedné z politických stran. Existuje ovšem pár států, u nichž bývají výsledky nejisté. Říká se jim swing states a prakticky rozhodují o tom, kdo bude příštím prezidentem USA.
U swing states při hlasování záleží na samotné kandidující osobnosti, prezidentských debatách, politických tématech a kampaních.
Každý stát USA má určitý počet zástupců – volitelů, kteří volí amerického prezidenta. Volitelé se rozdělují podle počtu obyvatel v jednotlivých státech. Ty nejvíce zalidněné mají tedy ve volbách největší váhu a kandidáti se v nich nejvíc snaží uspět. Vítěz, který se stane dalším americkým prezidentem, musí získat minimálně 270 volitelů z celkových 538. Ten, kdo zvítězí v určitém státě, získá všechny jeho volitele. Výjimku tvoří Nebraska a Maine, které zohledňují i výsledky v jednotlivých volebních obvodech. Oba kandidáti si v těchto státech volitele rozdělují.
Obecně platí, že v prezidentských volbách severovýchod, západní pobřeží a Havaj volí demokraty. Jihovýchod, středozápad, Aljaška a západ, kromě pobřeží, zase volí republikány.
Státy, které se ještě nerozhodly
Swing states svůj název získaly díky médiím, které se pro fenomén nerozhodných států snažily najít co nejpřesnější pojmenování. V angličtině asociuje označení swing states státy, které jsou nerozhodné (doslovně kyvadlové státy).
Těmto nerozhodným státům se mimo jiné přezdívá i fialové státy, neboť jsou uprostřed států volících demokraty, kteří se označují modrou barvou, a republikány, jež jsou pro změnu červení. V těchto státech nelze dopředu s přesností říci, který z kandidátů prezidentské klání vyhraje.
V centru pozornosti médií
Na určení toho, které státy se v daných volbách stanou swing states, se shodují zkušení analytici, kteří se touto problematikou dlouhodobě zabývají. Vnímají proměnlivé trendy v chování obyvatelstva USA, vycházejí z minulých voleb a provádějí průzkumy, které napoví, jak se preference budou vyvíjet v následujících letech.
Stacey Hunter Hechtová a David Schultz tvrdí v knize Prezidentské Swing States: Proč jen na deseti záleží, že se ve swing states objevuje i obecná charakteristika, která tyto státy předurčuje.
Prvním faktorem je obyvatelstvo mající smyšlení na politickém středu, tedy stranicky víceméně nevymezené. Velmi záleží i na demografických změnách obyvatelstva. Lidé uvnitř konkrétního státu vytvářejí kulturně, ekonomicky a nábožensky odlišné regiony, které volí své kandidáty rozdílně.
Posledním faktorem je skutečnost, že swing states jsou v centru velké pozornosti médií a prezidentských kandidátů, kteří se v rámci své kampaně zajímají o tamní problematiku, aby oslovili co největší počet voličů. Je na ně tedy kladen větší důraz než na státy jasně se stranicky vymezující.
Mapa kyvadlových států se mění
Analytiky byly za swing states tradičně označovány státy Colorado, Florida, Iowa, Nevada, Severní Karolína, Ohio, Wisconsin nebo Virginie. Z tohoto seznamu však mohou některé státy vypadnout. Například v Iowě a Ohiu vyhrál Donald Trump ve volbách roku 2016 se silnou převahou. Podobný výsledek se očekává i letos. V Nevadě a Virginii naopak vyhrávají od roku 2008 demokraté.
Ve volbách v roce 2016 se ke swing states naopak přidal i spíše demokraticky orientovaný stát Michigan, kde republikán Donald Trump porazil demokratku Hillary Clintonovou pouze o 0,2 procenta. Dalšími státy, kde v poslední době bývají výsledky poněkud těsné, jsou New Hampshire, Pensylvánie, Minnesota a Arizona.
Za dlouhodobě nejvýznamnějším swing state je považována Florida, a to díky svému počtu obyvatel a jejich rozmanitosti. Posledních šedesát let rapidně sílí její volební význam a z osmi volitelů, o které tam dříve prezidentští kandidáti soupeřili, vzrostl jejich počet na stávajících 29. Florida se tak stala třetím nejsilnějším unijním státem ve volbách hned za Kalifornií a Texasem. O třetí místo se dělí s New Yorkem.
Preference jednotlivých států mění i jejich momentální ekonomická situace. Velmi záleží i na růstu a poklesu počtu obyvatel v jednotlivých regionech. Například Florida až do poloviny 20. století hlasovala téměř vždy demokraticky. Přelom nastal v roce 1952, kdy se obrátila na republikánskou stranu a zvolila tak budoucího prezidenta Dwighta D. Eisenhowera.
Volební výsledky bývají na Floridě velmi těsné. Je to dáno tamním diverzifikovaným obyvatelstvem. Na Floridě žije mnoho přistěhovalců, zástupců střední třídy, bohatých lidí a také mnoho těch, kteří se tam z celých USA stěhují na důchod.
V roce 2016 vyhrál na Floridě Trump nad velkou favoritkou Clintonovou. V letošním roce však volební průzkumy ukazují větší náklonnost k demokratovi Joeovi Bidenovi. Donald Trump nyní ztrácí na svého konkurenta 5 procent.
Republikánský Texas poprvé jako jazýček na misce vah
Poprvé se mezi stranicky nevymezenými státy letos objevuje i silný Texas, který byl od roku 1976 jasně republikánský. Texas je se svými 38 preferenčními hlasy druhým nejvýznamnějším volebním státem v USA.
V posledních letech v Texasu přibylo hispánské populace, preference se tak s novou vlnou přistěhovalců mění. Značné změny ve složení texaského obyvatelstva mají vliv i na volební preference a stát se v předvolebních analýzách přiklání spíše mírně na demokratickou stranu.
Poprvé za 44 let má tak v Texasu šanci vyhrát i demokratický kandidát. V roce 2016 republikánský prezident Donald Trump v Texasu zvítězil i přes menší počet získaných preferenčních hlasů, než dosáhla jeho soupeřka Hillary Clintonová. Podle volebních předpokladů by Texas při volbách roku 2024 mohl dosáhnout počtu 44 preferenčních hlasů.
| Swing states pro volby v roce 2020 | |
|---|---|
| Arizona | Texas |
| Minnesota | Wisconsin |
| Michigan | Pensylvánie |
| New Hampshire | Severní Karolína |
| Georgie | Florida |
