Gazdík o českém školství: Nemůžeme vychovávat sebevědomé pitomce, co vše hledají na Googlu

Méně biflování a více kritického myšlení či schopnosti dávat věci do souvislostí. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS představil, jak by měla vypadat revize rámcových vzdělávacích programů, kterou aktuálně jeho rezort připravuje. Důraz by měl být kladen například na výuku IT, mediální výchovu či finanční gramotnost.

Do konce příštího roku chcete dokončit revizi rámcových vzdělávacích programů. Co si pod tím můžeme představit?
Svět se za poslední desetiletí výrazným způsobem změnil, české školství bohužel příliš ne. To co platilo za éry našich babiček nebo maminek, že co jste vystudoval, nebo čím jste se vyučil, tak s tím jste v podstatě vydržel do důchodu, už dnes neplatí. Ministerstvo školství by se mělo přejmenovat na ministerstvo vzdělávání, protože vzdělávání je proces, kterému budeme podléhat každý z nás a každý z nás se v budoucnu vzhledem k měnícímu se světu bude učit v podstatě až do důchodu. Člověk nemůže počítat, že si vystačí s tím, co se naučil ve škole. Jsou některé obory jako například IT, kde už po roce od konce studia máte úplně nové technologie a musíte se je znovu a jinak učit.

Jak ten proces aktuálně probíhá?
Zhruba před měsícem jsme zahájili a v těchto dnech končí veřejné připomínkování takzvaných obecných rámců rámcových vzdělávacích programů. Na konci dubna začneme připomínky vyhodnocovat a následně bude Národní pedagogický institut hledat lidi do komisí k jednotlivým předmětům. Nechceme, aby to byli odborníci jen v daných předmětech, ale aby se nám podařilo najít trochu širší spektrum osobností, kteří se na konkrétní předmět podívají. Protože kdybych se já jako matematik v jedné místnosti potkal s dalšími patnácti, tak se samozřejmě shodneme na tom, že lomené výrazy v deváté třídě jsou čirou nutností a prostě se musí učit, i kdyby čert na koze jel. Naší snahou je ale spíše redukce učiva, větší schopnost hledání mezipředmětových vazeb, schopnost dávat věci do souvislostí, učit se také kritickému myšlení.

Mluvíte o redukci učiva, takže žákům a studentům nebudou přibývat nové „moderní předměty“?
Chtěli bychom dostat do učiva některé věci, kterým se dříve nemohla věnovat taková pozornost, jako je například mediální výchova, informatika či projektové vyučování. To všechno bychom do obsahu vzdělávání rádi dostali, a to za předpokladu, že nechceme, aby žákům a studentům přibývaly další hodiny, protože už teď chodí do školy dostatečně dlouho. Kdybychom chtěli přidat vše, co by bylo vhodné, tak by chodili do školy na 45 nebo 50 hodin týdně, tím bychom je okradli o mládí a nemělo by to patřičný efekt. Jako ministr bych chtěl, aby celý proces v závěru dospěl k „ministerské super komisi“, kde se společně s dalším osobnostmi budeme nad rámci zamýšlet v kontextu. Chci na to jiný než čistě úzký předmětový pohled, ale aby tam byli lidé s nadhledem, kteří ve svém oboru něco dokázali.

Naší snahou je spíše redukce učiva, větší schopnost hledání mezipředmětových vazeb, schopnost dávat věci do souvislostí, učit se také kritickému myšlení

Rozumím tomu správně, že chcete děti vychovávat spíše v kritickém myšlení oproti tradičnímu biflování?
Když vás, pane redaktore, vyzvu, abyste mi vyjmenoval čeledě blanokřídlých, předpokládám, že toho nebudete schopen. Dospějeme k závěru, že přestože jste úspěšný redaktor, neznáte čeledě blanokřídlých, tak asi nebudou tím, co by se žáci základních škol museli učit nazpaměť. Na jednu stranu nechceme, aby se dělo to, co jste viděl ve filmu Škola základ života, kdy učitelka dějepisu praví matce: „Představte si, že ani neví, kdy byla bitva u Jérez de la Frontera. Jistě uznáte, že ji nemohu dát dostatečnou.“ To je jeden limit, že se nebudeme učit nazpaměť takové věci a druhý limit, že nechceme vychovávat sebevědomé pitomce, kteří si myslí, že všechno najdou na Googlu. Obojí je extrém a my musíme najít vyvážený přístup.

Hodně se hovoří také o potřebě učit spíše moderní dějiny oproti dějinám Mezopotámie a starověkého Egypta. Souhlasíte s tím?
Už v současnosti se ve 300 školách České republiky testuje takzvaný dějepis plus, tedy dějepis zaměřený na výuku moderních dějin. Chceme to rozšířit na další školy, jak v rámci rámcových vzdělávacích programů výuky dějepisu, tak v rámci toho, co jednotlivé školy mohou vyučovat už teď. Z moderních dějin přeci vychází vaše znalost současného světa a schopnost řešit aktuální situaci. Když teď třeba řešíme válku na Ukrajině, tak abyste si na to mohl udělat názor, tak potřebujete znát historii posledních sto let, co se dělo za druhé světové války, jak na tom byla která země, jak se chovala, a z toho můžete velice snadno odvodit svůj postoj k situaci dnes.

Jak by měla vypadat výuka finanční gramotnosti? Naučí se studenti například jak vyplnit daňové přiznání, jaká jsou pravidla pro OSVČ a tak dále?
Určitě ano. Ještě jako učitel matematiky jsem to sám kdysi dělal. Každý si musel umět vypočítat svůj úrok v bance po třech letech, když z toho úroku ještě zaplatí daň 25 procent. Občas prskali a nadávali, když to počítali a snažili se hledat nějaké programy, které by jim to zjednodušili. To je samozřejmě dobře, ale je potřeba chápat principy. Je to nejlepší prevence toho, aby mladí lidé nekončili v exekucích nebo s trvalým bydlištěm na adresách obecního úřadu.

Petr Gazdík byl hostem CNN Prima NEWS jako kandidát na post ministra školství:

Zmiňoval jste také potřebu vyučovat lépe IT. Pandemie covidu ukázala, že v mnohých případech, jsou žáci a studenti v technologiích mnohem dále, než jejich učitelé. Nebude tedy potřeba se v tomhle ohledu zaměřit i na učitele?
Určitě ano, je to tak. Také můj sedmiletý syn mě občas předběhne ve znalosti nějakého konkrétního programu v mobilu či na tabletu, což se samozřejmě bude stávat také učitelům. Už můj předchůdce Robert Plaga a jeho ministerstvo v tom udělali kus práce, protože již od tohoto roku se rozšiřuje povinně předmět informatika do rámcových vzdělávacích programů. Ministerstvo také připravilo postupný nákup techniky z operačního programu Jan Amos Komenský pro příští tři roky, takže se situace paradoxně i díky covidu ve školách zlepšuje. Součástí toho bude i podpůrné vzdělávání pro učitele. Nestačí změnit něco na papíře. Rámcový vzdělávací program má být i do budoucna živý dokument, se kterým chceme naučit pedagogy pracovat. V rámci moderních technologií dnes vzniká i řada skvělých pomůcek. Nedávno jsem měl webinář ohledně interaktivní učebnice fyziky, což je skvělý počin. Místo toho, abyste se Archimedův zákon učil zpaměti, umožní jinou formou pochopit, jak funguje v praxi a kde jeho fungování můžete zažívat v běžném životě.

To je jeden limit, že se nebudeme učit nazpaměť takové věci, a druhý limit, že nechceme vychovávat sebevědomé pitomce, kteří si myslí, jak všechno najdou na Googlu. Obojí je extrém a my musíme najít vyvážený přístup.

Připomněl jste, že jste matematik. Předloni došlo ke zrušení povinné maturity z matematiky? Jak se na to díváte?
Nesouhlasil jsem s tím, aby se odkládala, protože právě v dnešní době světa IT a moderních technologií potřebujete logické myšlení a schopnost uvažovat matematicky mnohem více než kdykoliv v historii. Na druhou stranu moje představa o maturitě z matematiky je taková, že by už nemělo jít čistě o matematiku, ale spíše o přírodovědný základ pro praktické užití matematiky, fyziky, chemie a předmětů s tím souvisejících. Nejtěžší bude vypracovat test, tak aby odpovídal realitě. Nedávno jsem potkal jednoho studenta po přijímacích zkouškách a říkal, že úlohy byly „takové nereálné“. Byl bych nerad, aby tak maturita vypadala.

Prezident Zeman a mnozí další chtějí dlouhodobě podporovat spíše technické obory vzdělávání. S nadsázkou tvrdí, že máme příliš kulturních antropologů. Jak to vnímáte vy?
Je pravda, že Česká republika měla historicky vždy skvělé technické obory a české ekonomice to hodně pomáhalo. Technické obory dnes ale trpí nedostatkem studentů. Minulý týden jsem byl na Vysokém učení technickém v Brně a diskutoval na tohle téma s panem rektorem a děkany. Není to ale o tom, že bychom měli rozdělovat, kolik potřebujeme těch nebo oněch oborů. Měli bychom se snažit změnit celý vysokoškolský systém a určitým způsobem zvýšit náročnost. Jako ministr si hodně slibuji od Národního akreditačního úřadu, u kterého bych rád letos udělal některé změny. Měl by více kontrolovat kvalitu, protože máme některé vysoké školy a obory dokonce i na prestižních vysokých školách, záměrně žádnou nejmenuji, kde mají konkrétní obory, které jsou na nízké úrovni, a je potřeba, aby stát úroveň hlídal a garantoval. V případě, že není dostatečná, tak aby učinil patřičná opatření.

Bylo by tedy jedno, zda se jedná o technický či humanitní obor…
Přesně tak. Úroveň kulturních antropologů by měla být taková, aby se i nadále byli v životě schopni učit novým věcem, protože určitě v praxi nepotřebujeme stovky kulturních antropologů. Člověk může obor vystudovat, a pakliže má základní dovednost, kterou by měl umět jakýkoliv absolvent jakékoliv školy, a to je umět se učit novým věcem, tak klidně může dělat něco jiného, pokud nedostane místo kulturního antropologa. Nemůžeme již chápat vysokou školu tak, že co vystudujete, tak nutně musíte dělat až do důchodu. Studujte to, kam vás to táhne, v čem jste dobří, ale je dobré si umět představit, co z vysoké školy půjdete dělat konkrétně. Je nás ale přeci tolik, kteří jsme vystudovali něco jiného. Také jsem vystudoval učitelství a pak jsem dělal starostu a poté ministra.

V posledních letech viditelně upadají některá odborná učiliště. Určité obory se v důsledku nezájmu žáků ani neotvírají. Máte nějaký plán, jak tento trend změnit?
U odborných učilišť je zásadní téma změna oborové soustavy, protože obory, které se učily dříve, už dnes nemusí být to, co se uplatní v praxi. V současné době pracujeme na tom, aby se obory změnily, spolupracujeme jak s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, tak s dalšími organizacemi a výsledkem by měl být trochu nový systém oborů, změna takzvané mistrovské zkoušky a systému kvalifikací.

Lze změnit pohled lidí, aby chtěli své děti posílat na učiliště a netrvali například na gymnáziích?
Víceméně se to již začíná dít. Nesouvisí to jenom s tím, že většina rodičů chce mít doma maturanta, ale také se sílou populačních ročníků. Ročníků, které dnes odchází do důchodu, se rodilo výrazně víc, než těch které dnes nastupují na střední odborné učiliště. S tím, jak na pracovním trhu začínají být řemeslníci žádáni, tak už mnozí rodiče pochopili, že si jejich dítě vydělá mnohem více, když půjde na učební obor. Zjistily to i firmy, které dnes uzavírají s rodiči a studenty smlouvy a během prázdnin je berou na praxe. Chtějí za to garanci, že nějaký čas bude daný student pracovat pro jejich firmu. Je to pro ně výhodnější, když si takovým způsobem vychovají absolventa středního odborného učiliště, než pokud přijímají dělníky z úřadu práce.

Tagy:

Hlavní zprávy

Babiš: Rakušan musí z vlády, jinak jí vyslovíme nedůvěru. Nemá na to sílu, míní premiér
Politika

Babiš: Rakušan musí z vlády, jinak jí vyslovíme nedůvěru. Nemá na to sílu, míní premiér

Pokud premiér Petr Fiala (ODS) neodvolá ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli kontaktům nynějšího šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem, vyvolá opoziční hnutí ANO v Poslanecké sněmovně hlasování o nedůvěře vládě. Napsal to předseda ANO Andrej Babiš v komentáři, který uveřejnila sobotní Mladá fronta DNES (MfD). Fiala k tomu mimo jiné uvedl, že Babišem naznačené hlasování o nedůvěře na něj dělá spíše dojem, že šéf ANO potřebuje překrýt své trestní kauzy v Česku a ve Francii.

Smrtelná síla Javelinu: Ukrajinci zveřejnili záběry demolice dalšího ruského tanku
Ukrajina

Smrtelná síla Javelinu: Ukrajinci zveřejnili záběry demolice dalšího ruského tanku

Zdá se, že ruská ofenziva na Donbase nadále zpomaluje. Bezpochyby na tom bude mít podíl i 93. ukrajinská mechanizovaná brigáda, která na východě země drtí jedno ruské obrněné vozidlo za druhým. Tentokrát se obávaná jednotka pochlubila záběry z útoku na tank. Ten se jí povedlo zničit pomocí amerického raketometu Javelin. Jeden z členů posádky stroj s typickým označením písmene „Z“ rychle opustil a začal prchat. Zdravotní stav zbylých okupantů není známý.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
10:09

Rusko znovu varovalo Spojené státy před kroky, které by mohly vést k přerušení diplomatických vztahů, řekl ruský diplomat agentuře TASS.

09:43

Dočasnou ochranu získalo v pátek na 900 uprchlíků, celkem přes 411 500

09:10

Dva hlavní mosty, které umožňovaly přístup do Ruskem okupované oblasti u Chersonu na jihu Ukrajiny, jsou nyní pravděpodobně mimo provoz, uvedl Londýn.

08:47

Ukrajinci v Česku o všeobecné mobilizaci: Verbuje se i v obchodech, každý ale neumí zabíjet

Konec strachu z požáru. Lidé z Hřenska se po třech týdnech vracejí domů

Lidé evakuovaní z Hřenska a jeho částí Mezná a Mezní Louka se v sobotu začali vracet téměř po třech týdnech domů, odkud je vyhnal rozsáhlý lesní požár. Návrat začal podle plánu v 9:00, do Mezné a Mezní Louky se dostanou obyvatelé pouze s povolenkami, pro turisty zůstává oblast uzavřená. Do osad se navíc lidé dostanou jen přes Vysokou Lípu, silnice z Hřenska do Mezné je zatím dál zavřená.

Revoluční skládací telefony s ohebným displejem. Samsung odhalil prémiové novinky, co umí?

Další generace špičkových skládacích telefonů s ohebným displejem, prémiové chytré hodinky i sluchátka s aktivním potlačením okolního hluku. Korejská technologická společnost Samsung se na své akci Galaxy Unpacked pochlubila několika novinkami, které potěší nadšence do moderních technologií. Hlavní pozornost si pro sebe urvaly ohebné mobily Galaxy Z Flip4 a Galaxy Z Fold4, pozadu ovšem nezůstala ani nová série hodinek pro sportovce.

Rushdieho měl pobodat 24letý sympatizant íránského režimu. Stoupenci islámu čin oslavují

Útočníkem, který v New Yorku pobodal britského spisovatele indického původu Salmana Rushdieho, má být čtyřiadvacetiletý Hadi Matar z New Jersey. Uvedla to policie. Příznivci íránské vlády na sociálních sítích čin oslavují a varují, že podobný osud čeká i další nepřátele islámu. Podle médií Matar sympatizuje s íránským režimem a Islámskými revolučními gardami.

Sledujte Partii s Pekarovou a Schillerovou: Rozděluje společnost vláda, nebo opozice?

Kde se nachází hranice mezi relevantním politickým dialogem a co už je za hranou? Osvědčila se vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v boji proti zdražování? O těchto tématech budou mimo jiné v nedělní Partii diskutovat předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Ve druhé hodině vystoupí ekonomové Lukáš Kovanda a Jana Matesová. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Čtyři hacknuté účty za minutu. Češi se neumí bránit před kyberútoky, jaké dělají chyby?

Češi neumějí chránit své internetové účty a nedodržují základní bezpečnostní pravidla. I to je důvod, proč jsou pro hackery poměrně snadným terčem. Podvody v digitálním prostoru jsou navíc den ode dne zákeřnější, mnohdy se tváří jako služba bankovních institucí nebo zpráva od správců Facebooku či jiných sociálních sítí. Jakých chyb se čeští uživatelé nejčastěji dopouští při ochraně svých internetových účtů a na co si dát největší pozor?

Povinné topení jen do 18 stupňů? Lidé se bojí kontrolorů u dveří i peněžních pokut

Velké emoce vyvolává ve společnosti připravovaná vyhláška Ministerstva průmyslu, aby se budovy v případě nedostatku paliva v teplárnách vytápěly na nižší teplotu. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) sice ujišťuje, že se jedná pouze o nouzové řešení pro případ ještě větší eskalace války a vyhlášku přirovnával k nouzovému airbagu, přesto mají lidé obavy především z podoby vymáhání novely.

Živě
ON-LINE: EU není supermarket, vzkázal Zelenskyj. Vyzval k přerušení víz pro Rusy

Rusové v noci na pátek znovu ostřelovali Charkov a okolní vsi. Na jihu Ukrajiny zatýkali místní občany a probíhaly zde domovní prohlídky. Pod palbou byly také dva okresy v Dněpropetrovské oblasti. Poblíž Nikipolu dopadlo 40 raket, tři lidé včetně dvanáctiletého chlapce byli zraněni. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu vyzval státy Evropské unie, aby přestaly udělovat víza Rusům. EU by se podle něj neměla stát „supermarketem“ otevřeným každému, kdo má prostředky do něj vstoupit.

Ženský fotbal baví, Česko absolutně nestíhá. Jsme v začarovaném kruhu, zní z reprezentace

Nejlepší reklama na ženský fotbal. Tak se mluví o nedávno skončeném mistrovství Evropy, které trhalo rekordy ve sledovanosti i návštěvnosti. Turnaj ovládnutý domácími Angličankami zároveň mohl posloužit jako výchovná facka pro české prostředí stále nezřídka razící názor, že „ženy kopající do míče nikoho nezajímají“. I o pokřiveném pohledu mluví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS asistentka trenéra reprezentace Blanka Pěničková.

Domácí zpravodajství

Babišova kauza ve Francii? O své voliče by nepřišel, i kdyby zabil holčičku, říká analytik

Problémy šéfa ANO Andreje Babiše ve Francii by jeho hnutí neměly nijak zvlášť uškodit. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS se na tom shodli političtí komentátoři Martin Schmarcz a Thomas Kulidakis. Podle nich se totiž Babišovi potenciální voliči zabývají především situací v České republice. Čerstvá zpráva o tom, že na expremiéra si chce posvítit francouzská justice kvůli akvizicím jeho nemovitostí na Francouzské riviéře, je prý už tolik nezajímá.

Mlejnek splnil veškeré předpoklady. Rakušan si za jmenováním šéfa špionů nadále stojí

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si za svým jmenováním Petra Mlejnka do čela Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) nadále stojí. O Mlejnkovi se začalo hovořit kvůli jeho opakovaným kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem, který měl být podle policie hlavou zločinecké skupiny v případě kauzy Dozimetr. Podle Rakušana však Mlejnek splnil veškeré zákonné předpoklady. Vicepremiér to řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Hasiči po 20 dnech zdolali ohnivou hydru v Českém Švýcarsku a předali poslední hašená místa

Hasiči po 20 dnech uhasili požár v Českém Švýcarsku. Správě národního parku v pátek v 15:00 předali poslední hašené území. Nejrozsáhlejší lesní požár v České republice se rozhořel v neděli 24. července. Nyní už podle hasičů nikde viditelně nehoří, a proto mohla správa oblast převzít. Skrytá ohniska, která se stále mohou objevovat, hlídají jednotky dobrovolných hasičů. Na Twitteru to uvedl mluvčí hasičů Lukáš Marvan.