Uprchlíci v českých školách
Vláda počítá s tím, že do Česka přijde až 500 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. V takovém případě ale nebudou stačit kapacity ve školství – budou chybět třídy, pedagogové i další pracovníci. Navíc se zhorší kvalita učení pro všechny žáky, uvádí vládní strategie, kterou kabinet Petra Fialy (ODS) připravil kvůli uprchlické krizi. Jak to chce řešit?
Ministři před týdnem schválili strategii, ve které si vytyčili 13 priorit pro řešení uprchlické krize. Jednou z nich je i školství. Vláda počítá s tím, že konflikt na Ukrajině může postupně eskalovat a do Česka před válkou prchne 500 až 600 tisíc běženců.
Válka na Ukrajině
Podle dokumentu bude kvůli krizi školství „zasaženo zásadním způsobem“. Ukrajinské děti se totiž do 90 dnů musí přihlásit k povinné školní docházce.
Zatím do Česka přišlo kolem 300 tisíc Ukrajinců, přibližně 125 tisíc z nich jsou děti. Nejpozději od září by měly vstoupit do systému povinné školní docházky.
Vládní dokument ukazuje, že pokud by v září všech 125 tisíc dětí nastoupilo do škol a školek, vzdělávací systém to s obtížemi zvládne. Existuje ale riziko, že se sníží standardy pro žáky v nejvíce postižených oblastech. Také se zvýší personální zátěž ve školách a školkách.
Málo tříd, učitelů a výuka na směny
Pokud však do Česka přijde až 500 tisíc Ukrajinců, z nichž bude polovina děti, nebudou současné kapacity vzdělávacího systému stačit. Budou chybět prostory i učitelé. Také by se snížily standardy vzdělávání pro žáky v celé republice. Dětí ve třídě by bylo více, a dokonce by mohlo dojít k vyučování na směny.
Předseda Pedagogické komory Radek Sárközi varuje, že pokud bude ministerstvo školství požadovat, aby se v některých českých regionech naplnily třídy na maximální kapacity, utrpí tím kvalita výuky všech dětí. „Již nyní jsou počty dětí v některých školách příliš vysoké, což znemožňuje individuálnější přístup. Česká republika má zároveň dlouhodobě jedny z nejvyšších počtů žáků prvního stupně na učitele,“ podotkl.
Vláda však v dokumentu ujišťuje, že klíčové bude zachování co nejvyšší kvality vzdělávání pro české děti. A to právě proto, aby nebyl ohrožen „sociální smír“.
Stát by tak hledal nové prostory vhodné k výuce. Využít by se mohla například střediska volného času, základní umělecké školy a podobně. Případně by se některé prostory škol rekonstruovaly. Počítá se i s tím, že by školy potřebovaly nové pedagogy a asistenty, jazykové koordinátory a další pracovníky.
Ukrajinští žáci by podle dokumentu mohli být vyučováni také přímo v místech nouzového ubytování. Kabinet je však smířený s tím, že „v těchto zařízeních nebude možné realizovat standardní vzdělávání s důrazem na jazykovou přípravu a výuku podle českého kurikula“.
Ve školách už je přes 23 tisíc dětí
Podle dat ministerstva školství se do základních škol zatím přihlásilo přes 23 tisíc uprchlíků. Nejvíce jich je v Praze, ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Volných míst na českých základkách je podle resortu ještě přes 150 tisíc, nejvíce v Moravskoslezském, Jihomoravském a Ústeckém kraji. Mateřské školy mají volných přes 12 tisíc míst.
V současné době je podle ministerstva školství důležité, aby se ukrajinské děti zapojily do adaptačních skupin, aby si v Česku zvykly a naučily se náš jazyk. „Je nutné odstranit bariéry tak, aby se děti a mladí lidé z Ukrajiny mohli snadněji začlenit a pokračovat ve své vzdělávací dráze, která jim byla ruskou agresí znemožněna,“ zdůraznil ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Vláda proto ke konci března schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol do letošního srpna zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun. Peníze mají jít jak na podporu jazykových kurzů, tak i adaptačních skupin.
Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové by do konce školního roku měla být situace ve školách zatím vyřešená, na plánech na nový školní rok resort ještě pracuje. „Ministr Gazdík hovoří o lex Ukrajina 2, kde by chtěl řešit další věci týkající se například i středoškoláků. Předpokládám, že do konce školního roku nové plány zveřejníme,“ řekla CNN Prima NEWS Lednová.
Vládní dokument se strategií má být „živý“, ministři jej chtějí upravovat podle vývoje války na Ukrajině i aktuálních potřeb. V současné době se k němu má podle vládních představitelů vyjádřit Sněmovna, odborníci i veřejnost. Až poté bude vytvořena finální dlouhodobá strategie na zvládnutí uprchlické krize v Česku.
