GLOSA: Kapustnica po kremelsku. Místopředseda slovenské sněmovny fandí Leninovi i Putinovi
Informace, že tento týden uplynulo 154 let od narození Vladimira Iljiče Lenina, nestojí za zmínku. Pokud by tedy ruský revolucionář neměl pořád tolik sympatizantů, a to dokonce u politické reprezentace sousedního Slovenska. Radikálního bolševika a hromadného vraha tam ctí třeba místopředseda parlamentu Ľuboš Blaha, který zároveň patří k nejužšímu vedení Ficovy vládní strany (SMER-SD). A kdo má rád Lenina, ten asi z principu ctí i Putina. „Válku s Ruskem nelze vyhrát, je to supervelmoc,“ prohlásil Blaha v nedávném rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija 1.
Staré bolševické heslo o věčně živém Leninovi je pořád inspirující. A pokud by se politika současné slovenské vládní koalice hodnotila podle gastronomických měřítek, aktuálně vaří u sousedů podivnou zelňačku. Možná cosi jako kapustnicu po kremelsku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rudou barvou dneska září sedmička v mém kalendáři aneb Jak Češi slavili VŘSR
„Lenina se i dnes vyplatí číst. A tvořivě a kriticky pracovat s jeho myšlenkami,“ hlásá Ľuboš Blaha v publikaci Lenin a 21. století. „A teď už mě mohou antikomunisti upálit na hranici,“ prohlásil po vydání knihy v roce 2022. V té době na Slovensku vládla proevropská koalice a ta se mimo jiné snažila o přejmenování ulic, které pořád nesly jména třeba po Klementu Gottwaldovi anebo právě po Vladimiru Iljiči Leninovi.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Po loňských parlamentních volbách už přejmenování není aktuálním problémem, Lenin opět přestal překážet. Stejně jako nikdy nevadil v Ruské federaci, kde dosud stojí šest tisíc Leninových pomníků. Další lze najít třeba v Bělorusku a na Slovensku mají alespoň tu ulici Vladimira Iľjiča Lenina. V Šoporni nedaleko Nitry.
Vladimir Iljič Uljanov, který své příjmení vyměnil za přezdívku Lenin, se narodil 22. dubna 1870 v ruském Simbirsku na březích Volhy. Od roku 1924 se na počest rodáka jmenuje Uljanovsk, ale návrat k původnímu názvu města v dnešním Rusku nepřipadá v úvahu. Přesvědčené stejně nelze o ničem přesvědčit, takže asi nemá smysl zeširoka připomínat revolucionářův životopis.
Lepší svět nebo organizovaný teror?
Snad jen pár příkladů z časů hrůzovlády. Když Lenin po bolševickém převratu v roce 1917 zavedl rudý teror, počítaly se oběti napřed na stovky, později na tisíce. Za pokus o atentát na svou osobu ze 30. srpna 1918 se třeba pomstil popravou 500 politických vězňů v Petrohradu a 400 v Kronštadtu. Suma sumárum pak do své smrti v roce 1924 přímo či nepřímo připravil o život miliony lidí. Odpor proti bolševikům nepřežilo půl milionu donských kozáků a povstání rolníků v Tambovské oblasti bylo zpacifikováno až za cenu 250 tisíc obětí. Neřešil hladomory, víc ho zajímala věrnost bolševické věci...
Richard Takáč, Robert Fico a Luboš Blaha Zdroj: Profimedia.cz
„Lepší svět je možný,“ tvrdí dnes slovenský Front ľavicovej mládeže (FĽM), který občas někde vyvěsí Leninův portrét. A Blaha to v knize o Leninovi vidí podobně. Jasně, svět může být krásnějším místem k životu, ale nikoli díky Leninovu odkazu nebo jeho ctitelům.
Čtěte také
Ruský revolucionář budoval takzvaný lepší svět s pomocí revolučního teroru, který měl zachvátit Evropu a posléze celou zeměkouli. „Z imperialistické války a imperialistického míru vyprostila první stovku milionů lidí na světě první bolševická revoluce. Další revoluce vyprostí z takových válek a z takového míru celé lidstvo,“ tvrdil Lenin v rámci oslav čtvrtého výročí Říjnové revoluce, tedy v roce 1921.
Znělo to pěkně, jenže o svobodu nešlo a ruský lid i za bolševiků zakoušel krutovládu, byť někdy větší a jindy menší. Za Lenina to byly miliony obětí, za Stalina až 12 milionů. Ovšem i Brežněv posílal vojáky základní služby na afghánské bojiště, zatímco Putin nechává ruské mladíky krvácet na Ukrajině. Pořád se to přitom děje „ve jménu míru pro lidstvo“, v roce 1917 i v roce 2024.
Орден Ленина
Jaký cíl tedy sledují někteří slovenští politikové z vládnoucí koalice, když velebí současné Rusko a tolerují invazi na Ukrajinu, to není snadné demaskovat. Možná je to jen výtah k moci, když se vezou na populistické vlně, která u sousedů rezonuje. Dost bylo Západu, obraťme se na Východ! Co si myslí doopravdy, to úplně nevíme.
Ľuboš Blaha si po vydání své publikace o Leninovi uraženě stěžoval, že ji předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík chtěl stáhnout z prodeje. A démonicky líčil zlo, nenávist a údajnou inkvizici, která se na něho valila ze všech stran. Po předčasných volbách v září 2023 se ovšem Blaha proměnil z opozičníka v koaličního politika a usadil se na postu místopředsedy slovenského parlamentu. A na půdě sněmovny již stačil přijmout ruského velvyslance i reportéry ruské státní televize. Možná za ty chvalořeči dokonce očekává Leninův řád (Орден Ленина), někdejší nejvyšší sovětské vyznamenání. Anebo alespoň Puškinův.
Věčně živý Lenin (i Putin)
Blaha tropí permanentní neplechy, jeho „nadřízený“ Robert Fico ale konspirační teorie a dezinformace nijak neutišuje. Ani z pozice stranického předsedy, ani z postu premiéra. Po vítězných volbách Blaha například ve své parlamentní kanceláři odstranil vlajku EU a nahradil obraz prezidentky Zuzany Čaputové podobiznou revolucionáře Ernesta Che Guevary.
Čtěte také
A jeho vztah k současnému Rusku už slovenská Wikipédia encyklopedicky naformulovala jako velmi vřelý: „Je zastáncem režimu Vladimíra Putina, ale krizi na Ukrajině vnímá jako geopolitický střet Západu a Ruska (…) Otevřeně kritizoval sankce vůči Rusku a Rusko označuje za ‚přátelský národ‘.“
Své politické oponenty a liberální novináře Blaha občas označuje za „liberální prasata“. Pobouření způsobil i výrokem o Janu Palachovi, jehož nazval teroristou. A vězně československého komunistického režimu pojmenoval jako „podvodníky, zlodějíčky a nemorální cynická a arogantní milionářská prasata“. Vepřové má zjevně v obzvláštní oblibě.
Stejně jako Lenina a dávné heslo z dob komunismu: „Lenin je věčně živý!“ Že nynější kremelský vládce touží po stejné nesmrtelnosti, je nabíledni. Proč na jeho věčném odkazu pracuje i část slovenských vládních politiků, je věc apetitu. Kouzlo kremelské kapustnice je prostě neodolatelné...
Čtěte také
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
