Demonstrace příznivců i odpůrců Izraele v Praze
Německo, Francie, Švédsko, Belgie a další evropské země si až kvůli střetu mezi palestinskými Araby a Izraelem všimly, že mají ve společnosti silnou muslimskou komunitu, kterou se nedaří integrovat, protože o to její podstatná část nestojí. Překvapivé zjištění je to ale pouze pro politické elity, které se domnívaly, že z muslimů půjde vyrobit ateisty a pohodové plátce daní. Kdo islám trochu zná, ten se nediví.
Politici se diví, že uvnitř Evropské unie je náboženská menšina (zatím menšina), která často nectí západní pravidla a zdejší způsob života. Kdo islám zná a studuje, se ale nediví vůbec, protože jde o zcela logický jev, který Evropa pouze nechtěla vnímat. Muslimové v západní Evropě jsou nyní jen více slyšet, ale snaha o vytvoření chalífátu jménem Evropa není nová. Ta myšlenka je stará jako sám islám.
ČTĚTE TAKÉ: Islamisté vyhlašují válku Západu. Chystají úder, který má otřást společností, varuje expert
Povinností každého dobrého muslima je šířit islám. Kdo se o to nesnaží, není dobrým muslimem. Tak jednoduché to je. To ale není chyba islámu, to je základní hnací prvek tohoto náboženství. Šířit islám, šířit islámskou obec, rozšiřovat islámský chalífát (islámský stát) a toužit po tom, aby jednou byl islám všude. Pak bude klid a naplní se vůle Alláhova.
To, že to nedělá každý muslim, je pak otázkou každodennosti. Muslim musí chodit do práce, živit rodinu, zajde si rád na fotbal nebo si klidně pustí dobrý film. Prostě žije svůj praktický život a nemá čas detailně studovat korán, poslouchat imáma a jít cestou džihádu. Má prostě svých starostí dost, aby sehnal dobrý kebab, koupil levné datle nebo dostal děti do školky. Pak jsou ale také muslimové, kteří na to čas mají. A čas by si na to podle islámu měl najít každý.
To, že si na šíření islámu najednou našly čas tisíce lidí po celé západní Evropě, neznamená, že ti lidé tu nebyli. Jen dosud nebyli vidět. Do ulic evropských měst je dostaly až události spojené s palestinskými Araby. Jedna věc je, čím muslim žije, čemu věří, a druhá věc je, o čem mluví na veřejnosti. Nyní muslimové začali nahlas mluvit o tom, čemu věří. Věří tomu, že z Evropy vybudují islámský chalífát.
Nebude to hned, ale bude to tehdy, až začnou mít v EU většinu. A nemusí svou víru ani šířit radikálními způsoby, stačí migrace či docela obyčejný sex. Jeden zkušený arabista před dvaceti lety řekl naprosto banální fakt, že nepotřebují meče v rukou mužů, když mají dělohy oddaných žen. Cesta islámu je také cestou plodnosti. Dohledejte si statistiky porodnosti, demografický vývoj, napojte na to matematiku a pak se podívejte, jak bude vypadat složení evropského obyvatelstva třeba v roce 2080.
Cílem této glosy není nabízet nějaká řešení, protože osobně si myslím, že matematiku oblafnout nemůžete. Tuto glosu jsem sepsal, protože už mohu. Už nebudu nazýván xenofobem, dezolátem, náckem či konvičkovcem. Už se to napsat může a už to dokonce napsali i kolegové z německého Bildu, kteří ještě před pár lety volali Wir schaffen das.
PS: Autor této glosy je vystudovaný religionista, kterého složitý svět islámu fascinuje. Zároveň je přesvědčen, že islám není kompatibilní s tím, co nazýváme evropské hodnoty. Zeptám se hodně cynicky – znáte nějakou islámskou zemi, kde je možné uzavřít manželství mezi homosexuálními páry? Když do hrnce s rozpáleným olejem začnete přilívat studenou vodu, tak to prostě začne prskat.
