Od Londýna po Istanbul. Propalestinští demonstranti oblehli o víkendu ulice metropolí

V Americe, Evropě i Asii vyrazily do ulic o víkendu statisíce demonstrantů, aby vyjádřily svůj názor na válku v Izraeli. Někteří z nich drží palce židovskému státu, mnohem hlasitější ale byly propalestinské protesty. Zvláště masivní byla demonstrace v Londýně, které se dostalo negativních reakcí i v Česku.

Izraelská armáda v noci na sobotu spustila pozemní operace do Pásma Gazy, čímž vyvrcholily třítýdenní přípravy na odvetu za teroristický útok Hamásu ze 7. října. I když ale Hamás útočil jako první, miliony lidí po světě se staví na jeho stranu. A svůj názor daly o víkendu najevo.

Masivní demonstrace se konala v sobotu v Londýně, účastnilo se jí podle některých odhadů přes sto tisíc lidí. BBC s odvoláním na policejní záznamy uvedla, že účastníků bylo 70 tisíc. Mezi protestujícími byli mnozí přistěhovalci ze zemí Blízkého východu, mladí studenti, ale i někteří ortodoxní Židé.

V průvodu vlály stovky palestinských vlajek, demonstranti zaplnili celý Westminsterský most, který spojuje oba břehy Temže na místě Big Benu a Londýnského oka. Došlo i k potyčkám s policií, která si za laxní přístup vysloužila na sítích kritiku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Násilí a antisemitismus v ulicích Berlína. Je to tu všude, zoufá starosta problémové čtvrti

Lidé, kteří stojí ve válce na straně Izraele, reagovali na záběry z demonstrace na sociálních sítích s velkým pohoršením. Objevovaly se komentáře zahraničních uživatelů s výkřiky jako „Londýn padl“ nebo „Evropa prohrála“. K průvodu se mezi jinými vyjádřil i český komentátor Martin Schmarcz.

Vyčistěme svět od Izraele, hlásala Norka při protestech. Nacismus s úsměvem, děsí se Židé

Propalestinská shromáždění, která se v posledních dnech pořádají v některých evropských městech, se neobejdou bez velkých kontroverzí. Na sociálních sítích se šíří například fotografie norské studentky medicíny, která během akce ve Varšavě prostřednictvím svého transparentu vyzývala k „očištění světa od Izraele“. Podle stránky Visegrád 24 měla problémy s antisemitismem již v minulosti.

„Masová podpora teroristů z Hamásu. Představte si, jak v říjnu 1939 demonstruje v Londýně 100 tisíc lidí na podporu Hitlera proti Polsku. To je hrůza,“ napsal na síti X.

Podpora radikálů

Tisíce podporovatelů Palestiny vyšly do ulic také v německém Berlíně, Mnichově nebo Hamburku. Nad hlavou jim kromě palestinských vlajek vlály podle pozorovatelů i značky blízkovýchodních teroristických organizací. Policie proti nim nijak výrazněji nezasáhla.

Propalestinským pochodům neušel ani italský Řím. Kolem Kolosea prošly tisíce podporovatelů Gazy. Demonstrovalo se i ve skandinávských zemích, v Dánsku nebo Švédsku.

Konflikt v Izraeli zvyšuje napětí. Nesnesitelné, že se Židé opět bojí, říká německý prezident

Boje mezi izraelskou armádou a palestinskými teroristy zvýšily napětí po celém světě. Prudce roste počet útoků na židovskou komunitu. Například londýnská policie zaznamenala od začátku konfliktu třináctinásobný nárůst trestných činů s antisemitským podtextem. Německý kancléř v reakci na to dokonce řekl, že země musí začít uvažovat o deportaci migrantů, kteří přišli do země nelegálně.

Zvláště masivní demonstrace se odehrála na místě, kde se láme evropský a asijský kontinent – v tureckém Istanbulu. Podle katarské Al-Džazíry byly na místě stovky tisíc lidí, které vyjádřily podporu Palestině. Mezi nimi i prezident Recep Tayyip Erdogan, který před bouřícím davem zopakoval, že Hamás není teroristická organizace a že vinu za konflikt nese Izrael a Západ.

K propalestinským demonstracím se sešli lidé také v Iráku, Malajsii a nebo na Novém Zélandu. Protižidovské nálady se šíří také v Rusku.

OSN mezitím schválila rezoluci, která vyzývá k humanitárnímu příměří ve válce mezi Izraelem a Hamásem. Proti doporučení, které přitom vůbec nezmiňuje, že Hamás spáchal 7. října teroristický útok na Izrael, se postavilo jen 14 států. Mezi nimi i Česko nebo USA.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v návaznosti na hlasování navrhla, aby Česko opustilo OSN.

Tagy: