PŘEHLEDNĚ: Židy do plynu či Mnichov 1972 aneb Nejodpornější projevy na propalestinských akcích

Propalestinská demonstrace ve Varšavě

Izrael ve válce 6.11.2023

Zatímco některé propalestinské protesty v západních zemích lze označit za pokojné, na dalších akcích účastníci místo solidarity s civilisty v Gaze otevřeně či skrytě hovoří o nenávisti vůči Židům, nebo dokonce vyzývají k jejich likvidaci. Redakce CNN Prima NEWS vybrala nejhorší verbální i neverbální projevy, s nimiž se svědek propalestinských akcí na Západě mohl setkat.

Vlajky Hamásu a IS či motiv hákového kříže

Asi za největší extrém propalestinských protestů v západních zemích lze označit účastníky, kteří na akce přicházejí s vlajkami teroristického Hamásu či organizace Hizb ut-Tahrir, jejímž cílem je „demontování“ Izraele i sjednocení všech muslimských zemí pod Islámským státem (IS).

I když jsou takové projevy běžnější spíš v arabských státech, lze je vidět už i v určitých evropských či severoamerických zemích. Vlajky Hamásu bylo možné spatřit třeba v kanadském Torontu a v americkém Chicagu. S vlajkami Hizb ut-Tahrir pak mávali například demonstranti v německém Düsseldorfu.

KOMENTÁŘ: Je rok 2023, nebo 1938? Hitler by byl na některé odpůrce Židů patřičně pyšný

Vrací se Evropa do doby, kdy bylo trendy čmárat Davidovu hvězdu na domy židovských spoluobčanů? Nebo kdy výčepní poslal do h*jzlu skupinku Židů? Incidenty, k nimž za poslední dny došlo v Česku, a především v některých západoevropských zemích, by pro nás měly být obrovským vykřičníkem. Pokud si Evropa rychle neuvědomí, že není rok 1938 a že nemusíme lézt Adolfu Hitlerovi do anální oblasti, spadneme do pořádného maléru. Veškeré projevy antisemitismu je třeba tvrdě odsoudit již v zárodku.

V Evropě dochází častěji k poškozování izraelské vlajky s Davidovou hvězdou, na níž protestující v sem tam přidávají hákový kříž. K tomu mělo dojít v norském Oslu, kdy desítky účastníků na položenou vlajku dupaly a plivaly.

Gas the Jews

Jak už bylo naznačeno, některé propalestinské akce se obejdou bez projevů antisemitismu, jiné k nenávisti vůči Židům či přímo k jejich likvidaci vyzývají skrytě. Třetí možností pak je projev toho nejodpornějšího, co lze na demonstracích zaslechnout nebo vidět.

Gas the Jews, v češtině zplynujte Židy, má jen těžko něco společného s vleklým izraelsko-palestinským konfliktem. Jde o jasnou výzvu k celoplošné likvidaci Židů – přímo zapadající do nejextrémnější části nacistické propagandy. Vyzývali k tomu například propalestinští demonstranti v australském Sydney.

Keep the world clean

Jeden z častých transparentů na propalestinských akcích vyobrazuje izraelskou vlajku v odpadkovém koši, u čeho nechybí nápis „keep the world clean“ (udržujte svět čistý). K asi nejvíce medializovanému případu tohoto transparentu, který volá de facto po vymazání Státu Izrael a k vyhnání Židů z Blízkého východu, došlo koncem října v Polsku.

Norská studentka medicíny Marie Andersenová během demonstrace se zmíněným transparentem v ruce přesvědčivě tvrdila reportérům, že Izrael nemá právo ležet na současném území. Jenomže neměla na mysli pouze anektované Golanské výšiny či ilegální osady na Západním břehu. Andersenová by vyhnala Izrael i z míst definovaných mezinárodně uznanými hranicemi.

Na případ s šokujícím transparentem upozornila stránka Visegrád 24. Čin mladé Norky, která je podle všeho vdaná za muže jordánského původu, pobouřil lidi na sociálních sítích.

„Nejnebezpečnější věcí na světě je nacismus s úsměvem,“ zmínil jeden z izraelských uživatelů. „Jako Německo ve 30. letech. Co by asi udělala židovskému pacientovi?“ stálo ve výčtu dalších komentářů. Podle Visegrádu 24 měla žena problémy s antisemitismem již v minulosti.

Její škola ji prý později suspendovala a zahájila disciplinární řízení. Chování Norky odsoudil i varšavský primátor. O případ se podle všeho zajímají tamní orgány činné v trestním řízení. Podobné transparenty se objevují také v Londýně či ve Washingtonu.

From the river to the sea

From the river to the sea, Palestine will be free. Od řeky k moři, Palestina bude svobodná. Na první pohled může toto velmi rozšířené heslo znít jako sympatická a (v angličtině) rýmující se hláška o budoucí svobodné Palestině, jejíž svobodu v Pásmu Gazy komplikují izraelská i egyptská blokáda a na Západním břehu izraelské zásahy do palestinské suverenity včetně výstavby osad.

Jenže zatímco si Palestinská autonomie nárokuje pouze Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, oblíbený slogan „from the river to the sea“ mluví o něčem docela jiném.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Antisemitismus nikdy nezmizel. „Od řeky k moři“ je jen jiné „Židi do plynu“, říká expert

Mezi tou řekou (Jordán) a (Středozemním) mořem se totiž nachází Stát Izrael. Ten má na svou existenci plné právo, což mu zaručoval již plán OSN na rozdělení Britského mandátu Palestina z roku 1947. Konkrétně počítal se vznikem židovského i arabského státu, přičemž široké okolí Jeruzaléma včetně Betléma mělo být pod mezinárodním dohledem.

Právě v tomto období se mohl vleklý konflikt Židů s Araby jednou provždy vyřešit. V roce 1948 podle plánu sice vznikl Stát Izrael, Arabové ale myšlenku dvoustátního řešení odmítli a nezávislý Stát Palestina nezaložili. Místo toho arabská koalice v čele s Egyptem započala válku s cílem zničit Izrael. Následovaly další konflikty, které byly nejdříve charakteru „Izrael proti geografickým sousedům“ a později se přeměnily v „Izrael proti Palestincům“.

Dnešní svobodná Palestina od řeky k moři koresponduje s cílem teroristického Hamásu zničit Izrael. Naopak se solidaritou s civilisty v Gaze nemá společného vůbec nic. Je otázkou, zda lidé na propalestinských demonstracích, kteří heslo o řece a moři vykřikují, jsou pouze nevzdělaní, nebo vědomě sní de facto o genocidě.

Mnichov 1972

K velice kontroverznímu případu došlo také před týdnem v Praze, kdy se v jeden den konala v centru města dvě shromáždění. Na Staroměstském náměstí se sešly stovky lidí, aby podpořily Izrael po bezprecedentním útoku Hamásu. Dalších zhruba 200 osob se shromáždilo na Václavském náměstí na podporu Palestinců.

Jedna z účastnic upoutala velkou pozornost mikinou odkazující na olympiádu v Mnichově roku 1972. Sportovní akce tehdy měla symbolizovat distanc demokratického Německa od olympiády v Berlíně 1936, jež fungovala jako propaganda nacistického Německa.

Jenže v paměti veřejnosti nakonec Mnichov 1972 nejvíce utkvěl kvůli masakru, kdy palestinská skupina Černé září vtrhla do olympijské vesnice a nakonec zabila jedenáct izraelských sportovců. I proto případ mladé ženy z Václavského náměstí vzbudil zájem policie. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) gesto aktivistky označil za naprostý cynismus, hloupost a pohrdání základními hodnotami.

Snoubenec ženy na její obranu tvrdil, že mikina byla součástí halloweenského kostýmu. Když byl konfrontován se skutečností, že vzít si takovou mikinu na propalestinský protest je přinejmenším extrémně hloupé, odpověděl následovně: „Je, nevěděla to.“ Později poskytl další vyjádření adresované blízkým: „Jedná se o naprosto bizarní shodu náhod, absolutně bez skrytého úmyslu. Normálně bych se tomu smál, kdyby nenásledoval ten lynč, co teď zažíváme.“

Tagy: