Petr Fiala Zdroj: ČTK
Postavíme do prezidentské volby, na jednu z nejvýznamnějších politických funkcí v zemi, vlastní silnou osobnost. Tak se ještě začátkem léta holedbali čelní politici koalice Spolu. Úterý ukázalo, že je všechno jinak. Premiér a šéf občanských demokratů Petr Fiala vyslal v nudném projevu několik nic neříkajících signálů, že Spolu sice nikoho přímo nepodporuje, nepřímo už ale ano, a to je tak zhruba vše. Jestli se stejně zachová i hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, půjde o obrovské zklamání a potvrzení malosti současné české politiky.
„Koalice Spolu přijde se svým kandidátem, je to její povinností. Věřím, že ten kandidát je schopen uspět,“ říkal ještě začátkem května šéf poslanců ODS Marek Benda, který mimochodem hlasování o přímé volbě prezidenta považuje za největší politickou chybu své kariéry. Když se ho začátkem prázdnin Terezie Tománková v Partii ptala, zda koalice Spolu neprováhala vhodný okamžik na představení svého člověka, stejně jako většina koaličních politiků to odmítal: „Já myslím, že nám neujíždí vlak. Jasně se řeklo, že to vyřešíme na začátku podzimu. Je důležité mít nějakého kandidáta, který je schopný porazit Andreje Babiše. Náš volič má jednoznačně tento zájem,“ dodal Marek Benda.
Svého kandidáta na Hrad nenominujeme, řekl Fiala. Naznačil podporu tří osobností
Vlastního kandidáta na Hrad koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) nenominuje, řekl v úterý na tiskové konferenci v Brně premiér Petr Fiala (ODS). Strany podle premiéra povedou informační kampaň, ve které nepřímo podpoří senátora Pavla Fischera, ekonomku Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla.
Nejen z výroků Bendy, ale i dalších matadorů, zejména z řad občanských demokratů, bylo vidět, že si skutečně přejí najít vlastního silného prezidentského kandidáta. Poté, co poslední dvě volební období předváděl Miloš Zeman (a minimálně své druhé období i jeho předchůdce Václav Klaus), jak si pro sebe dovedl uzmout politickou diskuzi a co si dovolil dělat s jednotlivými politiky, stranami či vznikajícími vládami, si mnozí politici Spolu uvědomovali, že je potřeba usilovat o vítězství svého člověka. Takového, který v ideálním případě vrátí prezidentský úřad vymknutý z kloubů do zajetých ústavních kolejí. Ale především bude takříkajíc „náš“, rozumějme jejich.
A co z toho úsilí zbylo? „Velmi pečlivě jsme naslouchali našim členům a voličům. A z debat i průzkumů víme, že preferují tři kandidáty, kteří se ve veřejném prostoru objevili. Jde v abecedním pořadí o Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. Jsme přesvědčení, že každý z těchto kandidátů může vykonávat funkci prezidenta republiky,“ prohlásil na úterní tiskové konferenci premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala s tím, že jeho uskupení žádného svého kandidáta nominovat nebude, aby netříštilo síly. Jde o vágní, nemastné a neslané vyjádření, jež rozhodně není hodno síly, která v současné době vede tuto zemi.
Evropské volby
Co s Babišem?
Marek Benda ve zmiňované Partii řekl ještě jednu věc – sám prý kvůli kandidatuře oslovil hned několik kvalitních jmen, žádnému z nich se do ní ale nechtělo. Ano, může to být tak, že za Spolu nechce žádná výrazná osobnost kandidovat. Anebo také vládní koalice prostě žádnou výraznou volitelnou osobnost ve svém středu nemá. Což by bylo při skutečnosti, že měla na výběr vhodného kandidáta pět let, děsivé a tristní.
Přesto bych čekal, že se místo prázdných signálů, frází a rozplizlosti dočkáme alespoň jasného slova, kterého JEDNOHO konkrétního kandidáta koalice podpoří. Ono nerozhodnutí, jak by asi úterní brněnský mítink popsal Václav Klaus, je výsměchem voličům.
Zajímavé teď bude sledovat, jak se k prezidentské volbě postaví hnutí ANO a jeho lídr Andrej Babiš. Zatím pouze změnil svůj původní slib a rozhodnutí o kandidatuře oznámí místo 27. již 26. (!) října. Došlo mu totiž, že 28. je státní svátek, nevycházejí noviny a nikdo by se tak o jeho rozhodnutí nedozvěděl.
KOMENTÁŘ: Koalice ANO a ODS jsou zradou na těch, kdo uvěřili politickému divadlu
Neuplynuly ani tři dny od uzavření volebních místností, a už se nám po celé republice rodí městské koalice, které leckoho iritují. Předvolební proklamace jsou smazány, nadávky zapomenuty, ze soupeřů jsou spojenci a začíná se od nuly. Otázka zní: je to vlastně špatně?
Andrej Babiš postavil právě skončené komunální a senátní volby jako referendum o vládě. K tomu směřovala poslední měsíce celá jeho kampaň. Jenže strany vládní koalice přestály v těžké době energetické krize test komunálních voleb překvapivě dobře a ve volbách senátních dokonce zaznamenaly jasný úspěch. Pro Babiše a jeho lidi naopak skončil souboj o horní komoru Parlamentu, explicitně vyjádřený jihlavskou bitvou mezi dosavadním předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a obviněnou Babišovou spolupracovnicí Janou Nagyovou (ANO), jasným fiaskem.
Pokud šlo o generálku na volbu prezidentskou, nenastoupí do boje o Hrad Babiš a možná ani dodnes zvažovaná exministryně financí Alena Schillerová, která schytala výprask v Brně. Mluví se například o tom, že by ANO mohlo v prezidentské volbě podpořit šéfa odborů Josefa Středulu a Babiš by se tak mohl plně soustředit na příští sněmovní volby.
Možná chytře zahrané řešení, které by však jen potrhlo marnost koalice Spolu a malost současné české politiky. Už roky tu sledujeme domnělý boj dobra se zlem, souboj na život a na smrt mezi stranami současné vládní koalice a hnutím ANO, a nakonec by nikdo z nich nepostavil do důležitého prezidentského klání vlastního člověka? Jestli se nepletu, sto dní před volbami potvrdila svého kandidáta (někdejšího disidenta Jaroslava Baštu) jediná parlamentní partaj – SPD Tomia Okamury. A to mi přijde dost málo.
