Gruzínské ulice v plamenech. Tbilisi se stalo bojištěm, policie zadržela stovky demonstrantů

Gruzínská policie zadržela více než dvě stovky demonstrantů během protestů, které propukly po rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit přístupová jednání s EU. Oznámilo to gruzínské ministerstvo vnitra. Mezi zadrženými se podle gruzínských médií ocitl i jeden z opozičních předáků Zurab Džaparidze, který mezitím ohlásil, že byl propuštěn na svobodu. I během noci na pondělí policie násilím rozháněla demonstranty, kteří se pokoušeli stavět barikády v centru Tbilisi, uvedl server civil.ge a dodal, že protesty v hlavním městě pokračují. Ve Tbilisi i dalších městech se v pondělí konají stávky studentů.

„Další silná noc Gruzínců, kteří pevně stojí za svou ústavou a evropskou volbou. Odhodlání v ulicích neukazuje žádné známky ochabování!“ napsala na sociální síti X proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová.

Kreml v pondělí ústy mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina ujistil, že se do gruzínských záležitostí nevměšuje, a prohlásil, že dění v Tbilisi vykazuje všechny známky pokusu o prozápadní revoluci.

ČTĚTE TAKÉ: Zahraniční vojska na straně Ukrajiny? Nelze to vyloučit, řekla šéfka unijní diplomacie

Úřady podle ministerstva vnitra obvinily tři demonstranty z napadení policistů a z házení zápalných lahví na parlament, za což jim hrozí až sedm let vězení. Dalších 224 demonstrantů policie zadržela kvůli přestupkům, 36 z nich soud již potrestal pokutou a dalších 34 krátkodobým vězením. Ostatní případy se ještě posuzují, napsal server Gruzija Online.

„Většina zadržených demonstrantů je zraněna na hlavě a v obličeji, mají zlomené lícní kosti, otevřené rány. Byli podrobeni systematickému bití mezi zatčením a přepravením do přeplněných vazebních věznic,“ uvedla s odvoláním na právníky prezidentka Zurabišviliová.

Dobytá území Putinovi, zbytek Ukrajiny do NATO? Přijatelné, míní Dvořák. Turek sází na Trumpa

Není tajemstvím, že se mluví o rozdělení Ukrajiny na západní část v NATO a dobytá území pro Rusko, řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Takové řešení sice podle něj není optimální, ale je přijatelné. Podle europoslance Filipa Turka (Přísaha) rozhodne o konci konfliktu nově zvolený americký prezident Donald Trump.

Ministerstvo vnitra tvrdí, že vinou „nezákonného a násilného“ chování demonstrantů během noci na pondělí utrpělo zranění 21 policistů, celkem pak během protestů bylo zraněno 113 policistů, z nichž někteří vážně. Demonstranti naopak obviňují z brutality policii, která používá k rozhánění protestů slzný plyn a vodní děla.

V nemocnicích během posledních 24 hodin přijali přinejmenším 37 zraněných, včetně 24 demonstrantů a 12 policistů, uvedl ministr zdravotnictví Michail Sardžveladze podle ruské agentury TASS. Ujistil, že nikdo ze zraněných není v ohrožení života.

Situace v Gruzii se vyostřila po parlamentních volbách z konce října, které podle oficiálních výsledků vyhrál Gruzínský sen. Nicméně opozice i západní země poukazují na to, že hlasování provázely značné nesrovnalosti. Opoziční strany výsledky neuznávají a jejich poslanci se odmítají ujmout mandátu. Tisíce lidí v Tbilisi i dalších městech vyšly do ulic poté, co vládnoucí strana 28. listopadu oznámila rozhodnutí pozastavit do konce roku 2028 přístupová jednání s EU.

Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v neděli gruzínskou vládu varovala, že sedmadvacítka by na Gruzii mohla uvalit sankce za policejní násilí na protivládních demonstracích. Premiér Irakli Kobachidze kritiku Západu odmítl.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pavel překvapil Maory zpěvem, ukazuje video. Zvolil nesmrtelnou českou klasiku

Tagy:
policie demonstrace zahraničí politika Gruzie Tbilisi Evropská unie trestná činnost, právo a spravedlnost konflikt, válka a mír vymáhání práva občanské protesty