Gustáv Husák

Dvacetiletý student Jan Palach podlehl těžkým popáleninám 19. ledna 1969. Sebevražda upálením, kterou spáchal o tři dny dříve na Václavském náměstí, měla český národ vyburcovat z letargie, s jakou se pozvolna podvoloval sovětské okupaci. A zatímco v lednu před 55 lety i ústřední deník KSČ Rudé právo o živé pochodni referoval do jisté míry objektivně, záhy se v normalizačních médiích o celé události začalo masivně lhát. „Byl to právě on, který tuto hroznou vraždu inspiroval, organizoval a připravoval,“ neváhalo Rudé právo v roce 1979 označit za spoluviníka Palachova úmrtí třeba šachového velmistra Luďka Pachmana. Nenávistná kampaň trvala 20 let a ukončila ji až sametová revoluce v roce 1989.

Rád si pochutnával na koňaku, kouřil morrisky, v proslovech motal češtinu a slovenštinu a jeho osobitým znakem byly brýle se skly silnými jako dno od půllitru. To byl Gustáv Husák, poslední komunistický prezident Československa. Dožil se 78 let a 10. ledna od jeho narození uplynulo 111 let. Jak znáte jeho život a soukromí?

Českoslovenští i čeští prezidenti neustále lavírují, zda proslovit vánoční či novoroční řeč. První prezident T. G. Masaryk vsadil na vánoční poselství, které pronášeli také prezidenti Edvard Beneš a Emil Hácha. První dělnický prezident Klement Gottwald zavedl novoroční projevy, u kterých zůstali nejen jeho komunističtí nástupci, 1. ledna se k národu později obraceli i Václav Havel a Václav Klaus. Miloš Zeman se vrátil k vánočnímu poselství, zatímco Petr Pavel nyní opět obnovuje novoroční projevy.

Politický komentátor Petros Michopulos v pořadu Partie Plus tvrdě zkritizoval požadavek části lékařů na zavedení výsluh. Podle něj tímto nárokem stala Česká lékařská komora ultralevicovým spolkem a přerostla normalizační zdravotnictví. Výsluhy považuje za požadavek z jiné galaxie, který by pouze ždímal peníze ze státního rozpočtu.

Už před volbami jsem byl proti tomu, aby se stal Petr Pavel prezidentem. I dnes má základní výhrada, že na Hradě neměl být bývalý komunista, přetrvává. A kdyby se na post premiéra znovu dostal Andrej Babiš (ANO), což není vůbec vyloučené, tam kam jsme se to dostali? To tam rovnou mohl zůstat sedět Gustav Husák. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl bývalý ministr pro lidská práva a hudebník Michael Kocáb. Zároveň mu však některé Pavlovy kroky imponují a hodnotí je „střízlivě“.

Když prezident Gustáv Husák uvítal 18. října 1989 na Pražském hradě palestinské teroristy, do sametové revoluce zbýval sotva měsíc. Do Československa tehdy přijel i Bassam Abu Sharif, podle amerického časopisu Time nejznámější „tvář palestinského teroru“. Delegaci vedl vůdce Jásir Arafat, který od Husáka dostal nejvyšší československé vyznamenání pro cizince, Řád Bílého lva I. třídy. „OOP neustoupí od svých základních zásad, za něž bojovaly a stále bojují generace Palestinců,“ hájil Arafat v Praze takzvanou první intifádu.

Rusové byli už 15. srpna přesvědčeni, že dojde k okupaci Československa. Když dorazila vládní delegace do Moskvy, Husák jako jediný komouš na Brežněva vyjel. K 55. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa to v pořadu Nový den řekl hudebník a aktivista Michael Kocáb. Ve vysílání CNN Prima NEWS také srovnal tehdejší události s dnešním děním na Ukrajině. Ze strany Ruska je podle něj možné očekávat především „lež a úskoky“.

Smrt Vaša Patejdla, zpěváka, klávesisty a skladatele, šokovala celý národ. Nejvíce se proslavil ve slavné slovenské kapele Elán, kterou spoluzakládal, nicméně na vrcholu slávy ji nečekaně opustil. Jak vycházel s frontmanem Jožem Rážem?

Takřka 50 osob si v České republice odpykává doživotní trest. Věznění do konce života je ten nejpřísnější verdikt, který má justice k dispozici, a uděluje se pouze těm, jejichž činy šokovaly veřejnost svou nepochopitelnou brutalitou. Jak se tito lidé stali nejobávanějšími zločinci ve své zemi? Jsou to kruté děti na okraji společnosti, nebo je zlo neoddělitelnou součástí jejich osobnosti? Nejděsivější zločiny v Česku, zpovědi osmi vrahů bez příkras, odhalení jejich nynějšího života a šokující slova vyšetřovatelů. To vše nabídne pořad Bez lítosti, už 21. června na prima+.

Herečku Naďu Konvalinkovou, která v těchto dnech oslavila dvaasedmdesáté narozeniny, zdobí na tváří stálý úsměv, její životní osud ovšem tak radostný není. Zažila problematické dětství a své si vytrpěla i v manželství s hereckým kolegou Oldřichem Kaiserem.

Šťastné a veselé svátky jara, soudruzi! Tak zněl jeden ze sloganů, kterým se komunisté pokoušeli v éře Gustáva Husáka potlačit Velikonoce, největší křesťanské svátky v roce. Na počátku padesátých let se zase snažili odvést pozornost od Ježíše Krista, třeba velikonoční výstavkou darů Klementu Gottwaldovi. Čtyřicetiletá ideologická masáž ale přinesla ovoce, velikonoční bohoslužby se letos chystalo navštívit jen 16 procent obyvatel Česka.

Československý kosmonaut Vladimír Remek se na planetu Zemi podíval shůry před pětačtyřiceti lety. V kosmickém prostoru pobýval od 2. do 10. března 1978, po listopadové revoluci v roce 1989 ale odmítal politický kontext letu. Kreml ovšem Remkův výlet do vesmíru umožnil právě 10 let po sovětské invazi do Československa ze srpna 1968. Připomeňme si Remkův let s pomocí dobového tisku, který ideologické souvislosti zdůrazňoval v každé druhé větě.