Co na to vaše peněženka, Lukáš Kovanda, Petr Dvořák - 11.5. v 18:00
Poslední řádné měnověpolitické zasedání bankovní rady České národní banky se zjevně uskutečnilo v napjaté atmosféře. Centrální bankéři řešili, jak nadále postupovat proti zrychlující inflaci a zároveň nezadusit obnovu české ekonomiky po pandemii koronaviru. Vyplývá to ze zápisu z jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila.
„Úvahy, že není třeba v současné situaci zvyšovat úrokové sazby, proto vnímá jako rezignaci na mandát centrální banky v boji o cenovou stabilitu,“ stojí v zápise z jednání bankovní rady ČNB ze čtvrtka 5. května tohoto roku. Dokument takto cituje dosluhujícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka.
Výrok tak lze vnímat jako vzkaz Rusnokovu následovníkovi Aleši Michlovi, který byl ve středu 11. května jmenován novým guvernérem ČNB s účinností od 1. července. Michl se dlouhodobě staví proti zvyšování úrokových sazeb, neboť je přesvědčen, že s inflací by se mělo bojovat na jiném bitevním poli. Podle Michla je třeba inflaci brzdit prostřednictvím snižování rozpočtových schodků a „zabráněním indexaci mezd na inflaci“.
Růst sazeb funguje se zpožděním
Jiří Rusnok však tuto argumentaci zjevně odmítl, stejně jako tezi, že inflace roste, přestože ČNB zvyšuje úrokové sazby už poměrně dlouhou dobu. „V reakci na komentáře o tom, že inflace dále roste i navzdory poměrně razantnímu zvyšování úrokových sazeb, připomněl, že od započetí cyklu zpřísňování měnové politiky neuplynul ani rok,“ stojí dále v zápisu z jednání bankovní rady.
Sama centrální banka přitom opakovaně zdůrazňuje, že svými opatřeními nereaguje na aktuální vývoj inflace, ale na míru růstu cen, která by podle jejích modelů měla nastat zhruba za 12 až 18 měsíců. Jinak řečeno, účinek dnes přijatých kroků se projeví nejdříve za rok až rok a půl.
V diskusi o nastavení měnových podmínek se bankovní rada podle zápisu shodla, že v situaci mimřádných nejistot spojených zejména s dopady války na Ukrajině je třeba být v měnověpolitickém rozhodování mimořádně obezřetný. Není prý totiž zřejmé, do jakých rozměrů se tato rizika mohou rozvinout.
Michl: Počkejme a uvidíme
Aleš Michl a Oldřich Dědek pak údajně znovu zopakovali, že vypuknutí války na Ukrajině představuje strukturální zlom, který ještě více problematizuje politiku razantního zvyšování úrokových sazeb. „Nákladový charakter současné inflace, nově umocněný válečným konfliktem, bude i nadále znemožňovat její krocení prostřednictvím úrokových sazeb. Podle nich by bylo vhodnější ponechat úrokové sazby pár měsíců stabilní a vývoj dále vyhodnocovat,“ stojí také v dokumentu.
To je v souladu s tezí, kterou Aleš Michl během svého jmenování na Pražském hradě představil prezidentu republiky Miloši Zemanovi. „Předpokládám, že navrhnu na svém prvním zasedání, které povedu v létě, určitou stabilitu sazeb. Vyhodnotíme poté dopady dosavadní měnové politiky a další indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme, co dál,“ řekl Michl při jmenovacím ceromoniálu.
