Vytvořme paralelní svět, vyzývá v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Jak by vypadal? Obchody by byly otevřené, stejně jako služby a restaurace. Ale za přísných protiepidemických pravidel, která by zabránila šíření covidu.
Jaká je první myšlenka, se kterou se probouzíte?
Co zase přijde. Každý den jsou nějaké změny a každý den je velké překvapení. Covid, očkování, počet nakažených, fungující a nefungující restrikce. Je to období nejistoty. Máte nějak naplánovaný den, musíte řešit jádro, energetiku, dálnici. Najednou je situace úplně jiná, svolává se mimořádné jednání vlády, přijímají se nová a nová usnesení, všichni novináři čekají na sebemenší chybičku.
To je přece role médií – hlídat vládu a politiky.
Nevyčítám vám to. Budím se klidný. Výzvy mě baví. Čím víc stresu a napětí, tím víc mi to vyhovuje.
Netrápí vás, že kvůli vládním restrikcím zkrachovala nebo zkrachuje spousta podnikatelů? Že jim vládní opatření zničila život?
To mě samozřejmě trápí. Ale nemůžu se hroutit. Tak jako máte lékaře, který se pohybuje na onkologickém oddělení a musí řešit šílené situace, tak i já si musím zejména v téhle době uvědomit, že jsme ve válce. A ačkoliv se mi to těžko říká, k válce patří i oběti. Děláme vše pro to, aby jich bylo minimum.
Když člověk jde po ulici, spousta zavřených podniků, ať už restaurací nebo obchodů, má ve výloze vzkaz, ve kterém nadává, někdy i dost sprostě, na vládu. Dá se říct, že někteří lidé vás nenávidí.
Ano a je to normální. Jestliže skoro všechno na rok zavřeme, nemůžeme čekat, že nám lidé budou tleskat. Vláda je logicky první na řadě. S tím se musíme naučit existovat, nesmíme se nechat vyhecovat a být agresivní. Musíme počítat s tím, že v době války budeme nenávidění. Tak to prostě je. Ve finále rozhodnou volby. Rok je zavřená ekonomika, rok izolujeme lidi, rok není kultura, sport. Přesto má hnutí ANO v preferencích kolem 26 až 27 procent, to je mega úspěch.
Jestliže skoro všechno na rok zavřeme, nemůžeme čekat, že nám lidé budou tleskat.
Ty hlasy máte asi proto, že hnutí ANO pravidelně před volbami uplácí voliče. Důchodcům jste před Vánoci dali pět tisíc.
Ať vám dá hlas důchodce nebo někdo jiný, na tom nezáleží. Každý politik se přeci snaží zavděčit. Ale znám i podnikatele nebo lékaře, kteří nás volí. Podstatné je, že nám stále věří 27 procent lidí. Na to, že děláme rok nepopulární opatření, že lidi vás zesměšňují, nadávají, že vám kreslí šibeničky, musím mít ostrahu, tak 27 procent je hodně.
Co mají lidé dělat, když kvůli vašim opatřením přicházejí o střechu nad hlavou? Co byste jim poradil?
Neumíme zachránit 1,47 milionů podnikatelů v ČR. Musíme se snažit vytvořit takové programy, které zasáhnou maximální množství podnikatelů. Sledujeme, kdo má zaměstnance a je v problémech, kdo dostává kompenzace, kdo je v nájmu, kdo dostává nájemné. Kdo je živnostník, dostává 30 tisíc měsíčně, teď jsme to zvýšili. Udělali jsme specializované programy pro ski areály, autobusovou dopravu, kulturu. Když to sečtete a podtrhnete, většina podnikatelů se v tom najde.
Pořád se ale ozývají lidé, kteří krachují a kompenzace jim nepomáhají.
Samozřejmě se může stát, že někteří podnikatelé krizi neustojí. Je to největší krize od války. Stát tomu nemůže zabránit. Nemůžeme zachránit sto procent firem. Hrozně rád bych řekl, že zachráníme všechny, ale to bych lhal.
V neděli 14. února to vypadalo, že v pondělí skončí nouzový stav. Část podnikatelů se chystala, že otevře. Pak se to najednou rychle změnilo. Ta pandemie tady je rok. Před rokem asi všichni chápali, že je to nová situace a opatření vznikají ze dne na den. Proč ale vláda není schopná ani po roce dělat nějaké předvídatelné kroky?
To přece nebyla chyba vlády. Věděli jsme, že v pondělí nemůžeme otevřít. Celý týden jsme jednali ve Sněmovně a celý týden jsme říkali, že je vyloučené, aby se v pondělí otevřelo všechno. Sněmovna nám do toho hodila vidle.
Jsme v situaci, kdy jsou každý den desítky až stovky nových proměnných, epidemiologických i politických.
Není to spíš chyba vlády, že jste nedokázali podporu ve Sněmovně vyjednat?
Jednoduše jsme menšinovou vládou a Sněmovna ve čtvrtek vyřkla ortel, že se nouzový stav neprodlouží. Když nemáme majoritu, tak co můžeme dělat? Ještě ve čtvrtek večer jsme říkali, že musíme jednat s hejtmany. Řekli jsme, že může nastat situace, kdy se v pondělí možná otevře, ale uděláme všechno proto, aby se neotevřelo. Nebyl člověk, který by nevěděl, že se celý víkend vyjednává. Už v sobotu bylo pravděpodobné, že nouzový stav bude pokračovat.
Sám asi z byznysu víte, že když vám někdo dva dny dopředu není schopný říct, jestli může otevřít, je to docela složitá situace.
Podnikatelé od čtvrtka věděli, že to není jisté. Věděli, že se nouzový stav neprodlouží, ale že se o tom bude vyjednávat. Už v pátek celá řada hejtmanů říkala, že požádají o prodloužení nouzového stavu.
A proč to nejde říct dopředu?
Jak to můžeme říct, když nás Sněmovna ve čtvrtek potopila? Hned v pátek jsme začali jednat. Říkali jsme, že uděláme maximum, aby se neotevřelo. Vím, že každá hodina je dobrá. Ale jestli měl někdo zavřeno dva měsíce, tak jeden den už v tom nesehrává tu hlavní roli. Samozřejmě, že by bylo ideální všechno načasovat. Ale jsme v situaci, kdy jsou každý den desítky až stovky nových proměnných, epidemiologických i politických.
Jak dlouho je udržitelné nechat všechno zavřené?
Není to dlouho udržitelné. Nemůžeme žít pořád v restrikcích. To jde po dobu několika týdnů, měsíců, ale ne let. Nemůžeme izolovat ekonomiku, rodiny, sportovní aktivity, kulturní aktivity tak dlouho. Lidé se z toho zblázní a stát to neufinancuje. Po roce už nemůžeme hrát jen restrikce a utahovat šrouby. Nemůžeme jen lidi izolovat a čekat, až se čísla srazí dolů. Je evidentní, že se z toho nedostáváme.
Nastavme pravidla, zpřísněme je. Ale nechme lidi, aby si šli nakoupit. Nemůžeme dál žít s páskami v Kauflandu.
Co by se tedy mělo stát?
Nastavme pravidla, zpřísněme je. Ale nechme lidi, aby si šli nakoupit. Nemůžeme dál žít s páskami v Kauflandu. Ať je v obchodě jeden člověk, ať má respirátor. Ať je tam dezinfekce. Musíme si zvykat na paralelní svět a život, který bude nepohodlný. Ale vytvořme ho takový, aby aspoň existoval. Nebo je varianta B, že všechno zavřeme. A to není dobrá cesta.
Jak by takový paralelní svět vypadal?
Paralelní svět je svět, kdy za určitých nekonformních podmínek budeme fungovat. Nemůžeme otevřít všechno, nejsme šílenci. Začal bych těmi obchody, pustil bych děti do školy. Počkejme dva až tři týdny a uvolněme služby, kadeřnictví a kosmetiku. Pouštějme všechno postupně. Dojdeme k závěru, že někde budou stačit přísná hygienická pravidla, jako jsou rozestupy a roušky, rukavice, dezinfekce. Někde se budeme muset prokazovat negativním antigenním testem. Pojďme využívat samotesty. Říkám: vezměme peníze, které dnes pereme do podpory podnikání, nechme podnikatele fungovat a místo toho zaplaťme testy. Bude to stát miliardy korun, ale plaťme je, ať se každý testuje. Budeme motivovat lidi, aby se testovali, protože když budou vědět, že jsou ok, budou moci do kina, sportovat, do fitness centra, zaplavat si. Tomu říkám ten paralelní svět. Potom se budeme postupně prokazovat očkováním. Když to přeženu, je lepší jít nakupovat ve skafandru, než sedět doma a objednávat přes internet.
Kdy se budou moct otevřít hospody?
Je pravda, že ty jsou až mezi těmi posledními, co se může otevírat. Ze všech vědeckých studií a šetření vyplývá, že restaurace mohou být problém, zejména když jsou otevřené do pozdějších hodin. Ale umím si do budoucna představit systém, že když lidé budou chtít do hospody, tak si budou muset udělat kloktací test a když budu negativní, tak si tam sednou.
Chcete uvolňovat, protože se blíží volby a potřebujete nahnat body?
Ne. Mnozí nám vyčítají, že lidé ztratili důvěru ve vládu. Což je logické, stejné je to všude ve světě. Věřte, že to není o populismu. Děláme jedno negativní opatření za druhým. Po roce říkáme, pojďme změnit komunikaci. Nemůžeme hrát o politické body. Musíme se z té situace dostat.
ANO není typickou stranou, která by byla založená na kamarádšoftech. Je založena na jediné věci, a to je výkonnost.
Často se mluví o tom, že Andrej Babiš bude kandidovat na Hrad a vás si chystá jako budoucího premiéra. Jednali jste o tom spolu?
To je nereálné. Premiér je člověk, který je členem ANO, zakladatelem ANO, má v něm jasnou pozici a je to jasný lídr. On musí do voleb a ty volby chce vyhrát.
Po volbách ale může být pro případného koaličního partnera problémem právě osoba Andreje Babiše.
Nemluvili jsme o tom. Já jsem nestraník a přišel jsem dělat hospodářskou politiku. Jsem technokrat, nejsem politik.
To by právě Andrejovi Babišovi vyhovovalo, ne?
To si nemyslím. Moje činnost ve vládě jde jiným směrem. Moc nezasahuji do politiky. Když mám mít politický odhad, tak ho mám většinou blbě.
Jaká je atmosféra na jednáních vlády? Poslanec ČSSD Ondřej Veselý tvrdí, že devět ministrů za hnutí ANO se jako králíci bojí premiéra, že zařve a lezou pod stůl. Bojíte se premiéra?
Pan Veselý je popleta. Vždyť ho všichni známe. Svoji politickou živnost si nevydobyl, v ČSSD nemá jednoduchou pozici a snaží se zviditelnit. ANO je o něčem jiném. ANO není typickou stranou, která by byla založená na kamarádšoftech. Je založena na jediné věci, a to je výkonnost. To si Babiš přinesl z byznysu, a to je důvod, proč třeba nám dvěma spolupráce sedla. Když je někdo nevýkonný, tak mu do toho premiér začne mluvit a postupně ho vypoklonkuje. Takhle to dělal v byznysu a dělá to i v politice. A je mu v zásadě jedno, jestli člověka zná pět nebo 15 let. Když máte výsledky, tak vám nechává větší a větší hřiště.
Když jsme u té výkonnosti, jak zvládáte v pandemii řídit dvě ministerstva? Nepřiznáte už, že je to velké sousto?
Samozřejmě že je řídím. Dávám tomu všechno. Není to otázka, jestli jste v práci 18 hodin, jak si z toho lidé dělají srandu. Jde o to, že máte skvělý tým lidí. To je zásada. Nemůžete se zbavovat lidí, když nemáte lepší. Těm lidem na průmyslu i dopravě věřím, pracují v maximálním možném nasazení. Že se někdy spleteme, to se stává.
