Ukrajina: Ruský útok na Kyjev zasáhl i dětskou nemocnici
Ruský raketový úder na ukrajinské civilní objekty včetně dětské nemocnice v Kyjevě přesně zapadá do mozaiky, jak Rusové vedou válku. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl bezpečnostní analytik z Asociace pro mezinárodní otázky ČR (AMO) Pavel Havlíček. Za krátkodobý cíl Kremlu označil vyhnat co nejvíce Ukrajinců z jejich domoviny a zemi učinit neobyvatelnou. Dlouhodobým cílem Rusů je podle něj kompletní zničení Ukrajinců. Havlíček zároveň popsal, jakou roli hrála cesta maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy.
Ukrajinci hlásí, že Rusko použilo raketu Ch-101, která je považována za velmi přesnou. Potvrzuje to domněnku, že dětská nemocnice byla primárním cílem?
I podle mých informací na nemocnici dopadla právě raketa Ch-101 a byla prokazatelně z ruské strany. Zpochybňuje se to s tím, že to měla být odražená ukrajinská raketa, ale to můžeme vyloučit. Podle indicií, které máme, jde skutečně o kvalitní typ rakety, tudíž rozhodně nelze vyloučit, že z ruské strany šlo o záměr zasáhnout tento cíl. Přesto, že by to bylo odporné a z našeho pohledu to přilévá olej do ohně. Na druhou stranu mám ale pocit, že jsme za posledního dva a půl roku už viděli tolik věcí, že by nás tohle nemělo zaskočit. Viděli jsme třeba s jakou razancí Rusové zničili řadu civilních objektů v Kyjevě i dalších ukrajinských městech. Vzpomeňme například na porodnici či divadlo v Mariupolu. Nemělo by nás to překvapovat a neměli bychom to brát jako něco zdánlivě neočekávatelného. Rusové to nedělají náhodou, zaměřují se na civilní infrastrukturu dlouhodobě, ať už energetického rázu či humanitárního charakteru.
ČTĚTE TAKÉ: Drtivá pomsta za útok na nemocnici. V Rusku hoří ropné sklady, 1200 zlikvidovaných vojáků
Za předpokladu, že jde o ruský záměrný útok, co jím chce Kreml vlastně dokázat? Protože dětskou nemocnici nelze vnímat jako hrozbu.
Myslím, že konečný cíl má být zničení ukrajinského národa. Proto jsme už v prvním roce války začali používat pojem „genocidní válka“. Je tu snaha zničit celou společnost a řekněme „ukrajinskost“, ale v krátkodobém horizontu Rusku postačí, aby pokračovalo vyhánění lidí z Ukrajiny. Probíhá to právě kvůli tomu, co jsme viděli v posledních měsících – ničení a zaměření ruských sil na civilní infrastrukturu. Ničí elektrárny, přepravní sítě plynu, zásobárny vody i nádrže či právě nemocnice. Má to jeden hlavní cíl – učinit tu zemi neobyvatelnou a neživotaschopnou. Tím by vyhnali velkou část lidí za hranice, čímž neuškodí nejen Ukrajině, ale budou přenášet tíhu na spojence Ukrajiny.
Tedy včetně České republiky...
Včetně České republiky, která přijala největší počet ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel na světě. Tento tlak Rusů splňuje dva cíle zároveň – jednak oslabuje Ukrajinu, jednak oslabuje i Západ. To je mimořádně důležité a Rusové toho využívají, v příštích měsících se to nejspíš bude zintenzivňovat. A pondělní útok na dětskou nemocnici v Kyjevě přesně zapadá do tohoto obrázku.
Čili je to snaha Ukrajince vystrašit, aby Ukrajinu opustili s tím, že ani dětská nemocnice není v bezpečí?
Ano. Myslím, že to je přesně jejich logika. Rusové usilují o to, aby se zničil koncept normálnosti a normálního života na Ukrajině. Pokouší se zničit myšlenku, že i v době války se na Ukrajině dá normálně žít, chodit do práce či řešit závažná onemocnění v místních nemocnicích. Tohle chtějí Rusové zničit a používají k tomu takové údery. Obrázky devastace posléze vidí kromě celého světa samozřejmě i celá ukrajinská společnost, což má tendenci lidi znovu vystrašit. Může to značit, že Rusové nikdy nepřestanou a jejich jedinou cestou ven je odejít. To je krátkodobý cíl Rusů – vyhnat co nejvíce Ukrajinců za hranice a udělat tam škodu k oslabení země, ale zároveň tím oslabit i západní státy.
Zároveň právě začíná ve Washingtonu summit NATO. Lze útok číst i jako zprávu Ruska světu?
Budu trochu spekulovat, protože nemáme potvrzeno, kdo ten útok naplánoval a jaký byl doopravdy cíl, ale použiji jiný příměr z minulosti. Ukrajina už od roku 2014 vyjednávala o různých formách příměří, například při tzv. minských mírových dohodách. Došlo i na řadu dalších setkání se západními partnery, které měly ukázat, že Západ stojí za Ukrajinou. To celé ale Rusko vždycky využívalo k tomu, aby vytvořilo tlak na Ukrajinu a dalo jí najevo, že západní podpora jí nepomůže. Je to historický precedent a dnes mi přijde, že Rusové to stále využívají. Nemělo by nás to tedy překvapovat a zapadá nám to také do mozaiky. Třeba operace u Ilovajsku na Donbasu v roce 2014, která skončila pro Ukrajince katastrofou, byla v předvečer jednání o těch takzvaných mírových dohodách v Minsku. Vždy předcházel velký tlak na Ukrajinu, aby tak souhlasila s ruskými podmínkami. Dnes už naštěstí s Ruskem nikdo s výjimkou maďarského premiéra Viktora Orbána vyjednávat nechce. Ale ruský modus operandi se opakuje.
I když se Viktor Orbán snaží sám sebe zobrazovat jako mírotvůrce, který napřed jede do Kyjeva a pak do Moskvy, tak se ukazuje, že o jednání není vůbec zájem.
Když zmiňujeme jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s Viktorem Orbánem, to proběhlo těsně před nynějším ruským úderem. Co to vlastně vypovídá o Rusech?
V první řadě to vypovídá o tom, že Rusko reálně vyjednávat nechce. I když se Viktor Orbán snaží sám sebe zobrazovat jako mírotvůrce, který napřed jede do Kyjeva a pak do Moskvy, tak se ukazuje, že o jednání není vůbec zájem. Není lepší ilustrace, že je to pravda a jak je to Rusům jedno, než právě pondělní akce. Vidíme, že jeho facilitace v Kyjevě a Moskvě v zásadě selhala. Obě strany v podstatě deklarovaly, že o ni nemají zájem.
A co Orbán? Co ta neúspěšná cesta vypovídá o něm?
Ukazuje se, že cesta posloužila jen k sebeprezentaci Orbána, nikoliv k reálnému dosažení míru na Ukrajině. Zároveň vidíme, že Orbán využil svého začínajícího předsednictví v Radě Evropské unie k tomu, aby ukázal Evropu a EU tak, jakou by ji chtěl mít. Využil ji k prosazení vlastních zájmů, obešel celek a teď po cestě, kdy ještě navštívil čínský Peking, skončil ve Washingtonu, kde může sám sebe prezentovat možná i v očích Donalda Trumpa jako předvoj toho, co právě americký exprezident hodlá dělat. Bude se chtít ukázat jako jeho evropský spojenec. Orbán má velkou motivaci ne k tomu, aby dosáhl míru na Ukrajině, ale aby se ukázal Trumpovi jako jeho hlavní evropský přítel, který už teď dělá věci, které může za několik měsíců činit i Trump.
V Rusku se šíří plno verzí, proč mělo k úderu dojít. Například, že šlo o vojenský špitál, nebo že tam byly uložené rakety. Ruské ministerstvo obrany destrukci přičítá ukrajinské protivzdušné obraně. Co na taková tvrzení říci?
Jsou to prachsprosté lži. Západ je adresátem těchto výmluv, pseudoargumentů a manipulací jen do jisté míry. Hlavně je to ruská veřejnost, která nechce vidět, že ruská armáda zabíjí na Ukrajině děti, protože části populace to stále vadí. Moskva se snaží u vlastního obyvatelstva, ale i u dalších lidí na Západě, zjemnit linku a vytvořit informační chaos, jak to Rusové dělali už v minulosti. Ať už šlo třeba o kauzu výbuchu muničních skladů Vrbětice, novičok nebo další, kdy Rusové proaktivně vynášeli do prostoru alternativní výklady, aby se pravda rozmělnila a stala se šedí, u které nikdo nebude pořádně vědět, co si myslet. Jde v podstatě o styl kanálu RT (dříve Russia Today, pozn. red.) – alternativními výklady zamotat lidem hlavu. Mám ale za to, že podstatná část západní veřejnosti už dnes o Rusku nemá iluze. Proto si myslím, že Kreml tímto narativem míří hlavně na vlastní publikum, které nechce vidět, že ruští vojáci zabíjí stovky a tisíce dětí. Naopak prezentují to, že jdou na Ukrajinu děti zachraňovat.
Jaké lidi na Západě myslíte?
Například nová europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (nová frakce založená Orbánem a českým expremiérem Andrejem Babišem z ANO sdružující převážně krajněpravicové strany, pozn. red.), která je teď kvůli ruskému útoku na nemocnici a Orbánově cestě do Moskvy pod obrovským tlakem, a která je zároveň zastáncem nekonfrontačního postupu, dialogu a diskusí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hrůza v Kyjevě očima svědků. Děti po dialýze vytahovali okny, batole operovali s baterkou
