Energetický tarif a další zdražování
Česko bojuje o čas. V případě zastavení dodávek plynu z Ruska by mělo vydržet o jeden a půl až dva měsíce déle. Pomoci by tomu měly nasmlouvané kapacity zkapalněného plynu v terminálu v Nizozemsku. Řada domácností mezitím čeká, kolik stát přispěje na neustále rostoucí ceny energií. O příspěvku by se mělo rozhodnout v následujících týdnech. Exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) však vládu za její politiku na poli energetiky tepe, protože podle něj nepomáhá českým lidem dostatečně.
Havlíček ve vysílání CNN Prima NEWS pochválil kabinet za sjednaný terminál v Nizozemsku. „Toto je racionální krok. Kdybychom byli v pozici vlády, tak bychom jednali pravděpodobně stejně,“ řekl exministr.
Poté následovala kritika. Havlíčkovi vadí zejména nedostatečná vládní pomoc lidem, na které vysoké ceny energií nejvíce doléhají. „To je naprostá katastrofa, protože doposud se neudělalo vůbec nic. Toto je příspěvek, který by měl platit od podzimu, zatímco ostatní země podporují už od jara,“ řekl Havlíček k vládnímu energetickému tarifu, díky kterému by lidé mohli získat pomoc v hodnotě až 16 tisíc korun.
Podle něj je tato částka nedostatečná. „Před rokem jsme platili za megawatthodinu tisíc korun. Dnes je to sedm a půl tisíce, na podzim to bude devět tisíc, čili devítinásobně více,“ řekl exministr průmyslu a obchodu s dovětkem, že vláda zatím nijak nepomohla firmám.
Podle něj je dobře, že vláda hledá cesty, jak se obejít bez ruského plynu, ale v brzké době to prý není možné. „Závislost Střední a Východní Evropy na ruském plynu je velká a není možné se jí okamžitě zbavit, že bychom ji doplňovali zkapalněným plynem,“ poznamenal první místopředseda opozičního hnutí ANO. Přechod z ruského plynu tak dle něj musí být postupný.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Síkela: Nevidím důvod jít nad rámec dohodnutých částek
„Čím později rozhodneme, tím více informací budeme mít a lepší rozhodnutí uděláme.“ To je odpověď ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) na otázku, kdy domácnosti budou vědět, kolik přesně dostanou na energie. Zatím se mluví o 16 tisících korun.
„Já v tuto chvíli nevidím důvod jít nad rámec těch částek, které byly předjednány, ale samozřejmě pokud se na vládě dohodneme, že potřebujeme reagovat, tak budeme jednat,“ informoval Síkela. Pro ty domácnosti, které na plyn mít nebudou, může být alternativou návrat k neekologickým zdrojům, jako je topení uhlím.
Tím dodnes topí například Zdeněk Háze. „Teď netopíme vůbec, ale když topíme, tak třeba jen k večeru, když začne být malinko zima. Do rána je to pak vyhřáté,“ řekl Háze.
„Není možné všechno svalovat na domácnosti. My už to koneckonců vidíme. Už za květen nám spadly maloobchodní tržby, což je první náznak recese ekonomiky,“ varuje ekonomka a vysokoškolská pedagožka Ilona Švihlíková.
Neví se, kolik plynu do ČR poputuje
Velký otazník visí nad tím, kolik plynu do Česka vůbec poteče. Zásobníky jsou podle ministerstva naplněné na 77procent. Pomoci by měl zkapalněný plyn, který k nám poteče z Nizozemska. Ministerstvo v současné chvíli shání konkrétní prodejce. Kapacity v tomto terminálu i trubkách, které k nám vedou, by měly nahradit zhruba třetinu ruského plynu.
Právě zajištění přepravní kapacity by mělo v důsledku přispět k tomu, že ceny plynu budou v budoucnu násobně levnější než teď. „V momentě, kdy si česká republika zajistí dodávky plynu odjinud, tak celosvětová cena plynu v těch lodích může být podobná. Třeba v řádu dvou či tří let, logicky až nebudeme závislí na Rusku, tak ceny začnou klesat,“ sdělil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Už ve středu by měla Evropská komise představit možné společné kroky Unie, jak zmírnit dopad ukončení dodávek plynu z Ruska.
