Kuba: Celoživotní pojištění můžete na JIP vyčerpat za 5 dní. Neočkovaní to musí pochopit

Covid zvládneme bez lockdownu, nemá smysl lidi strašit, ale musíme jim říkat pravdu a ukázat realitu, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Jihočeský hejtman z ODS Martin Kuba. Češi by si také měli uvědomit, že třeba v USA by si museli péči na JIP platit sami. Jeden den na lůžku může v Česku vyjít až na 400 tisíc korun a to nemůže ani zdaleka pokrýt zdravotní pojištění, které si občané platí. Hejtman v rozhovoru dále uvedl, jak by postupoval on, kdyby byl ministr zdravotnictví, i to, proč si musíme na covid zvyknout.

Společně s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a šéfem pražské nemocnice Motol Miloslavem Ludvíkem jste v nedělní Partii vedl debatu o tom, jak motivovat lidi k očkování. Za ty, kteří se v těžkém stavu octnou na JIP, stát platí často mnohonásobně vyšší částky, než si platí oni sami na zdravotním pojištění. Je na čase to silněji akcentovat?
Chtěl jsem, aby lidé pochopili, kolik péče si každý vlastně ze svého pojištění zaplatí a že každý se snadno dostane do situace, kdy potřebujeme solidaritu společnosti. Každý zaměstnanec platí ze svého 4,5 procenta a cca 9 procent za vás platí zaměstnavatel. Když to sečtete, tak z průměrného platu 35 tisíc korun je to něco málo přes 2 miliony korun za život. Dnes se vám ale opravdu může stát, že péče na lůžku intenzivní péče může stát třeba až 400 tisíc korun za den. Najednou zjistíte, že za pět dnů vyčerpáte celé své pojištění, které jste si odváděl, a to ještě připočtěte, že budete v 70 letech potřebovat vyměnit kyčel a další zákroky.

Je problém v nastavení lidí a v jejich nezájmu?
Lidé si málo uvědomují, že zdravotní pojištění je velmi solidární a oni ho mohou čerpat právě proto, že třeba 80 procent lidí svůj budget nevyčerpá. Varuji před sobeckým chováním lidí a před pohledem: Já si to platím, já na to mám nárok. Prosím, spočítejte si, že to, co čerpáme v českých nemocnicích, je velmi solidární a efektivní systém. Někdy prostě potřebujeme, aby se společnost postarala, a i proto si myslím, že i společnost má zpětně právo chtít, aby se k ní lidé chovali zodpovědně. Každá společnost musí mít jakousi nepsanou smlouvu, na jejímž základě funguje. Stejně tak jako všichni víme, že nebudeme jezdit rychlostí 200 km/h přes vesnice, že nebudeme jezdit na červenou atd. To jsou věci, bez kterých nemůže fungovat. Jen prosím, abychom si v té debatě nemysleli, že je tu jen jedinec, který má neomezená práva, ale také společnost, která, aby přežila, potřebuje, aby se jednotlivci chovali alespoň trochu odpovědně.

Když člověk na lůžku leží a dva miliony vyčerpá, co potom? Přestaneme se o něj starat?
Na světě jsou státy, kde to takhle je. Třeba v USA v momentě, kdy nemáte našetřeno, vám řeknou, že vám operaci neudělají, a rodina si na to musí třeba půjčit peníze. V Čechách se vám tohle nikdy nestane. To je obrovská výhoda našeho systému.

Není to spíš tím, že lidé dnes nevědí, kolik je vlastně zdravotní péče stojí? Kolik stojí jeden rentgen, odběr krve atd.?
Myslím, že to ani ale vědět nechtějí. Velká část lidí to bere jako samozřejmost. Prostě si myslí: „Já si něco platím a vy se o mě postarejte,“ aniž by si uvědomovali, že třeba jen dostat stenty na roztažení koronárních tepen, díky čemuž je úmrtnost na infarkty na minimu, stojí stovky tisíc. A zajímalo by mě, jestli by stále očkování odmítali, kdyby si to vše měli platit sami. Myslím, že by naopak byli ti první, kdo by ve frontách stáli.

V pořadu jste také řekl, že vláda se musí bez lockdownu postarat o ekonomiku, sociální hledisko a zajistit výuku dětem. Neřekl jste, ale jak by to měla vláda udělat.
Musí samozřejmě využívat odborné pohledy, ale poté je musí zasadit do celkového fungování společnosti. Uvedu příklad: Epidemiolog by vám řekl, že aby se epidemie přestala šířit, děti musí přestat chodit do školy.

To už jsme zkusili a moc to nepomohlo.
Ano, a navíc to mělo fatální dopady na vzdělání. Takže se musí najít rozumný kompromis, který vidím v testování tam, kde bude zvýšený výskyt. Musíme mít ale ty testy připravené na skladu a musí být rychlá distribuce, abychom stíhali testovat podle šíření. V pátek určit kde a v pondělí testovat. A ne určovat okresy týden dopředu, protože pak ve chvíli testování už je situace zase úplně jiná.

Jaké testy by to měly být?
Antigenní. Zkuste si totiž otestovat všechny děti v nějakém okrese PCR testy. Zjistíte, že je to akce na týden a děti stejně budou týden doma. Musíme jít cestou nutného kompromisu. Nám se to třeba ukázalo minulé pondělí, kdy jsme testovali ve školách. Byla tam vysoká čísla záchytů. I v této chvíli antigenní testy stačí a plní činnost „brždění epidemie“. Následně jsme to potvrdili PCR testy a vytáhli jsme tak ze společnosti nakažené děti, aniž by ostatní musely do karantény.

Takže jde vždy o kompromis?
Jasně, za každým opatřením totiž nejsou roboti, ale lidi, sestřičky, zdravotníci. Často mi připadá, že lidi na ministerstvech zapomínají, že za každým opatřením je úplně obyčejná práce lidí, že den má 24 hodin atd. Tohle si musí politik uvědomit, a právě proto hledat opatření, která možná nebudou medicínsky na sto procent ideální, ale budou pro společnost únosná, ekonomicky udržitelná a budou epidemii brzdit tak, aby se nepřetížily nemocnice

Existují nějaká další řešení?
Hlavně očkování. Je to nejlacinější celospolečenské řešení. Musíme lidem vysvětlit, že péče v nemocnicích je celkově mnohem dražší.

Takže není ani tak cesta ukazovat záběry lidí ve špatném stavu, jak plánuje vládní kampaň, ale cílit spíš na peněženky každého z nás?
Do určité míry ano. Stále tu ale bude určité procento těch, kteří jsou skutečně ideologicky vyhrocení, ty nepřesvědčíme. Soustřeďme se opravdu na 50+. Tito lidé, když budou naočkovaní, tak si můžeme dovolit, aby se děti setkaly s virem přirozeně rychleji. Mladší vám zdravotní systém nikdy nezahltí. Mám v tomto prosbu a výzvu i k nové vládě...

Jakou?
Každý třetí den by se měl postavit ministr zdravotnictví, mít za sebou dva odborníky, říct, jak to je, co se má, co ne a potom debatu uzavřít. A ne, že každý den čteme rozhovor někoho z týmu a každý říká něco jiného, takže lidé v tom mají chaos. Úplně jsme rezignovali na krizovou komunikaci v řízení epidemie.

Jsme tedy znovu u tématu zjednodušení komunikace?
Kdybych byl ministr, zásadně bych o to usiloval. Snažil jsem se to tak dělat u nás v kraji. Velmi otevřeně jsem říkal, kde jsou vakcíny, kolik jich máme, proč nejsou sestřičky atd. Lidé nejsou hloupí, ale stojí o to, aby jim politik říkal pravdu. To, jaká je realita. Často vůbec neví, co za tím je. Musíme si uvědomit, že žijeme v reálném světě a zvládneme jen to, na co máme lidi. Mluvme s lidmi otevřeně.

V debatě jste také společně s kolegy mluvili o tom, že situace je až o čtvrtinu lepší, než byla loni touto dobou s ohledem na plné nemocnice. Není načase opravdu důrazně lidem říct, aby se uklidnili, nosili respirátory v MHD, občas někde ukázali aplikaci a byli v pohodě?
To jsem se taky snažil říct. Lidé kvůli rozporuplným vyjádřením politiků i odborníků žijí v permanentním strachu. Je třeba, aby politici zklidňovali a řekli: Situace je taková, děje se tohle, a proto teď potřebujeme, abyste se očkovali, nosili respirátory atd. A buďte v klidu, zvládneme to. Je to věc, které musíme dát čas. Je to věc, se kterou se lidstvo dlouho nepotkalo, a už jsme bohužel zapomněli jaké nemoci řádily a kolik lidí na ně umíralo a taky kolik lidských životů v historii už očkování zachránilo. Čím dál tím víc se ukazuje, že to bude respirační onemocnění, se kterým se budeme muset jako lidstvo během pár let srovnat.

Bavím se s lidmi a upřímně, už toho mají plné zuby. Někteří udělali vše, co mohli, a stále je někdo straší, že to nestačí.
Já to taky říkám, už těm lidem dejte pokoj. Za mě byl výrok o lockdownu na Vánoce nešťastný. Skutečně jsme v mnohem lepší situaci než loni a zvládneme to. Musíme lidi přesvědčit rozumně a nelhat jim jen proto, aby se šli očkovat. Prostě je jasné, že když dáme 30 dětí do třídy, tak se někdo nakazí. Jediným epidemiologicky dokonalým řešením, je školy zavřít, ale to já už prostě nechci. No tak se musíme smířit s tím, že bude někdo pozitivní a rozumnými opatřeními šíření brzdit, abychom nepřehltili nemocnice.

Podařilo se dostatečně vysvětlit základní fakt, že pozitivní neznamená nemocný?
Taky si nejsem jistý, jestli tohle nemotáme. U žádné jiné epidemie nesledujeme počty pozitivních. U chřipkové epidemie nám to také nikdo každý večer nepromítá. Dokonce to ani nevíme. Jediné, co víme, je zatížení nemocnic. A to nikdy u chřipky nedospělo do stavu, že by nemocnice kolabovala, protože lidstvo už s těmi viry umí žít. Ono se to tady stane taky. Musíme to jen stále trpělivě říkat, až se zase za tři měsíce začne vlna zvedat. Konec zjevně nebude hned, bude to mít vlny, které se budou snižovat, ale postupně. Je to nová věc, na kterou si musíme zvyknout. My jsme si jako lidstvo odvykli, že máme problém. Žádný jsme neměli, žili jsme nádherné životy a najednou je tu něco, co neumíme vyřešit za dva dny a někteří lidé to moc nechtějí slyšet.