PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Zdeněk Hřib, Jan Schiller, Martin Netolický, Pavel Žáček, Radek Koten - 22.5. v 11:57
Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Partii na CNN Prima NEWS zopakoval, že ve svém regionu už nechce přijímat další romské uprchlíky z Ukrajiny. Podle něj nejde o žádný rasismus, ale důvodem jsou specifické potřeby, které tito běženci mají. Kraj na to ale nemá zejména personální kapacitu.
„Čtyřicet let nám někdo říká, jací jsme rasisté, ale nejde o rasismus. Říkáme, že jde o specifickou skupinu s určitou péči. V kraji máme 18 tisíc válečných uprchlíků, ani o jednoho jsme se nemuseli postarat. Oni se naopak s neskutečnou vervou starají o sebe, některé ženy si do týdne najdou práci,“ popsal Schiller situaci v Ústeckém kraji a potvrdil svá dřívější slova, že s přerozdělováním uprchlíků po České republice problém nemá, ale ukrajinské Romy už v kraji nechce.
„Naši lidé, kteří žijí 10 nebo 20 let na sociálních dávkách a umí jazyk, si práci nenajdou. Specifický člověk potřebuje, aby se o něj jeden další staral. Nemáme ale sociální nebo jiné pracovníky,“ řekl hejtman a dodal, že v současnosti v kraji 84 přebývá romských běženců.
Rozmisťovat je ale musí po malých skupinách, aby se nestalo to samé jako v Janově, kde na jednom místě v jednu chvíli žilo přibližně sto problémových běženců. Ti mají podle Schillera jinou kulturu než čeští Romové. Například nejsou schopni používat základní věci a obecně se pohybovat v naší společnosti. „Není to neochota, ale nejsme schopni se o ně postarat,“ zdůraznil hejtman.
Válka na Ukrajině
Politici nerespektují referendum o uprchlících
Účastníkem debaty byl také poslanec SPD Radek Koten. Který citoval otevřený dopis starosty obce Kramolín na Třebíčsku, kam byli relokováni uprchlíci právě z problémových sociální skupin. Zdejší objekt vytipovalo a bude spravovat ministerstvo obrany, respektive vnitra. Ze strany vedení kraje i místních však začaly zaznívat obavy kvůli bezpečnosti.
„I přes místní referendum tam byli uprchlíci umístěni ministerstvem vnitra. Občané to vnímají negativně. Ať se jedná o jakékoliv politiky, měli by hájit zájmy občanů a až poté se starat o celosvětové blaho,“ zdůraznil Koten. V Kramolíně by se mělo jednat o 24 osob, z toho 19 dětí a pět matek. „Tohle máme my v Ústeckém kraji v jednom paneláku,“ reagoval ihned Schiller, aby mírnil Kotenova tvrzení.
K výskytu běženců z Ukrajiny či Maďarska v Česku, kteří neprchají před válkou, ale jen zneužívají situace, je dlouhodobě kritický také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Během získávání základních informací o uprchlicích jim prý dotyční často tvrdili, že v Česku chtějí pracovat a chodit zde do školy.
„Tak jak je možné, že jedna skupina po získání dávek nasedla na vlak a odjela neznámo kam. Další jeli do Vyšních Lhot se podívat a řekli, že tam bydlet nebudou. Pak odešli do Ostravy na nádraží a také odjeli. Hodně těchto lidí přichází za sociální dávkou,“ potvrdil Netolický.
Se specifickou skladbou uprchlíků se musí v asistenčních centrem vypořádávat především neziskové organizace a dobrovolníci. „V minulosti přicházeli lidé, kteří byli unavení a vděční opravdu za málo. Ale dnes polovina ze sedmdesáti za den jen čeká na dávku. Není to motivační ani pro pracovníky. Jak to má na ně působit?“ podotkl Netolický.
