Josef Abrhám a rodina se loučí s milovanou Libuškou (zdroj: CNN Prima NEWS)
Po pohřbu Libuše Šafránkové si Josefa Abrháma k sobě domů nastěhoval jeho jediný syn Josef, který se svou rodinou žije na Moravě. Zdálo se, že se jedná pouze o přechodné období a že až se herec dá psychicky do pořádku a opadnou největší emoce, vrátí se zpátky domů. K tomu už ale zřejmě nikdy nedojde.
Herec Josef Abrhám po smrti milované manželky Libuše Šafránkové, se kterou prožil čtyřiačtyřicet let, pobývá u syna Josefa na Moravě. Společnost mu dělá také jeho snacha Ludmila a vnoučata Laura s Benjaminem. „Daří se mu dobře, je u nás, je s námi a jsme za to moc rádi. Každý večer si dává zmrzlinu, kterou má moc rád. Drží ho to a dodává energii, kterou potřebuje,“ prozradila na začátku roku snacha Ludmila.
Nyní vyšlo najevo, že s návratem do vily v pražských Záběhlicích, kde Abrhám se Šafránkovou prožil nejkrásnější roky svého života, už nepočítá. Jak vyplývá z katastru nemovitostí, objekt v hodnotě několika milionů korun byl přepsán na jediného syna Josefa Abrháma mladšího.
Herec kromě problémů se srdcem čelí poruchám termoregulace, což je choroba, kdy dotyčný necítí teplo a je mu neustále zima. Navíc má velké problémy s pohybem a poslední rok se pohybuje už jen na invalidním vozíku.
Jeho zdravotní stav byl komplikovaný už za života manželky Libuše Šafránkové. Právě ona o něj s láskou a něhou pečovala. Když zemřela, přidaly se další komplikace, a to především psychického rázu. Herec se uzavřel ještě více do sebe, utápí se v žalu a kromě rodiny s nikým nekomunikuje.
Někdy bych byl rád, kdybych se už neprobudil, říkal Abrhám
Počet rozhovorů, které během života Josef Abrhám médiím poskytl, by bylo možné spočítat na prstech jedné ruky. Když už se ale rozpovídal, býval velmi otevřený a upřímný. Nečinilo mu sebemenší problém odpovědět i na citlivé dotazy týkající se stárnutí nebo smrti. Naposledy o nich promluvil před devíti lety. Bylo mu čtyřiasedmdesát a nacházel se ještě ve skvělé kondici. V kontextu toho, co po smrti manželky nyní prožívá, z jeho slov mrazí.
„Když je mi psychicky opravdu zle, úplně nejhůře, když už to nejde dál, tak osvobozující je rezignace. Musíte se zachránit sám, usilovat o ni i s nasazením života, jinak vás ta negace zahubí. Není to cynismus, je to obrana a posila. Díky rezignaci naberete síly a nahodí se zpátky ten řemen,“ přiblížil herec.
„Snažím se poslouchat své tělo, které se vám může i pomstít. V těle máte takzvaný Staphylococus aureus, když ho máte moc, umřete, když ho nemáte, také umřete. Je tam v rovnováze a číhá. Jak je tělo oslabené, tak se negace probudí ve všem,“ dodal Abrhám.
Jak dále popsal, obavy ze smrti nemá. Přirovnal ji ke stavu, kdy člověk spí a nevnímá. „Těch osm hodin, co v noci spíme, se dostáváme do jiné formy existence. Já nevím, kde je ten pravý život. Možná, že je právě v tom snu, těch osm hodin, kdy o sobě nevíte a tělo si mezitím dělá pořádek. Klidně se ale může stát, že už se ráno nemusíte probudit. Někdy bych byl za to i docela rád. Zůstat navěky v některém snu. To by nebyl špatný odchod,“ zamyslel se Josef Abrhám.
