Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) Zdroj: CNN Prima NEWS
Česká republika patří mezi nejhůře postižené země v důsledku klimatické změny, Green Deal je tak pro nás nutnost, nikoliv pouze nařízení Evropské unie. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS o tom hovořil čerstvě jmenovaný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Mluvil však také o brněnské kauze, či o tom, jak skloubí ministerskou práci s výchovou pěti dětí.
Při pátečním jmenování ministrem vás prezident vyzval ke zvýšenému zájmu směrem k některým méně rozvinutým regionům. Jak konkrétně bude tato pomoc vypadat?
Ať už se to týká Karlovarského, Ústeckého nebo Moravskoslezského kraje, tak právě ministerstvo životního prostředí má na starost operační fond spravedlivé transformace. Jde zhruba o 40 miliard. Byznys se musí adaptovat na ukončení těžby uhlí a výroby elektřiny z něj. Jeden program míří na inovace, vzdělávání či startupové firmy a druhý zase na strategické projekty. Do jednotlivých krajů se teď rozjedu a budu chtít od hejtmanů, aby vybrali návrhy strategických projektů, abychom o nich mohli diskutovat.
Vaše jméno bylo spojováno s brněnskou korupční kauzou kolem přerozdělování bytů. Policie vám prohledávala kancelář a zabavila mobil či notebook. Nemáte obavu, že by to mohlo vrhat špatné světlo na vládu jako celek?
Musím zdůraznit, co pronesl pan prezident, že se všechny obavy ve vztahu k mé osobě ukázaly jako prázdné. Záležitost zásahu police naprosto brutálním způsobem poškodila moje jméno. Je to ukázka toho, jak se dá politik zničit. Musím zdůraznit, že to bylo ve vztahu k mé předchozí práci. Byly to věci, které jsou v majetku města Brna, nešlo o mé osobní přístroje ani o můj domov. Pouze jednou jedinkrát jsem byl vyzván policií k podání vysvětlení. Bylo to 19. října a od té doby jsem nebyl policií kontaktován. Vzhledem k tomu, že všechny informace byly zveřejněny do médií, to považuji za uzavřené.
Naše planeta se otepluje a klimatická změna je nezpochybnitelná. V Česku se dokonce otepluje dvakrát rychleji než ve zbytku světa.
Funkci ministra jste již jednou odmítl. Před rokem a půl jste to na Facebooku odůvodnil rodinou, na kterou byste neměl čas a také vztahem k milovanému Brnu. Co se tedy za tak krátkou dobu změnilo?
Brno stále miluji, budu tam bydlet a vychovávat své děti. Na tom se vůbec nic nemění. Naše nejmenší dítě bylo tehdy poměrně malé, a to máme pět dětí. Nemohl jsem tak učinit bez souhlasu mé ženy a tenkrát to opravdu nešlo. Situace se ale změnila, přesto není moje žena nadšena, že teď působím v Praze. Dokázala si to ale představit, a tak jsme se nakonec dohodli. Zároveň považuji za strašně důležité, aby i lidé ve vrcholných funkcích neustále plnili svou roli. Stále plním roli táty a manžela.
Když se vrátíme k programu, tak v některých rozhovorech jste hovořil o dotacích, aby si lidé mohli například opravovat staré opuštěné domy po babičkách. Jak by tohle konkrétně fungovalo?
Všechny parametry úpravy „Nové zelené úsporám“ a „Nové zelené úsporám light“, která míří k seniorům a k lidem, kteří mají příplatek nebo doplatek na bydlení, zveřejníme v dubnu. Chceme tyto dotační programy rozšířit, aby na ně mohl dosáhnout každý. Úkolem ministerstva životního prostředí je, abychom snížili množství vydávané energie potřebné pro vytápění, osvětlení a tak dále.
Potenciál je v Česku takový, že jsme schopni do roku 2030 snížit výdaje nebo respektive množství využívaných energií až o 50 procent. Znamená to masivní zateplování, výměny oken, instalace nových zdrojů, vytápění nebo fotovoltaiku. Teď to podporujeme do rodinných domů, ale chceme to změnit tak, aby to šlo také do bytových domů. Zároveň chceme přijít s kombinací dotace a půjčky, aby mohli typicky především mladí lidé rekonstruovat staré opuštěné domy, které získali například prostřednictví dědictví či nákupu. Vnímáme tam i silný environmentální aspekt, jelikož se nezabírá další půda.
Vidíme, jak jsou teplé zimy, jak se často na českých horách nedá už ani lyžovat, vidíme extrémní výkyvy tepla v letních obdobích, dřívější nástup jara, pozdější podzim...
Na co konkrétně tedy dotace nebo půjčka bude lidem poskytována?
Dotace bude na věci, které souvisí s energetikou jako takovou. Je to výměna tepelného zdroje, fotovoltaika, zateplení, okna atd. Půjčka půjde na záležitosti, které souvisí s rekonstrukcí jako takovou. To znamená výměnu soustav, kuchyně, koupelna atd.
Green Deal je nutný
Další velké téma v souvislosti s životním prostředí je tzv. Green Deal. Jaký je váš osobní postoj k Zelenému údělu?
Je mi líto, že bývalý prezident v Česku prosadil tento pejorativní název. Osobně to překládám úplně jiným způsobem jako dohodu pro budoucnost nebo dohodu pro život. Neděláme to proto, že nás k tomu nutí Evropská unie. Naše planeta se otepluje a klimatická změna je nezpochybnitelná. Planeta se otepluje o zhruba 1,2 stupně od začátku průmyslové revoluce. V posledních 40 letech se otepluje tempem 0,2 stupně Celsia za desetiletí. Změna klimatu probíhá různě na různých místech planety. V Česku se dokonce otepluje dvakrát rychleji než ve světě. Dvakrát rychleji, než je světový průměr, se ale otepluje i jinde v Evropě. Vidíme, jaké jsou teplé zimy, jak se často na českých horách nedá už ani lyžovat, vidíme extrémní výkyvy tepla v letních obdobích, dřívější nástup jara, pozdější podzim a tak dále. To jsou všechno projevy klimatické změny.
Úspěch, nebo další chudnutí? Rozšíření emisních povolenek není žádná výhra, míní ekonomové
Další rozšiřování a zpřísňování emisních povolenek bude mít negativní dopad na běžné občany. Myslí si to ekonomové, podle kterých může novinka schválená Evropskou unií přinést i sociální rozbroje. Česká vláda přitom rozšíření emisních povolenek vítá a označuje je za úspěch.
Takže je to podle vás nutnost?
Potřebujeme jednak snížit množství fosilních paliv a vypouštěného CO2 do ovzduší. Ne proto, že to nařizuje EU, ale aby mohli naše děti a vnuci žít v podobných podmínkách jako my dnes. Jde o to, jak bude vypadat život lidské populace v příštích desítkách let. Potřebujeme dvě důležité věci. Odklon od fosilních paliv, uhlí a ropy a zároveň potřebujeme adaptovat naše města a obce na změnu klimatu. Potřebujeme chladit naše obydlí, potřebujeme více zeleně a zadržet dešťovou vodu. Tomu se věnuje jak Green Deal, tak ministerstvo životního prostředí.
Mnohým se nelíbí konec prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Pan ministr Kupka se snaží vyjednat různé výjimky. Podle vás je tento termín zvládnutelný?
Chci zdůraznit, že to bylo právě české předsednictví, které vyjednalo veškeré tyto parametry. Co se týče osobních aut, tak jde o pouze jednu součást z celkem devíti důležitých a klíčových rozhodnutí. Málo z nich se zmiňuje, přestože jsou velmi důležité pro budoucnost Česka. Přináší nám to obrovské finanční prostředky, abychom například zvládli odklon od uhlí. Přináší nám to velké možnosti, jak zabezpečit, že tato transformace nebude znamenat zchudnutí pro část občanů ČR. Je to sociálně klimatický fond tak, aby z toho všichni vyšli jako vítězové. Teplárny, které dodávají v Česku teplo více než čtyřem milionům obyvatel, jsou již dneska zatížené emisními povolenkami, zbytek vytápění ne. Chceme to narovnat. Osvobodili jsme od emisních povolenek například energetické využívání odpadu. Cílem je, abychom byli v roce 2050 klimaticky neutrální.
Přechodný zdroj jak v oblasti elektroenergetiky, tak v oblasti teplárenství je zemní plyn.
Lidé řeší právě automobily, protože ty se jich možná dotýkají nejvíce.
Zatímco v rámci energetiky se nám daří toto snižovat, tak v rámci dopravy zatím ne. Rok 2035 je stanovený, protože ta auta budou jezdit dalších patnáct či osmnáct let, takže to směřuje právě k roku 2050. Neznamená to tedy konec spalovacích motorů, ale nebudou se smět prodávat nová auta, která produkují emise. To mohou být elektroauta, auta na plyn, může to být vodík, nebo to mohou být auta na syntetická paliva, o čemž se teď jedná a Česká republika to prosazuje. Jsem bytostně přesvědčený, že se to nakonec dohodne.
Evropa se žene do zániku. Za 20 let budeme jíst všichni larvy, rozvášnil se Babiš
Připravujeme vlasteneckou kampaň, protože se Evropa žene do záhuby. Své plány do budoucna poodhalil bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Podle něj vláda Petra Fialy (ODS) totálně promrhala české předsednictví Rady Evropské unie, když nezastavila Green Deal.
Sám jste zmiňoval uhlí, kde se hovoří o konci v roce 2033. Například expremiér Babiš ale upozorňuje, že Dukovany naběhnou až v roce 2038. Zvládne tedy Česko ten výpadek nahradit?
To je naše odpovědnost. Vláda bude letos zpracovávat novou energetickou koncepci a novou koncepci politiky ochrany klimatu. Máme parametry toho, jak jsou dnes provozovány uhelné elektrárny a jak dlouho ještě dokáží být v provozu, což se v žádném případě nepotkává s názory Andreje Babiše. Energetiku musíme měnit rychleji a její budoucnost je v Česku v kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů. Přechodný zdroj jak v oblasti elektroenergetiky, tak v oblasti teplárenství je zemní plyn. Ten je sice také fosilní a má emise, ale výrazně menší než ropa či uhlí. Česko dokázalo kvůli válce na Ukrajině snížit závislost na ruském plynu na nulu. Dneska k nám ruský plyn neteče a máme plynu dost, což je potenciál, protože celosvětově jsou zásoby plynu ještě obrovské.
Prioritami sucho či dešťovka
Velkým tématem posledních let bylo sucho. Bude to patřit mezi vaše priority?
Naprosto jednoznačně nejenom sucho, ale také ochrana půdy, vody, to, jakým způsobem vypadá česká krajina, množství stromů – ať už stromořadí, nebo solitérních stromů. To všechno chceme řešit jak v legislativě, tak v dotačních podmínkách.
V Rakousku se bude šetřit. Kvůli úsporám chtějí výrazně snížit rychlost na dálnicích
Rakouští aktivisté prosazují v reakci na energetickou krizi plošné omezení rychlosti na dálnicích na 100 km/h. Dosud se na úsecích bez dalších omezení jezdí u jižních sousedů podobně jako u nás maximálně 130 km/h. Podle ústředního rakouského autoklubu ÖAMTC je navrhovaná úprava nesmyslná.
Půjdete cestou výstavby nových vodních ploch, nebo spíše naléhavější správou krajiny, jako je budování remízků a celkově zlepšení retenčních schopností krajiny, aby vodu lépe vsakovala?
Určitě to bude ta druhá cesta. Silně podporujeme vznik mokřadů, tůní či remízků. Ve společné zemědělské politice, která je v gesci ministerstva zemědělství, ale velmi intenzivně jsme ji společně diskutovali, takže se už udělala celá řada věcí. Například šest metrů od potoků nebudou smět zemědělci hospodařit prostřednictvím chemických postřiků nebo hnojiv, místo toho tam porostou travnaté pásy. Bude to samozřejmě velmi důležité pro celou řadu druhů opylovačů a především pro ochranu vodních zdrojů.
Českou krajinu dlouhodobě trápí například obrovské nečleněné plochy polí, což je důsledek komunistické kolektivizace. Budete nějak zemědělce nutit či motivovat, aby je rozdělovali na menší políčka?
Určitě je budeme motivovat, ale je tu také cesta restrikcí. Teď bude nově platit, že na silně erozně ohrožených půdách nemůže být víc než deset hektarů obhospodařované půdy, takže se části velkých bloků rozdělí na menší. Jako důležité vnímám to, abychom se k volné přírodě dokázali chovat podobně, jako se chováme k územním plánům obcí. Abychom například zatravňovali území, kde se svažují svahy, dokázali dělat remízky a vnášeli více zeleně do volné krajiny jako takové. Do budoucna se chceme ještě více s ministrem zemědělství zaměřit na větrnou erozi, která není v Česku zatím vůbec řešena. Problémem je například jižní Morava či Haná.
Budou pokračovat oblíbené programy jako například „dešťovka“?
Dešťovka je stále otevřená a lidé i obce si o ní mohou žádat. Znamená to zadržování dešťových vod a odpojování od smíšené kanalizace. Následně se tak dá používat například pro zalévání ve městech. Je to právě jeden z důležitých prvků pro adaptaci měst a obcí na klimatickou změnu. Další cesty jsou například výměny povrchů na chodnících či parkovištích za propustné materiály, vytváření zelených střech na střechách, zastiňování prostor a samozřejmě sázení a především údržba stávající zeleně.
