Náměstek Hlaváček k prognóze vývoje obyvatel
Praha se bude v blízké době potýkat s alarmujícím nedostatkem školních kapacit, vyplývá to z prognózy vývoje obyvatelstva, kterou vypracoval Institut plánování a rozvoje (IPR). Z části za to může například také rozrůstání Středočeského kraje, jehož obyvatelé využívají pražských škol a další vybavenosti, v rozhovoru pro CNN Prima NEWS na to upozornil náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN). Podle něj je nutné investovat kromě bytů také právě do školních kapacit.
IPR vám vypracoval prognózu vývoje obyvatelstva v Praze. Mohl byste popsat, co jste od studie očekávali?
Je takovou základní politickou tezí, že človek nemá rozhodovat na základě pocitů, ale dat. Město jich mělo spoustu různě strukturovaných a z rozdílných oblastí, takže nám zhruba před rokem přišlo jako důležité, je mít pohromadě. Protože například bydlení a přísun obyvatel se váže na školy, na vybavenost a podobně. Teď máme tedy určitou databázi, která se bude každý rok upgradovat a bude generovat spoustu informací, které nám pomohou v rozhodování.
ČTĚTE TAKÉ: Baxa: Kultura není otloukánek. Odmítám, že bychom zradili voliče, důvěru lidí stále máme
Poskytla vám výsledná databáze nějaké výsledky, které vás vyloženě překvapily?
Na to je správná odpověď, že když děláte nějakou prognózu, tak potřebujete křišťálovou kouli, a ta je bohužel nedostatkovým a podpultovým zbožím. Čili kolegové to zpracovali ve čtyřech verzích. Jedna je taková nulová, jak by to vypadalo, kdyby se svět zastavil, jako kdyby byl furt covid. Ta je ale dost nerealistická, protože Praha je dynamické město a úspěšný region.
Když se podíváte do Eurostatu, tak vidíte, že lidé přibývají do celého Středočeského kraje, čili je to úspěšný region. Do Prahy přicházejí lidé za prací či kulturou a je to klasický trend urbanizace. Proto druhá a třetí jsou již dynamičtější a čtvrtá je nejvíce dynamická. Přesto je jasné, že to může ovlivnit nejenom politická reprezentace, ale celá společnost svým konáním.
EXKLUZIVNĚ: Obří průšvih. Pražské školy a školky nebudou mít místa pro desetitisíce dětí
Praha se řítí do kolosálního průšvihu. V roce 2050 bude chybět téměř 19 tisíc míst na základních školách a přes 12 tisíc ve školkách, pokud nedojde co nejrychleji k výstavbě nových budov. Poukazuje na to rozsáhlá prognóza, kterou zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) a který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. Podle autorů analýzy navíc jde o „optimistická čísla“ – rejstřík škol totiž obsahuje data, která v případě některých vzdělávacích institucí nebyla aktualizována celá desetiletí. „Skutečná situace tak může být mnohem horší, než co jsme vypočítali,“ sdělili redakci.
Například?
Když bude v Praze méně bytů, tak to neznamená, že nebude probíhat urbanizace, ale bude probíhat třeba jiným způsobem. V metropoli třeba pozorujeme dlouhodobý trend, že se realizuje v prstenci okolo města. Touto takzvanou deurbanizací se ale výrazně zatěžuje město osobní automobilovou dopravou. Když se politická reprezentace rozhodne stavět nebo podporovat více bytů, vybavenosti a škol, tak je větší šance na ekologické patnáctiminutové město. Neznamená to, že by nebyla auta, stále je potřebujeme, ale nebudou nadužívaná nebo využívaná zbytečně.
Studie ukazuje alarmující čísla ohledně kapacit škol. Situace bude velmi špatná jak na středních, základních či mateřských školách. Co musíte tedy udělat, aby děti měly kde se vzdělávat?
Důležité je říct, že teď to eskaluje, nějakou dobu to poroste a poté se stabilizuje. Například dneska do prvních tříd už jde o něco méně žáků než třeba loni. Město reaguje například skrze pražskou developerskou společnost, kterou jsme založili, aby stavěla městské byty. Aktuálně připravuje čtyři základní školy. Městské části mají v přípravě asi osm základních škol, gymnázií a spoustu školek.
Nejde jenom o saturaci stávající situace, ale také o reakci v místech, kde se hodně staví. V budoucnu se bude hodně stavět na Nákladovém nádraží Žižkov, tam chystáme dvě školy, bude se stavět v Bubnech, tam se také chystají školy. Zkrátka, aby v každém přestavbovém území vzniklo město krátkých vzdáleností, aby tam byla veřejná doprava, aby tam byly byty, pracovní příležitosti a také zároveň nesmíme zanedbat právě veřejnou vybavenost. Z toho důvodu jsme vytvořili materiál ohledně spoluúčasti investorů.
„Méně kanceláří se rovná více lidí a více škol. Teď máme nástroj, který nám v té orientaci pomůže.“
Aktuálně roste například nová čtvrť na Smíchově, tam se podařilo podobných dohod s investory dosáhnout?
Smíchov je starší development, který se dohadoval dřív, tedy v době, kdy byl přístup k spoluúčasti trošku v plenkách. Městská část dohodla v tehdejších podmínkách nejvíc, co uměla. Pokročili jsme a investoři po všech zkušenostech vnímají, že to není ze strany města jen nějaký bezdůvodný nátlak, ale že je to společná snaha vytvořit místo, kde jsou lidé spokojení.
Smíchov je trochu starší dítě, ale je tam poměrně velká škola, jsou tam dva parky a myslí se na to, aby to byl živý partner. Dnes jsme trochu dál a snažíme se zahrnovat další prvky, jako jsou například kulturní prvky a podobně.
OBRAZEM: Velký třesk v Praze. Dvě významné čtvrti dostanou nový kabát, tramvaj pojede jinudy
V širším centru Prahy se chystají velké projekty. Nový kabát dostane nejen například Žižkov, ale třeba také přilehlé Vinohrady. Výrazně se promění například náměstí Jiřího z Poděbrad či okolí ulice Seifertova. Obyvatelé Prahy se mohou též těšit na tramvajové propojení Vinohrad s Václavským náměstím a hlavním nádražím. Řidiče zase potěší pokrok v přípravě Suchdolského mostu, který bude součástí Pražského okruhu.
Díky studii budete schopni předvídat vývoj populace v příštích letech. Dá se tedy pružně reagovat na případný dostatek či někdy naopak přebytek kapacit?
To si od ní právě slibujeme, že budeme mít takový živý model, který se na to bude umět dívat v celku a společně navíc například se Středočeským krajem nebo státem. Týká se to třeba dopravy, ale i právě mikrokosmu jednotlivých čtvrtí. Data můžeme porovnávat a slibuji si od toho, že budeme umět reagovat.
Teď například investoři staví masivně více bytů než administrativy. Na jednu stranu to může vypadat dobře, ale na druhou je to práce. Když máte víc bytů, tak potřebujete zase víc škol. Čili nejde jenom o data, kolik přichází lidí a kde se distribuují, ale taky co se ve městě odehrává a jaké jsou potřeby na školy. Hodně zjednodušeně tedy: méně kanceláří se rovná více lidí a více škol. Teď máme nástroj, který nám v orientaci pomůže.
Z materiálu vylezly ale také pozitivní závěry. Praha je na tom dobře například co se týče kulturních zařízení či dětských hřišť...
Praha je v mnoha parametrech skvělá, což je taky důvod, proč patří k úspěšným regionům a proč se sem lidé stěhují. S tím se pojí ale spousta problémů a věcí, které musíme řešit. Přes všechny vady a nedostatky ale máme poměrně vysoký standard školství či kulturní vybavenosti. Vysoké a střední školy jsou také často motorem přistěhovalectví do města.
Vnímáme například potřebu rodičů ze středních Čech, aby jejich děti chodily do škol v Praze, což je úplně přirozené a potýká se s tím například i Mnichov či Paříž. V demokracii se rozhodují lidé a instituce to nedělají za ně. Praha tudíž potřebuje posílit dostupné bydlení, potřebuje posílit školství, střední školství a potřebuje tlačit na modrozelenou infrastrukturu města.
Jako problematické se jeví také počet dostupného lékařství v Praze. Může s tím město něco dělat?
Tady jsme v trochu složitější situaci, protože to organizuje stát. Ale například v nových čtvrtích se snažíme vyjednat, aby byl dostatek parterů, kde by mohly být menší služby doktorů. V Letňanech máme zase rezervu na nemocnici pro zhruba tisíc lůžek. To je ale dlouhodobý projekt. Není to něco, co by měli čtenáři čekat v tomhle volebním období a možná ani v tom příštím.
