Odcházení amerického prezidenta Joea Bidena provázejí spekulace o jeho mentálním zdraví, neboť se americká hlava státu ve svém funkčním období hned několikrát nedokázala vyhnout prazvláštním faux pas. Není však jediným vrcholným politikem, který stál v čele státu, ačkoliv se o jeho špatném mentálním stavu přinejmenším nahlas hovořilo. Třeba německý prezident Paul von Hindenburg sice dokázal držet na uzdě pozdějšího diktátora Adolfa Hitlera, ale ke konci svého života si jej pletl s posledním německým císařem Vilémem II. A problémy měl ke konci života i Tomáš Garrigue Masaryk.
Joe Biden byl v průběhu let často kritizován za své chvilkové zatemnění mysli, kdy pronesl něco, co bylo chybné, nebo úplně nedávalo smysl. Čtenáři si jistě vzpomenou na jeho nedávné uvítání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na summitu NATO ve Washingtonu, kdy jej Biden pozval k mikrofonu se slovy „Dámy a pánové, prezident (Vladimir) Putin“.
ČTĚTE TAKÉ: Historik Lukeš: Harrisová je ostrá jako břitva. S viceprezidentem Kellym by byli dobrá dvojka
V případě Bidena šlo jen o špičku ledovce. V minulosti třeba hledal svého syna Beaua mezi svými nejbližšími, ačkoliv Beau Biden je už několik let po smrti. Kromě toho si už v roce 2020 během prezidentských voleb spletl jednu ze svých vnuček právě se zemřelým synem.
Mnozí státníci v historii na tom ale byli podstatně hůře. Příkladem budiž poslední prezident německé Výmarské republiky Paul von Hindenburg. Jeho příběh je přitom podobný jako ten Bidenův. Jeden z nejslavnějších německých stratégů a klíčová postava 1. světové války nastupoval na prezidentský post v roce 1925 už jako 77letý.
Pokročilý věk a viditelné zdravotní problémy však nebyly to jediné, co oba politiky spojuje. Hindenburg do vysoké politiky nechtěl, ale nechal se přesvědčit, že je jedinou nadějí pro meziválečné Německo. Podobný osud měl zhruba stejně starý Biden, který byl vnímán jako jediný demokrat se šancemi porazit republikána Donalda Trumpa.
Hindenburgovo zdraví se časem rapidně zhoršovalo a v pozdějších letech při prezidentské kampani často ani nevystupoval před svými příznivci. Tuto práci převzali jeho věrní. Hindenburg však pořád představoval silnou opozici proti nastupujícím nacistům v čele s Adolfem Hitlerem. Je známo, že se oba muži neměli rádi. Prezident o vůdci nacistů hovořil někdy jako o „rakouském kaprálovi“, jindy jako o „českém kaprálovi“.
Německý prezident Paul von Hindenburg s pozdějším vůdcem Třetí říše Adolfem Hitlerem. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Německý prezident Paul von Hindenburg s pozdějším vůdcem Třetí říše Adolfem Hitlerem. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Německý prezident Paul von Hindenburg s pozdějším vůdcem Třetí říše Adolfem Hitlerem. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Německý prezident Paul von Hindenburg s pozdějším vůdcem Třetí říše Adolfem Hitlerem. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Německý prezident Paul von Hindenburg s pozdějším vůdcem Třetí říše Adolfem Hitlerem. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Německý prezident Paul von Hindenburg s pozdějším vůdcem Třetí říše Adolfem Hitlerem. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Jeho duševní schopnosti se každopádně s přibývajícími léty čím dál více zhoršovaly. Když jej Hitler už coby vládnoucí kancléř krátce před jeho smrtí navštívil, Hindenburg jej oslovil „Vaše Výsosti“, protože se domníval, že jde o posledního německého císaře Viléma II.
Dvojice staříků nad hrobem i zničený Lenin
Nejvyšší vedení Sovětského svazu si hned dvakrát za sebou do svého čela zvolilo muže, kteří byli všechno, jen ne reklamou na ukázkové zdraví. Už když nastupovali do funkcí, byli Jurij Antropov a po něm Konstantin Černěnko ve velmi špatném zdravotním stavu.
Hlava jim sloužila, ale byla ovlivněná jinými závažnými neduhy, například nemocnými ledvinami či těžkým astmatem. Oba nakonec vydrželi ve funkci vládců SSSR jen zhruba rok, než zemřeli.
Zapomenout nelze ani na zakladatele Sovětského svazu Vladimira Iljiče Lenina. Poté, co přežil atentát na svoji osobu, jej postihla mozková mrtvice, další pak následovala. Někteří badatelé zároveň zmiňují, že se na jeho zdravotním a také mentálním stavu ke konci života podepsal syfilis.
Lenin mluví k vojákům Rudé armády (1920) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Vladimir Iljič Lenin byl na tom ke konci života zdravotně velmi špatně. Podepsaly se na něm zejména mrtvice. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Vladimir Iljič Lenin byl na tom ke konci života zdravotně velmi špatně. Podepsaly se na něm zejména mrtvice. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Jurij Andropov nastupoval do vedoucí funkce Sovětů už se značně podlomeným zdravím. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Konstantin Černěnko stál v čele SSSR jen velmi krátce. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Lenin mluví k vojákům Rudé armády (1920) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Vladimir Iljič Lenin byl na tom ke konci života zdravotně velmi špatně. Podepsaly se na něm zejména mrtvice. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Vladimir Iljič Lenin byl na tom ke konci života zdravotně velmi špatně. Podepsaly se na něm zejména mrtvice. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Jurij Andropov nastupoval do vedoucí funkce Sovětů už se značně podlomeným zdravím. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Konstantin Černěnko stál v čele SSSR jen velmi krátce. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Masaryka a Beneše dohnalo zdraví k rezignaci
Závažné zdravotní problémy, které by za normálních okolností byly neslučitelné s výkonem vlády, měli i nejvyšší představitelé naší země. Ke konci svého života byl na tom zdravotně velmi špatně například první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Léta se těšil pevnému zdraví, ale v posledních letech jeho prezidentování, kdy mu bylo už hodně přes 80 let, se problémy nemilosrdně dostavily.
Masaryk prodělal několik záchvatů mrtvice, přestával vidět a objevily se také problémy s chůzí či pohybem rukou. Po čase přestal číst a také psát, na úřední dokumenty dával místo podpisu své osobní razítko. Po jedné z mrtvic navíc na čas přestal mluvit česky a komunikoval jen anglicky. Necelé dva roky před smrtí na prezidentský post rezignoval.
Zdravotním trablům se nevyhnuli ani jeho nástupci. Edvard Beneš nedokázal po druhé světové válce čelit Gottwaldovým komunistům, přičemž jeho zhoršující se zdraví v tom hrálo důležitou roli. Podlomené zdraví měl ale i sám Klement Gottwald. V závěrečné fázi života byl silný alkoholik, navíc trpěl chronickou syfilidou. Právě kombinace těchto dvou neduhů jej nakonec zahubila.
Velmi známé jsou trable se zdravím, kterými trpěl protektorátní prezident Emil Hácha. Do prezidentské funkce už nastupoval coby muž stíhaný depresemi a následující léta pod kuratelou nacistů se na jeho zdraví ošklivě podepsala. Před koncem 2. světové války jedna z jeho ošetřovatelek napsala, že „prezident nepoznává známé osoby, bez pomoci neudělá ani krok, netrefí lžící do úst, nepodepíše se, dělá jen čáry“. Po osvobození byl Hácha zatčen a po šesti týdnech ve vězení zemřel.
Historie zná pochopitelně rovněž celou řadu králů a císařů, kteří by dnes vůbec nebyli způsobilí vládnout. Mezi nejznámější případy patří římský císař Caligula, portugalská královna Marie I. zvaná Šílená a za slabomyslného byl označován i rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Demokraté ohlásili, kdy padne jméno nového kandidáta. Harrisové věří většina
