V Bratislavě protestovalo 18 tisíc lidí
Utahování šroubů a postupnému rozkladu demokracie ve Slovenské republice by měla věnovat pozornost i česká veřejnost. Spoluorganizátor aktuálních protestních akcí na Slovensku Michal Hvorecký dlouhodobě varuje, že i v Česku se mohou dostat k moci „ostřílení populisti, kteří permanentně straší masy“. V pondělí na Slovensku demonstrovalo až deset tisíc lidí především proti čistkám v kulturní sféře, které rozpoutala ministryně kultury Martina Šimkovičová. Protest nebyl jednorázovou akcí, v úterý svolalo mítink opoziční hnutí Progresivní Slovensko, demonstrace by se mohly konat každý den. „Budeme pokračovat, dokud nedosáhneme svých cílů,“ říká pro CNN Prima NEWS aktivista a spisovatel Michal Hvorecký.
„Je tu revoluční atmosféra, je tu hněv,“ prohlásil v pondělí šéf odborů Slovenského národního divadla Patrik Pačes. Na demonstraci před divadlem, kterou zorganizovala občanská iniciativa Otvorená Kultúra a zahájila tak sérii protestů proti vládní koalici premiéra Roberta Fica (Směr-SD).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ficův vrchní „zametač kauz“ míří na svobodu. Ministr spravedlnosti za něj podal dovolání
V Bratislavě se tento týden protestuje hlavně proti čistkám v kulturní sféře, které rozpoutala ministryně kultury Martina Šimkovičová (Slovenská národní strana). Ta mimo jiné odvolala umělci oblíbenou ředitelku Slovenské národní galerie Alexandru Kusou či podobně úspěšného ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličku.
Obrovský normalizační bagr drtí Slovensko
„Obrovský bagr drtí všechno, co v kultuře funguje, všechny instituce,“ varoval už před pondělní demonstrací odvolaný divadelní šéf Matej Drlička. Vyhazov dostávají i letití ředitelé muzeí nebo šéfové národních parků. A lidé nějak spojení s vládními stranami Ficovy koalice se tlačí třeba i na místa ředitelů knihoven.
Politické čistky, proměna veřejnoprávních médií na hlásnou troubu vládní koalice, podivná reforma trestního zákoníku či zrušení speciální prokuratury. Vláda premiéra Roberta Fica mnohým starším Slovákům připomíná československou normalizaci po nástupu Gustáva Husáka do funkce generálního tajemníka KSČ v roce 1969. Ti mladší ukazují do Maďarska a obávají se další „orbanizace“ poměrů na Slovensku, případně upozorňují na nedávné autoritářské manýry polských konzervativců pod praporem Jarosława Kaczyńského.
Hvorecký: Musíme hledat nové cesty vzdoru
Pondělní protest v Bratislavě, na který přišly tisíce demonstrantů, nebyl jednorázovou akcí. Na úterý svolalo mítink opoziční hnutí Progresivní Slovensko a demonstrace by se mohly konat možná i každý den. „Budeme pokračovat, dokud nedosáhneme svých cílů,“ říká pro CNN Prima NEWS aktivista a spisovatel Michal Hvorecký. Spoluorganizátor pondělního mítinku, který vyvrcholil protestním pochodem.
„Musíme hledat nové cesty vzdoru,“ pokračuje Hvorecký. Ojedinělé protesty nejsou příliš účinné, demonstrovat se musí pravidelně, nejlépe každý den. „V pondělí jsme ve vedrech kolem 35 stupňů ve stínu dostali na bratislavské náměstí deset tisíc demonstrantů. Aby kultura zůstala svobodná a demokratická, a to pro všechny bez rozdílu, tak musíme pokračovat. Věřím, že to protestující vydrží.“
Na pondělní protest proti krokům kabinetu premiéra Fica, a to především proti čistkám ministryně kultury Šimkovičové, přišlo 10 tisíc občanů. Protesty mají pokračovat i v dalších dnech. Zdroj: Otvorená Kultúra
Na pondělní protest proti krokům kabinetu premiéra Fica, a to především proti čistkám ministryně kultury Šimkovičové, přišlo 10 tisíc občanů. Protesty mají pokračovat i v dalších dnech. Zdroj: Otvorená Kultúra
Varování před českými populisty
Podle Hvoreckého by si Češi měli vzít z politického vývoje na Slovensku přinejmenším poučení. „Parlamentní volby na Slovensku v roce 2023 dopadly podobně, jako pravděpodobně skončí i ty nejbližší parlamentní v Česku. K moci se dostanou ostřílení populisté, kteří umí pořádně strašit masy, soustavně hledat nepřátele, stylizovat se jako oběti, hluboce rozdělovat společnost a slibovat hory-doly.“
Ficův spojenec Danko: Pojedu do Ruska, bez něj nedokážeme fungovat. Zelenskyj je šílenec
Šéf Slovenské národní strany a místopředseda Národní rady Andrej Danko se chystá na návštěvu Ruska. Oznámil to ve videu na sociální síti Facebook. Klíčový člen vládnoucí koalice premiéra Roberta Fica svůj plán vysvětlil slovy, že „bez Ruska se neobejdeme“. Zároveň kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a nazval ho „šílencem“. Danko za svůj krok sklidil kritiku z řad opozice.
Šimkovičová byla zvolena na kandidátce nacionalistické Slovenské národní strany. V dezinformační televizi Slovan a v neofašistické straně Hlas ľudu dříve šířila proruské či homofobní názory, které ovšem zastává i na pozici ministryně. Občas mluví také o křesťanských základech společnosti, ultrapravicové strany typu Hlas ľudu, Kotlebovci či Republika se ale spíše hlásí k válečnému klerofašistickému Slovenskému státu.
Vyhráli jsme, zvykejte si
Coby šéfka rezortu nastartovala Šimkovičová program, který podle některých slovenských umělců připomíná počátky tažení nacistů proti avantgardám, tedy takzvanému zvrhlému umění (Entartete Kunst). Šimkovičová prosazuje „tradiční slovenskou kulturu“ a vyzývá reprezentanty „liberálně-progresivistického spektra“, aby přestali dělat „ostudu slovenské kultuře“.
Ministryně svoji kulturní politiku obhajuje za plné podpory premiéra Fica, který se jí veřejně zastává. Už minulý týden předseda vlády kolegyni z kabinetu chválil, že při personálních změnách v nejprestižnější galerii a divadle postupovala v souladu se zákonem.
Organizátor protestů Michal Hvorecký připomíná na Slovensku již zlidovělý výrok: „Vyhráli jsme, zvykejte si.“ Pronesl ho po prvním Ficově volebním vítězství v roce 2006 korunní princ a místopředseda strany Směr-SD Pavol Paška, kterému se přezdívalo „král Košic“. Spisovatel teď vyzývá Slováky, aby si nezvykli.
Na vstup do KSČ se čekalo dva roky, výběr byl přísný. Platí to o Babišovi i Pavlovi
Většina někdejších členů Komunistické strany Československa (KSČ) dnes vstup do strany bagatelizuje jako formalitu. Opak byl pravdou, zrovna 17. listopadu si je to dobré připomenout. „KSČ byla výběrovou organizací, a ta mezi sebe hned tak každého nepouštěla,“ vysvětluje archivář Antonín Barcuch. Stejnou cestu do lůna KSČ absolvovali za normalizace i dnešní prezidentští kandidáti Andrej Babiš a Petr Pavel. Jak takový typický proces přijímání do strany probíhal?
Normalizace láme charaktery
„Normalizace láme občany díky kompromisům,“ zamyslela se ve slovenském deníku SME režisérka Mariana Čengel Solčanská. A zvyknout si na kompromisy, to je i tiché přijetí politického diktátu. Poddat se takzvané konsolidaci poměrů stejně jako za Husákova komunismu v letech 1969 až 1989.
Pondělní demonstraci předcházela debata v sále Slovenského národního divadla, kde se také mluvilo o normalizaci. „Budeme teď bojovat se strachem, autocenzurou a obavami, jak uživíme vlastní rodiny,“ upozornil na nebezpečí plíživého se přizpůsobování novým poměrům odvolaný ředitel Matej Drlička. „I já jsem se devět měsíců autocenzuroval. Vždy jsem si našel nějaký důvod, abych se skryl a abych nešel ministryni kultury říct, co si o ní myslím,“ přiznal ředitel. A vzápětí vyzval k občanské odvaze: „Nebát se, to je teď ale opravdu jediná cesta.“
