Rok od úmrtí George Floyda
Smrt Afroameričana George Floyda, kterého před rokem 25. května zaklekl minneapoliský policista Derek Chauvin, rozpoutala po celém světě obří smršť reakcí ze všech koutů názorového spektra. Jedni mluvili o rasismu a dvojím metru, druzí o omezování policejních pravomocí a přepisování historie. Jak se Spojené státy po smrti Floyda proměnily?
„Nemůžu dýchat,“ stačil říci Floyd než pod tlakem policisty Chauvina vydechl naposledy.
Floyd měl v obchodě v Minneapolisu platit falešnými bankovkami, přivolaní policisté ho proto zpacifikovali a zatkli. Chauvin podezřelému posléze klekl na krk, a to s takovou razancí, že Afroameričan po chvíli zemřel. Video ze zásahu se bleskurychle začalo šířit po sociálních sítí a brzy na něj začali reagovat také politici. A Spojené státy se jen pár dní po Floydově smrti začaly měnit.
Protesty proti rasismu a policejnímu násilí
Bezprostřední reakcí na Floydovu smrt byly masové demonstrace, které se konaly nejen v USA, ale i v evropských státech. Lidé protestovali proti policejní brutalitě a utlačování lidí černé pleti. Iniciátorem většiny demonstrací se stalo pro mnohé ještě tehdy neznámé hnutí Black Lives Matter (BLM), které ve světě brojí proti rasové nerovnosti.
Biden většinu času mlčí, policejní reforma kvůli Floydovi je šílená, říká Jakl
Nový americký prezident během svých prvních 100 dní v čele administrace strávil zhruba dvě třetiny času mlčením, řekl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové bývalý ředitel politického odboru prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl. Ten také za „šílenou“ označil policejní reformu, kterou vyvolaly protesty po zabití Afroameričana George Floyda, jehož jméno také nese.
Jenže řada klidných protestů proti rasismu se zvrhla a někteří demonstranti začali rabovat v amerických ulicích. Do dusné atmosféry v USA se také promítly listopadové prezidentské volby, před kterými docházelo v ulicích k potyčkám mezi volebními tábory. Z hnutí BLM se tak v chaosu stala do jisté míry nejen názorová, ale i politická značka.
Ta si brzy našla i své odpůrce. Logiku BLM a její ústřední heslo „Na životech černých záleží“ kritizoval například bývalý starosta New Yorku a spolupracovník exprezidenta Donalda Trumpa Rudy Giuliani. Informovala o tom televize CBS.
Omezování policejních pravomocí
Po smrti Floyda začali být lidé ve světě více citliví na policejní zákroky vůči občanům černé pleti. V mnoha případech se tak policisté v USA museli hájit, že použití hrubé síly vůči Afroameričanům bylo opravdu oprávněné. Ve světě také započal proces restrukturalizace policejních úřadů. Například ve Francii po smrti Floyda zakázali bezpečnostním složkám využívat takzvaný škrtící chvat.
Expolicista Chauvin, který zaklekl na Floyda, je vinen. Hrozí mu až 75 let vězení
Soudní proces s obžalovaným 45letým Derekem Chauvinem, bývalým policistou, který v květnu minulého roku zaklekl na Afroameričana George Floyda, jenž následně zemřel, se chýlí ke konci. Chauvin byl v úterý večer evropského času porotou prohlášen vinným za vraždu druhého stupně, vraždu třetího stupně a zabití druhého stupně. Následně byl vzat do vazby.
V Minneapolisu to nejdříve vypadalo, že tamní policii úplně rozpustí a úřadu odeberou peníze. Nakonec ale město uznalo, že nárůst kriminality je natolik značný, že je naopak potřeba stavy policie posílit. Na druhé straně ale v Minneapolisu chtějí více dohlížet na policejní práci a na správný výběr kandidátů.
Pryč s kolonisty
V návaznosti na protesty proti rasismu začali lidé strhávat sochy historických osobností, které jsou spjaté s érou otrokářství a kolonialismu. K zemi se poroučela například socha britského otrokáře Edwarda Colstona v Bristolu či kentuckyská skulptura Jeffersona Davise, který vedl státy Konfederace v americké občanské válce v 19. století. Podle listu The Guardian se jen v USA odstranilo či upravilo 170 soch či názvů ulic, které odkazovaly na otrokářskou éru.
Proměna filmového průmyslu
V rytmu vyjadřování solidarity s hnutím Black Lives Matter se začal měnit také způsob, jakým se točí filmy. Producenti a režiséři najednou začali více než dříve obsazovat umělce černé pleti. Například tvůrci seriálu Simpsonovi oznámili, že postavy černé pleti už nebudou dabovat bělošští umělci.
Hvězda NBA LeBron James řádil na Twitteru. Je to rasista, rýpnul si do něj Trump
LeBron James umí zcela nepochybně tančit mezi basketbalovými koši. Když jde ale o jeho vyjadřování na sociálních sítích, připomíná spíše slona v porcelánu. Hvězda NBA to potvrdila svým tweetem na adresu policisty, který zastřelil šestnáctiletou Ma’Khiy Bryantovou, čímž ale patrně zachránil život ještě mladší dívce.
Více se také začalo řešit, že by filmy, kde figurují herci černé pleti, měli i režírovat příslušníci stejného etnika. I proto v příštím Supermanovi obsadí post hlavní role i režiséra člověk tmavé barvy pleti.
Razie v obchodech i na streamovacích platformách
Protesty proti rasismu ovlivňují také současnou kinematografickou nabídkou velkých streamovacích platforem. Z Netflixu například zmizel seriál Malá Velká Británie, který kritici odsoudili za zesměšňování černochů, asiatů i gayů, informovala BBC. Na základě podobné kritiky zmizely z nejznámější streamovací platformy desítky dalších filmů a seriálů.
Podle názorů některých odborníků je rasismus v USA hluboce zakořeněný, a proto se snaží v zemi zatočit s jakýmkoli produktem, který by k rasismu byť jen minimálně vybízel. Po protestech za Floyda proto kvapně začaly měnit své názvy i populární společnosti. Dotklo se to firem či produktů jako Aunt Jemima, Eskimo Pie, Red Skins či Uncle Ben’s.
V USA demonstrují za George Floyda i rok po jeho smrti. Zdroj: Profimedia.cz