Hon na otrokáře a mazání filmů na Netflixu. Pět věcí, které způsobila Floydova smrt

Smrt Afroameričana George Floyda, kterého před rokem 25. května zaklekl minneapoliský policista Derek Chauvin, rozpoutala po celém světě obří smršť reakcí ze všech koutů názorového spektra. Jedni mluvili o rasismu a dvojím metru, druzí o omezování policejních pravomocí a přepisování historie. Jak se Spojené státy po smrti Floyda proměnily?

„Nemůžu dýchat,“ stačil říci Floyd než pod tlakem policisty Chauvina vydechl naposledy.

Floyd měl v obchodě v Minneapolisu platit falešnými bankovkami, přivolaní policisté ho proto zpacifikovali a zatkli. Chauvin podezřelému posléze klekl na krk, a to s takovou razancí, že Afroameričan po chvíli zemřel. Video ze zásahu se bleskurychle začalo šířit po sociálních sítí a brzy na něj začali reagovat také politici. A Spojené státy se jen pár dní po Floydově smrti začaly měnit.

Protesty proti rasismu a policejnímu násilí

Bezprostřední reakcí na Floydovu smrt byly masové demonstrace, které se konaly nejen v USA, ale i v evropských státech. Lidé protestovali proti policejní brutalitě a utlačování lidí černé pleti. Iniciátorem většiny demonstrací se stalo pro mnohé ještě tehdy neznámé hnutí Black Lives Matter (BLM), které ve světě brojí proti rasové nerovnosti.

Jenže řada klidných protestů proti rasismu se zvrhla a někteří demonstranti začali rabovat v amerických ulicích. Do dusné atmosféry v USA se také promítly listopadové prezidentské volby, před kterými docházelo v ulicích k potyčkám mezi volebními tábory. Z hnutí BLM se tak v chaosu stala do jisté míry nejen názorová, ale i politická značka.

Ta si brzy našla i své odpůrce. Logiku BLM a její ústřední heslo „Na životech černých záleží“ kritizoval například bývalý starosta New Yorku a spolupracovník exprezidenta Donalda Trumpa Rudy Giuliani. Informovala o tom televize CBS.

Omezování policejních pravomocí

Po smrti Floyda začali být lidé ve světě více citliví na policejní zákroky vůči občanům černé pleti. V mnoha případech se tak policisté v USA museli hájit, že použití hrubé síly vůči Afroameričanům bylo opravdu oprávněné. Ve světě také započal proces restrukturalizace policejních úřadů. Například ve Francii po smrti Floyda zakázali bezpečnostním složkám využívat takzvaný škrtící chvat.

V Minneapolisu to nejdříve vypadalo, že tamní policii úplně rozpustí a úřadu odeberou peníze. Nakonec ale město uznalo, že nárůst kriminality je natolik značný, že je naopak potřeba stavy policie posílit. Na druhé straně ale v Minneapolisu chtějí více dohlížet na policejní práci a na správný výběr kandidátů.

Pryč s kolonisty

V návaznosti na protesty proti rasismu začali lidé strhávat sochy historických osobností, které jsou spjaté s érou otrokářství a kolonialismu. K zemi se poroučela například socha britského otrokáře Edwarda Colstona v Bristolu či kentuckyská skulptura Jeffersona Davise, který vedl státy Konfederace v americké občanské válce v 19. století. Podle listu The Guardian se jen v USA odstranilo či upravilo 170 soch či názvů ulic, které odkazovaly na otrokářskou éru.

Proměna filmového průmyslu

V rytmu vyjadřování solidarity s hnutím Black Lives Matter se začal měnit také způsob, jakým se točí filmy. Producenti a režiséři najednou začali více než dříve obsazovat umělce černé pleti. Například tvůrci seriálu Simpsonovi oznámili, že postavy černé pleti už nebudou dabovat bělošští umělci.

Více se také začalo řešit, že by filmy, kde figurují herci černé pleti, měli i režírovat příslušníci stejného etnika. I proto v příštím Supermanovi obsadí post hlavní role i režiséra člověk tmavé barvy pleti.

Razie v obchodech i na streamovacích platformách

Protesty proti rasismu ovlivňují také současnou kinematografickou nabídkou velkých streamovacích platforem. Z Netflixu například zmizel seriál Malá Velká Británie, který kritici odsoudili za zesměšňování černochů, asiatů i gayů, informovala BBC. Na základě podobné kritiky zmizely z nejznámější streamovací platformy desítky dalších filmů a seriálů.

Podle názorů některých odborníků je rasismus v USA hluboce zakořeněný, a proto se snaží v zemi zatočit s jakýmkoli produktem, který by k rasismu byť jen minimálně vybízel. Po protestech za Floyda proto kvapně začaly měnit své názvy i populární společnosti. Dotklo se to firem či produktů jako Aunt Jemima, Eskimo Pie, Red Skins či Uncle Ben’s.

Tagy:

policie film rasismus kolonizace násilí Netflix George Floyd protesty USA