horníci

Česko nestáhne žalobu na Polsko kvůli dolu Turów. Premiér Andrej Babiš tak v úterý reagoval na prohlášení polského premiéra Mateusze Morawieckého, který polským médiím řekl, že se na stažení žaloby s Babišem dohodl. Kvůli žalobě a předběžnému opatření Evropského soudního dvora, které nařizuje bezodkladné zastavení těžby, polští horníci organizují blokádu několika hraničních přechodů.

Zaměstnanci polského dolu Turów zablokovali na hodinu a půl hraniční přechod v Hrádku nad Nisou. Znemožněním průjezdu kamionů chtěli dát najevo svou nespokojenost s postupem české vlády, která na Polsko podala kvůli pokračování těžby v Turówě žalobu k mezinárodnímu soudu a žádá její okamžité zastavení. Desítky tisíc polských horníků se proto bojí o práci.

Těžba ve zbylých dolech černouhelné společnosti OKD, které po tomto týdnu zůstanou v provozu, určitě neskončí v letošním roce. Nejbližší termín je konec příštího roku. Na páteční tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Půjde podle něj o ekonomické a politické rozhodnutí.

Eduard a Daniel Smužovi se s černým uhlím na Dole Darkov rozloučili společně. Otec a syn z dolu vyfárali v úterý před druhou hodinou odpoledne, ve stejný den šachtu opustil i symbolický poslední vozík naplněný uhlím. Těžbě v revíru zvoní hrana po více než dvou stoletích. „Je to škoda. Kdyby se to nezadupčilo, tak to mohlo jet dál,“ lituje Daniel Smuž.

První nález černého uhlí na Ostravsku se datuje k roku 1763 a poslední vytěžené uhlí bude mít zřejmě letopočet 2021. Příští úterý se zavírá Důl Darkov, v sobotu Důl ČSA, v provozu zůstane poslední Důl ČSM. OKD slibuje zbylým havířům práci nejméně do konce roku 2022. „Podle mě je to lež, moje zdroje v OKD říkají, že těžba v revíru skončí už letos,“ říká karvinská zastupitelka Zuzana Klusová (Piráti).

Z horníka, který dennodenně fáral pod zem, se stal řidič sanitky, ze servírky zase ošetřovatelka. Lidé na Ostravsku nyní musí měnit povolání. Může za to propouštění v OKD i situace kolem covidu, kvůli kterému se uzavřely bary, restaurace a další provozovny.

„Na co to je? Robime na šachtě, tak stejnak umřem dřiv,“ zpochybňují havíři výsledky nové mezinárodní studie, podle níž Karviná dýchá třetí nejznečištěnější vzduch v Evropě. „Nezbývá mi nic jiného, než to tady nějak přežít,“ komentuje zase stav ovzduší 35letá Petra. Ve městě se ovšem kvůli špinavému vzduchu i předčasně umírá, jak zjistili vědci.

Záchranářům na východě Číny se v neděli podařilo vysvobodit jedenáct z 22 horníků, které před dvěma týdny v dole na zlato uvěznila exploze. Dalších devět bylo nalezeno mrtvých, čímž počet obětí neštěstí vzrostl na deset. Informovala o tom agentura AP. Jeden z horníků se stále pohřešuje.

Hodiny ukazovaly deset minut po čtvrté odpoledne, byl čtvrtek 18. října 1990. Explozi metanu na Dole Barbora v Karviné tehdy nepřežilo 30 havířů. „Poslední tělo jsme vyprostili až na konci dubna 1991,“ vzpomíná 71letý Václav Pošta, tehdejší velitel zásahu a šéf Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě. Byla to zatím největší důlní tragédie v ostravsko-karvinském revíru po sametové revoluci.

Nejméně šestnáct horníků zemřelo v uhelném dole na jihozápadu Číny poté, co byli uvězněni v podzemí a vystaveni nebezpečné úrovni oxidu uhelnatého. O neštěstí informovala čínská státní média.

„Vzteku, jaký teď prožívají obyvatelé Karviné, rozumím,“ soucítí s Karvinskem Karin Lednická, autorka románové kroniky Šikmý kostel, která je aktuálně jednou z nejprodávanějších českých knih. Děj románu se odehrává v Karviné v letech 1894 až 1921 a jeho hrdiny jsou hornické rodiny, především ženy. „Zatímco celá republika dodržovala odstupy a nosila roušky, havíři v Karviné museli dál fárat namačkaní v klecích,“ přemítá spisovatelka nad počátkem vzniku největšího ohniska nemoci COVID-19 v České republice.

V Polsku se v poslední době koronavirus často šíří mezi svatebními hosty nebo účastníky pohřbů. Ohrožení jsou také lidé pracující v masokombinátech, upozornil v pondělí list Rzeczpospolita na svých internetových stránkách.