reklama

Hospodářské azyly: Místa, kde si je prase se psem rovno

„Prase je úžasný zvíře, stejně jako pejsek, stejně jako kráva, kůň… Cokoliv jinýho,“ říká Klára Netušilová, která vede hospodářský azyl Statek Radosti. K založení azylu ji přivedlo právě prase, které dostala jako dárek. Tím se jí život obrátil vzhůru nohama a teď už několik let zachraňuje nebo pomáhá zachraňovat „hospodářská zvířata“. Kromě Statku Radosti se ale v pátém dílu seriálu LÁSKA JAKO PRASE podíváme i na Farmu Naděje. Místo, kde mají okolo 80 zvířat a kde našlo azyl i pět prasátek.

reklama

Je jen na nás, jak se rozhodneme vnímat zvířata, která žijí s námi a okolo nás. Zatímco pro někoho je prase "živé jídlo", pro jiné je inteligentní a citlivé stvoření, které si nezadá se psem. I proto vznikají azyly, kde se lidé starají o hospodářská zvířata zachráněná z nevyhovujících podmínek nebo z velkochovů, odkud by putovala na jatka. Slepice, kachna, kráva nebo prase - tady nedělají rozdíly, právo na život má podle nich každé zvíře.

„Jsou hodně inteligentní, citlivá a na člověka se fixují více než psy,“ říká Marie Šebestová z Farmy Naděje, která má zkušenost i s prasečím teskněním po majiteli. „Mazlíček, který vyrostl v posteli, jde v půl roce na jatka, protože je moc velký a lidé si s ním neví rady," doplňuje Šebestová. Jádro pudla je podle ní v množitelích, kteří zájemcům neříkají pravdu, ale také v zájemcích samotných, kteří se nepídí po informacích.

Jak vypadají azyly, kde nedělají rozdíly a jak se tam žije prasatům? To se dozvíte ve videu nad článkem.

Tagy:
Počítače i obědy pro děti zdarma, méně memorování: Jak chtějí strany změnit školství
Volby 2021

Počítače i obědy pro děti zdarma, méně memorování: Jak chtějí strany změnit školství

Zlepšíme školství. V předvolebních programech to slibují snad všechny strany (kromě ANO, Babišovo hnutí zatím program do sněmovních voleb nepředstavilo). Jak to chtějí partaje udělat? KSČM láká na obědy pro děti zdarma, ČSSD by bezplatně rozdávala počítače a tablety, koalice Spolu chce reformovat vzdělávací programy. Co dalšího by politici chtěli prosadit?

Krpálkův tchán Kaderka: Že se Lukáš pral s Bartošem? Tomu jsme se hodně zasmáli
OH 2021

Krpálkův tchán Kaderka: Že se Lukáš pral s Bartošem? Tomu jsme se hodně zasmáli

Z pozice nejvyšší s radostí i trochou nervů sledoval, jak na olympiádě v Tokiu válí české hráčky, které do domoviny vezou jednu zlatou a stříbrnou medaili. A z pozice tchána prezident českého tenisového svazu Ivo Kaderka pořádně trpěl a pak se ohromně radoval z toho, co předvedl na tatami v chrámu Budókan Lukáš Krpálek. „Přepsal dějiny světového juda,“ říká pro CNN Prima NEWS Kaderka.

Ne všechny vyvěšení barevných vlajek potěšilo. Je to ponižující, říká k Prague Pride Wolf

Vyvěšením duhové vlajky na pražské Nové radnici vedení města a organizátoři akce zahájili festival Prague Pride. Ten má za cíl mimo jiné přiblížit život leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT+). Jedenáctý ročník přehlídky nabídne 135 kulturních, zábavních a vzdělávacích akcí se společným tématem coming out. Vůči konání festivalu se ve facebookovém příspěvku vymezil podnikatel, člen KDU-ČSL a od roku 2014 zastupitel hlavního města Prahy Jan Wolf.

Cestování v době covidové: Vyplníte lejstra, jdete na test, ale nikoho to moc nezajímá

Poletíme? Nebo nepoletíme? A co všechno musíme splnit? Letošní dovolená byla pro všechny jiná než obvykle. Někdo raději kvůli covidu zůstal doma. Kdo se rozhodl vyrazit do ciziny, musel si ohlídat, aby splnil všechna nařízení. Pohlídat si, jak moc riziková je vybraná země, vyplnit lejstra, podstoupit test, stáhnout si aplikaci, stáhnout si QR kód. Jenže zajímá to vůbec někoho?

Zanedbané děti přilákaly pozornost strážníků. Matka po nich hodila klec s papouškem

Jen těžko pochopitelný případ se odehrál v Břeclavi. Dvou na první pohled zanedbaných malých dětí, které bosé pobíhaly vedle rušné silnice, si všimli místní strážníci. Když následně zjišťovali, kde mají rodiče, z nedalekého domu na ně začaly létat nejrůznější předměty, včetně vázy nebo dokonce klece s papouškem. Tím navíc celá situace ani zdaleka neskončila.

Čínu poprvé od Wu-chanu drtí nová varianta koronaviru. Asijské země propadají panice

Čínu zasáhla epidemie, kterou státní média označila za „nejrozsáhlejší od Wu-chanu“. Země, která se pyšní nulovou tolerancí vůči COVID-19, zaznamenala od 20. července více než 200 nových případů spojených s epidemií ve městě Nanking. Tato epidemie začala, když pracovníci letiště, kteří čistili letadlo přilétající z Ruska, měli pozitivní test na koronavirus. Od té doby se vir rozšířil do pěti provincií a nejméně 13 měst včetně hlavního – Pekingu.

Běloruská sprinterka odmítla nařízený návrat do vlasti. Olympijský výbor řeší, co dál

Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská je v bezpečí v Tokiu, oznámili zástupci Mezinárodního olympijského výboru (MOV). V neděli odmítla odletět zpět do své vlasti, k čemuž ji podle jejích slov nutilo proti její vůli vedení běloruské výpravy. Noc strávila v hotelu na letišti. V pondělí měla startovat v běhu na 200 metrů, místo toho ji čekají další rozhovory s MOV, který si rovněž vyžádal detailní stanovisko Běloruského olympijského výboru.

reklama

Domácí zpravodajství

Policie řeší záhadná zranění na západočeských nádražích. Napadení trpí ztrátou paměti

Policisté vyšetřují hned dvě záhadná zranění na západočeských nádražích. V Rokycanech objevili zaměstnanci soukromé bezpečností agentury zraněného Ukrajince. Měl silně poraněný konečník a bez pomoci by pravděpodobně vykrvácel. Jak ke zranění přišel, si ale nevybavuje. V Plzni zase kolemjdoucí našli bezvládnou důchodkyni s rozbitou hlavou. Na to, co se jí stalo, si ale také přesně nevzpomíná.

KOMENTÁŘ: Proč se ČSSD nedostane do Sněmovny a ODS neporazí Babiše

Je léto, politika nikoho stejně nezajímá, řekli si zřejmě šéfové některých partají a odjeli na dovolenou. Není o nich vidu ani slechu. A co dělá premiér Andrej Babiš? Otvírá D1, jezdí do krajů. Navíc ohlásil, že letos zůstane v úřadu i o vládních prázdninách. A potom se opozice diví a fňuká, že nemá v médiích dostatek prostoru a ANO stále kraluje předvolebním průzkumům.

V armádě umíralo za socialismu i 200 vojáků ročně. V tanku, ale také vlastní rukou

Téměř každý, kdo sloužil v komunistické Československé lidové armádě, se nějakým způsobem dotkl smrti. Před listopadem 1989 umíralo 150 až 200 vojáků základní vojenské služby ročně, v šedesátých letech ještě více. Historikové tuhle temnou kapitolu armády teprve odkrývají. „Kamarád na letišti v Čáslavi si vzal život, protože ho nepustili za snoubenkou,“ vypráví Štefan Rejda, v armádě sloužil v letech 1976 a 1978. Další pamětníci vzpomínají na vojáky utopené v tancích nebo omylem zastřelené.

reklama