Zapíjet léky? A pokud ano, jak moc a čím? Pro někoho zdánlivě banální otázky, ale jak ukázal průzkum společnosti DrugAgency podporovaný zdravotní pojišťovnou OZP, Češi nejsou v zapíjení léků zrovna příkladní. Některá zjištění jsou podle odborníků přímo alarmující – pokud neužíváme léky správně, nemusí ani správně fungovat. A co víc, chybné užívání může vyvolat i zdraví ohrožující lékové interakce.
Léčiva by se měla zapíjet čistou vodou – kohoutkovou či balenou – a to v množství alespoň 200 mililitrů (dva decilitry). Důvodů je hned několik, jak odborníci pro CNN Prima NEWS podotkli. Zapité léky se musí správně rozpustit, dále jde o ochranu polykaných léčiv a dostatečné naředění kyselých žaludečních šťáv. Sekundárním důvodem je poté usnadnění průchodu polykaných léčiv až do žaludku.
ČTĚTE TAKÉ: Covid na vzestupu. V září v Česku onemocněly desetitisíce lidí, přibývá i obětí. Jak se bránit?
Pokud máte na výběr, radí lékaři nepoužívat k zapíjení léků vody s vyšším obsahem vápníku nebo hořčíku. Jejich vysoké hodnoty mohou negativně ovlivňovat vstřebatelnost léků, a tím i jejich účinnost.
„Až budete zapíjet léky, vyhněte se grapefruitové a brusinkové šťávě, ale také jablečnému moštu, mléku a čaji černému, zelenému i rooibosu. Nejsou vhodné ani nápoje s kyselinou fosforečnou (například Coca-Cola), zeleninové šťávy a samozřejmě už vůbec ne alkohol. Látek obsažených v nápojích, které mohou různými způsoby ovlivňovat fungování léků, je celá řada, a to je i důvod, proč lékaři preferují čistou vodu,“ vysvětlila v dokumentu, jenž má redakce k dispozici, doktorka Jana Ježková ze zdravotní pojišťovny OZP.
Známý lékař Čutka podlehl zákeřné nemoci. Významně se zasloužil o rozvoj genetiky
Ve věku 74 let v pondělí zemřel slavný genetik, gynekolog a porodník Karel Čutka. Významně se zasloužil o rozvoj prenatální diagnostiky v jižních Čechách. Založil Centrum lékařské genetiky v Českých Budějovicích, kde byl rovněž ředitelem. O jeho smrti informovala v tiskové zprávě společnost Komunik.
Vysvětlila, že pokud člověk užívá více léků nebo doplňků stravy, může být náročné se zorientovat v tom, co spolu může negativně reagovat, a způsobit neúčinnost léčiv, či dokonce zdravotní problém.
Průzkum odhalil nemilou realitu
Z hlediska zapíjení léčiv je poměrně důležitý objem použitého nápoje. Z průzkumu vyplynulo, že každý druhý člověk (49 procent) zapíjí léky zhruba jedním decilitrem, což je přibližně polovina sklenice. Dvěma pětinám (zhruba 42 procentům) populace stačí k zapití léčiv pouze jeden až dva doušky nápoje, navíc zhruba dvě procenta pacientů léky rovnou polyká, aniž by se napili.
„Léky bychom měli zapíjet ideálně plnou sklenicí vody (dva decilitry), což u nás dělá jen osm procent respondentů, z toho je 13 procent žen a pouhých 2,4 procenta mužů ze všech dotazovaných. Je to ale důležité, aby se léky správně rozpustily,“ zdůraznil Josef Suchopár, doktor farmacie a zakladatel společnosti DrugAgency.
Čím nejčastěji léky zapíjíme?
Napadlo by vás zapíjet léky pivem, vínem, nebo dokonce destilátem? Vězte, že průzkum odhalil, že to někdy provádí každý pátý Čech (pivem je zapíjí osm procent, vínem pět procent, pivem či vínem pět procent, destilátem 1,5 procenta).
Lékaři důrazně radí: Očkujte se. Respiračních onemocnění v Česku rapidně přibývá
Lékaři hlásí citelný nárůst počtu respiračních onemocnění. Převažují virózy s nachlazením, objevují se ale i chřipky a také covid-19. Zasaženy jsou všechny věkové skupiny, odborníci proto opět doporučují očkování.
Kombinace léčiv a alkoholu je přitom naprosto nevhodná: nejen, že může způsobit řadu komplikací, ale také ovlivňuje účinnost léků a často vede ke zvýšení výskytu jejich nežádoucích účinků, především těch tlumivých.
„Problematické je i zapíjení léčiv ovocnými šťávami, které mohou výrazně ovlivnit vstřebávání léčiv. Přesto je několik procent respondentů k tomuto účelu užívá. Převažuje pomerančový džus (necelých devět procent) a jablečný mošt (necelých sedm procent),“ podotkl doktor farmacie.
Téměř dvě procenta pacientů zapíjí léky grapefruitovým džusem, který je k tomu podle Suchopára zcela nevhodný – ovlivňuje enzym CYP3A4. „Ten se nachází v tenkém střevu a játrech a je zodpovědný za metabolismus mnoha léků. Jakmile grapefruitová šťáva tento enzym blokuje, může to vést ke zvýšení hladiny léků v krvi, což zvyšuje riziko nežádoucích účinků a může dojít k předávkování. To se může projevit třeba bolestí svalů nebo poškozením ledvin,“ dodal.
ČTĚTE TAKÉ: Jsem ráda, že věda dostala slovo, říká vítězka ankety Žena Česka Jitka Palich Fučíková
Téměř 40 procent pacientů zapíjí léky „vzorně“, tedy čistou vodou. Další přibližně třetina pacientů používá pro zapíjení léků nápoj, který má zrovna po ruce. A přibližně čtvrtina pacientů zapíjí léky čajem.
Pro řadu lidí se může čaj jevit jako ideální nápoj k zapíjení. Dle odborníků však kombinace různých typů čajů s léky může vést k nepředvídatelným interakcím, které mohou oslabit, nebo naopak zesílit účinky léků.
„Černý čaj může způsobovat snížené vstřebávání léků, a tím i jejich účinnost. Zelený čaj může být zodpovědný za zvýšení hladiny léků v krvi, protože může bránit jejich odbourávání, čímž hrozí zvýšené riziko nežádoucích účinků a toxicity. Lidé by měli vědět, že ani bylinné čaje nejsou optimální na zapíjení léků, protože mohou interagovat třeba s hormonálními léky,“ podotkla Ježková.
Chronický stres ničí nejen duši, ale i tělo. Jak poznat, že jím trpíte, a co je spouštěčem?
Podstatným narušitelem duševního zdraví bývá stres. Ten akutní může být sice mnohdy užitečný – kvůli zvyšování naší odolnosti –, ale chronický je vždy toxický. Proč? Má přímý dopad na stárnutí buněk a je prokazatelně příčinou mnoha nemocí, vysvětluje psycholožka Šárka Miková. Lidé si však mnohdy nejsou vědomi toho, že je právě tento druh stresu ničí. Jak ho rozpoznat a bojovat s ním?
Doplnila, že například třezalkový čaj nebo rooibos mohou snižovat efekt hormonální antikoncepce. „Také u mnoha dalších důležitých léků je pití třezalkového čaje nevhodné,“ dodala lékařka.
Do výzkumu se zapojily tisíce lidí
Výzkumnou studii o lékových interakcích s jídlem a nápoji provedla společnost DrugAgency vedená Suchopárem. Cílem bylo odpovědět na jednoduché otázky související s užíváním léků ve vztahu k jídlu a k jejich zapíjení. Prostřednictvím elektronického dotazníku se do výzkumu zapojilo téměř 4 600 pacientů (49 procent mužů, 51 procent žen), kteří byli k účasti osloveni prostřednictvím 230 spolupracujících lékařů.
U sledovaných pacientů bylo v diagnózách uvedeno více než pět tisíc onemocnění, na jednoho tak připadalo v průměru 1,1 onemocnění. Nejčastějším z nich byl vysoký krevní tlak (31,04 procenta), onemocnění štítné žlázy (14,34 procenta), pohybového aparátu (13,67 procenta) a jiné kardiovaskulární choroby než hypertenze (11,14 procenta). Každý pacient užíval alespoň jedno léčivo, což byla podmínka pro zařazení do sledování. Nejvíce pacientů užívalo tři léčiva (42,16 procenta).
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Sebepoškozování, výhrůžky i dušení do bezvědomí. Nebezpečné výzvy na sítích cílí i na děti
