Přední německý fotbalový klub Borussia Dortmund, ve kterém působili čeští reprezentanti Patrik Berger, Jan Koller či Tomáš Rosický a jenž má v hledáčku talentovaného Adama Hložka, se ujal dvou ukrajinských fotbalistů. Ti prchli před Rusy rozpoutanou válkou v jejich zemi.
Dvacetiletý stoper Alan Aussi, který prožil sezonu 2019–2020 v B-týmu Slovanu Liberec, a o rok mladší střední útočník Raymond Frimpong Owusu původem z Ghany se dostali do Německa nezávisle na sobě. Oba však již společně trénují v akademii Borussie v Brackelu na předměstí Dortmundu.
Informaci listu Ruhr Nachrichten potvrdilo vedení klubu s tím, že se oba připravují především s týmem do 23 let, občas i s prvoligovým mužstvem a jeho hvězdami Erlingem Haalandem či Matsem Hummelsem.
MS ve fotbale 2022
Aussi odehrál ještě v červenci loňského roku dvě celá utkání v kvalifikaci Evropské konferenční ligy za běloruské Torpedo Žodino proti dánskému FC Kodaň. Na konci roku se vrátil do Dynama Kyjev, nejznámějšího ukrajinského klubu, jehož mládežnickými družstvy prošel. Tři týdny před začátkem invaze a následné války odešel na hostování do prvoligového klubu Veres Rivne na západě země.
Díky přestávce tamní soutěže sdílel na svých sociálních sítích fotografie se svou přítelkyní na plážích na Maledivách. O 16 dnů později měl při příjezdu do Dortmundu jen batoh, v něm tři trika, kartáček na zuby, holení a napájecí kabel pro svůj mobilní telefon.
„Život je bláznivý,“ vyprávěl a několikrát opakoval v rozhovoru s reportéry německého týdeníku Sport-Bild, kteří ho v Dortmundu navštívili. A popsal, jak se dověděl o napadení své země Ruskem: „Vzbudil jsem se v hotelu při soustředění ve Lvově a dostal jsem textovou zprávu od přítelkyně: ‚Miláčku, u nás ve městě vybuchly tři bomby.‘“
Válka je tady, hlesl manažer
Nevěřil. Ale vzápětí pochopil. „Okamžitě jsem četl zprávy na internetu a viděl, že Rusové naše města skutečně bombardují,“ povídal rozechvěným hlasem a přiznal, že si musel jít dát studenou sprchu.
Zajímáme se jen o Ukrajinu, co jiné války? Rasistické, říká fotbalista Bellerín
Héctora Bellerína si dobře pamatují fanoušci londýnského Arsenalu. Nyní fotbalista hájí barvy Realu Betis ve Španělsku, odkud sleduje válku na Ukrajině. A kroutí hlavou nad tím, jak svět útok ruské armády a osudy trpících lidí abnormálně řeší, když jiné konflikty vytrvale přehlíží. Označil to za „rasistický“ přístup.
Krátce na to zaklepal na dveře hotelového pokoje klubový manažer a vysoukal za sebe tři slova: „Válka je tady!“
Hráči naskákali do autobusu a odjeli na neznámé místo. Tam jim manažer řekl: „Jděte domů. Nebo utečte.“ Od té chvíle není Aussi s nikým z klubu v kontaktu. Nejen jemu pomohlo zvláštní nařízení Mezinárodní fotbalové federace (FIFA), že smlouvy s ukrajinskými kluby jsou pozastaveny až do konce sezóny a hráči jsou považováni za bezesmluvní.
Aussimu a jeho rodině bylo hned jasné, že musejí pryč. O to rychleji, protože i on zažil letecké nálety Rusů. Vzal rodiče, malou sestru a přítelkyni Kristinu a prchali k polským hranicím. Už jsou v bezpečí. Ale jeho přátelé a známí nikoliv.
„Každý den jim píšu, jestli jsou v pořádku. ‚Žijete ještě? Máte co jíst? Máte vodu?‘ Bojím se o ně. Ale oni nemají strach. Jsou sebevědomí a věří, že tuto válku pro naši zemi vyhrají,“ doplnil Aussi, který má díky rodičům kořeny i občanství Sýrie.
Druhý útěk před Rusy
Nebylo to poprvé, kdy prchal před ruskými tanky. Když mu bylo 13 let, musel opustit rodné město Doněck, kam poslal ruský prezident Vladimir Putin armádu. „Přišel jsem o všechno. O kamarády, o školu, o celý svůj život,“ líčil s lesknoucíma se očima. Utekl do hlavního města Kyjeva, kde začínal nový život. Uchytil se v Dynamu Kyjev, výkonnostně rostl. Zažil i dvě zahraniční angažmá. Jako osmnáctiletý v Liberci, o dva roky později v Bělorusku.
Ukrajinci jsou na Rusko naštvaní, budeme se houževnatě bránit, vzkazuje filmařka z Kyjeva
Tvrdá slova a ještě tvrdší obvinění volí ukrajinská dokumentaristka a spisovatelka Lesja Charčenková na adresu Ruska a jejího prezidenta Vladimira Putina po uznání separatistických oblastí na východě Ukrajiny a vpádu vojsk. Lidé jsou na Rusko velmi naštvaní a budou se mu houževnatě bránit, říká v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS přímo z Kyjeva, kde žije se svou rodinou.
„Jenže teď se všechno opakuje. Každý den umírají děti, ženy, prarodiče, Ukrajinci. Jak se toto může stát v 21. století?“ zeptal se sám sebe a odvětil si: „Vždyť je to hrůza. Moje země je v plamenech. Každý den tam dopadají tisíce bomb. Ne na jedno, dvě nebo tři města. Na mnoho, na všechna.“
Ještě, než se Alan Aussi objevil v Liberci, absolvoval zkušební tréninky v Borussii Dortmund. Kvůli problémům s vízy však angažmá nedopadlo. Skauti německého klubu a Aussiho otec však zůstali v kontaktu.
K jeho štěstí.
Když se zástupci Borussie před dvěma týdny dozvěděli o jeho osudu a strastiplné cestě za hranice Ukrajiny, ihned mu zajistili pokoj v jednom z hotelů v polské Varšavě a následně také letenky do Düsseldorfu. Z něj se pak Aussi i s přítelkyní Kristinou dostali vlakem do Dortmundu.
„Oba fotbalisté jsou ubytovaní u přátel v Dortmundu. Pro Borussii jako klub je důležité, aby měli možnost zůstat fit a především v bezpečí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jens Volke, mluvčí týmu do 23 let Borussie Dortmund. Písemnou smlouvu Aussi ani Owusu od klubu nedostali, ale podle Sport-Bildu mají ústní domluvu, že ještě s dalšími uprchlými fotbalisty mohou trénovat s juniorským mužstvem. Dostalo se jim i finanční podpory a lékařského zabezpečení.
Třeba zůstanu v Dortmundu a získám zde smlouvu. A třeba jednou s Borussií vyhraji Ligu mistrů. Ale teď jsem jednoduše šťastný, že žiju a smím tu být. Život je bláznivý.
„Pro mě jde o velkou zkušenost a také šanci. Teď už je všechno na mně,“ poznamenal Aussi. Věří, že Německý fotbalový svaz co nejrychleji udělí všem hráčům z Ukrajiny povolení k hraní v tamních soutěžích.
„Kdo ví, co se stane. Třeba zase budu muset zase někam pryč. Ale třeba zůstanu v Dortmundu a získám zde smlouvu. A třeba jednou s Borussií vyhraji Ligu mistrů. Ale teď jsem jednoduše šťastný, že žiju a smím tu být. Život je bláznivý,“ uzavřel Alan Aussi.
