Hrozí v Česku další prudké zdražování potravin? Může za to nařízení EU chránící deštné pralesy
Potraviny by od příštího roku po celé Evropské unii mohly zdražit. Může za to nařízení o odlesňování, které vstoupí v platnost na konci prosince a má chránit chránit deštné pralesy. Přesto výrazně zasáhne Evropu. Němečtí obchodníci už dopředu varují, že jim nařízení zhorší podmínky a promítne se negativně do cen. I zástupci českých obchodů upozorňují na podobné překážky. Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) nicméně doufá, že se nařízení odloží či se přísné podmínky na poslední chvíli osekají.
Původně mělo nařízení proti odlesňování pomoci zastavit ničení deštných pralesů. Přesto se bude týkat i evropských destinací jako Německo. Ke zdražení potravin a dalších produktů povede od příštího roku pravděpodobně to, že firmy a obchodníci budou povinni sledovat a prokazovat, že jejich produkty nepocházejí z oblastí, kde se kácejí stromy. Pokud tak neučiní, hrozí jim sankce.
ČTĚTE TAKÉ: Pět týdnů dovolené i posílení odborů. Klíčové body, které do programu Stačilo! prosadila SOCDEM
Opatření se konkrétně týká sedmi surovin. Tedy kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, dřeva a kaučuku. Nejedná se přitom jen o suroviny, ale také produkty, ze kterých se potraviny či výrobky zpracovávají. Nařízení tak bude dopadat na výrobky jako čokolády až po dřevotřískové desky. Firmy pak budou muset přesně uvádět, kde byly suroviny pěstovány, včetně GPS souřadnic. Kdo uvede nesprávná data, může dostat pokutu nebo mu bude produkt dokonce zabaven.
Navazuje na téma
Podle deníku Bild lze proto očekávat velké zdražování. Němečtí obchodníci už nyní informují, že nová byrokratická překážka navýší ceny i u jiných produktů. To potvrzují i tuzemští zástupci obchodníků a potravinářů.
„Evropská komise ve svém posouzení dopadů odhaduje, že by dodatečné náklady pro podniky mohly dosáhnout až 2,6 miliardy eur. To by mohlo představovat až 4,3 procenta vstupních nákladů firem, což naznačuje, že u některých komodit a zpracovaných produktů by mohlo dojít ke zdražení,“ řekl pro CNN Prima NEWS mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
I prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza připouští, že nové nařízení bude pro podnikatele zásahem. „Je to přesně ukázka zbytečných a byrokratických nařízení z Bruselu, která nijak nezlepší kvalitu života v Evropě. Pokud by se celé to nařízení zrušilo, všichni by si oddechli,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Prouza nicméně dodává, že v posledních měsících se na cenách potravin negativně promítá zdražování zemědělců, vysoké ceny energií, chybějící konkurence mezi domácími dodavateli a blokování potravin z dovozu. „Nařízení o odlesňování je v tomhle kontextu jen další z mnoha otravných byrokratických povinností,“ řekl šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Proti nařízení ostře protestují i další země
Proti nové byrokratické překážce se ohrazují i někteří europoslanci. Z českých zástupců se jedná o Veroniku Vrecionovou (ODS), která se už spojila s dalšími kolegy z jiných zemí. Nařízení totiž mělo původně platit už pro letošní rok. Kvůli silné kritice se ale o dvanáct měsíců odložilo. Vrecionová proto doufá, že Evropská komise by mohla přistoupit k dalšímu odkladu. Velké množství firem totiž není připraveno na spuštění systému Evropské unie, do kterého se musí přihlásit.
„Teď je řada na Evropské komisi. Vzniklo hned několik iniciativ, aby se nařízení odsunulo nebo zrušilo. Pokud by k těmto variantám nedošlo, tak požadujeme zjednodušení podmínek,“ řekla pro CNN Prima NEWS Vrecionová.
Navazuje na téma
V nařízení je totiž hned několik kategorií, odkud produkty pocházejí. V případě České republiky se ale jedná o bezvýznamné opatření, protože v tuzemských podmínkách spíše lesy přibývají. „Chtěli bychom, aby vznikla kategorie pro nerizikové země, kde by byly nulové podmínky,“ říká Vrecionová.
Europoslankyně uvádí dva příklady, jak nařízení komplikuje život i v dalších oblastech. „Byla jsem ve Finsku, kde se obávají bezpečnostních důvodů. Mají totiž hranici o délce 700 kilometrů s Ruskem. Finům se absolutně nelíbí, že by měli nově poskytovat informace o podnikatelích a jejich produktech. Jedná se mnohdy i o strategické věci a nechtějí Rusku poskytovat podrobné informace,“ řekla někdejší senátorka, která v Evropském parlamentu předsedá výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.
Druhý příklad se pojí s dohodou o volném obchodu mezi Evropskou unií a Novým Zélandem z května loňského roku. Novozélandští obchodníci totiž chtěli dovážet na evropský trh zeleninu v chladných měsících a naopak požadovali stejné produkty v době, kdy je v Evropě léto. „Zjistili ale, že musí reportovat nějaké odlesňování. Přitom oni žádné lesy nemají a nemají co nahlašovat. Aby nemuseli vyplňovat podobné byrokratické záležitosti, tak raději hledají příležitosti na trzích v Číně nebo Jižní Americe,“ dodává Vrecionová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Chovatel, krejčová i influencer. Politici sázejí ve volbách na nové tváře, na koho cílí?
Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022.
