Humanitární katastrofa. Z Ukrajiny může odejít až 8 milionů lidí, říká šéf hasičů Vlček

Ruskem vyvolaný konflikt na Ukrajině odstartoval masivní migrační vlnu, která nemá v moderní evropské historii obdoby. Jednou z cílových zemí se stala také Česká republika, kde již před válkou žila početná ukrajinská menšina. Přesný počet lidí, kteří prchli před ruskou agresí do Česka, se podle generála Vlčka odhaduje velice obtížně.

„Jedna věc je, kolik je uprchlíků registrovaných, těch evidujeme bezmála 140 tisíc. Musíme si ale uvědomit, že jsme součástí Schengenském prostoru. Když uprchlíci překročí hranici, mají volný pohyb osob. Je tu řada těch, kteří ještě nepřišli k registraci jako takové, zde celkem odhaduji kolem 200 tisíc uprchlíků. Podle operátorů je přihlášených ukrajinských simkaret kolem 270 tisíc,“ řekl na úvod diskuze šéf hasičů.

Podotkl, že nejrychleji dochází kapacity ubytování tam, kde už dříve byla silná ukrajinská diaspora, což se týká především Prahy a Středočeského kraje. Část uprchlíků se bude muset ubytovat v nouzových přístřešcích, jako jsou například tělocvičny. Podobná situace brzy nastane i v Brně.

Válka na Ukrajině ale nebere konce a kvůli stupňujícím se ruským útokům s největší pravděpodobností ještě poroste celkový počet uprchlíků – třeba i na dvojnásobek původních odhadů. „Kolik lidí může opustit Ukrajinu? To bychom rádi věděli všichni. Prognózy se mění. Prvotní odhad mluvil o čtyřech milionech, dnes se uvažuje o osmi milionech,“ nastínil Vlček v pořadu Partie Terezie Tománkové.

„Jedná se jednoznačně o největší humanitární katastrofu po druhé světové válce. Prognóza se bude vždy odvíjet od toho, jak se bude odvíjet samotná válka. Co udělá Vladimir Putin, nakolik uvolní humanitární koridory a jak bude probíhat evakuace z východu na západ,“ pokračoval ve vysílání CNN Prima NEWS.

Dojde na humanitární základny, hledá se vhodné místo

Odmítl, že by Česká republika nebyla na podobnou uprchlickou krizi připravena, ačkoliv do země proudí mnohem více lidí, než s kolika se na úplném počátku kalkulovalo. První projekce například mluvily o 20 tisících lidí měsíčně, takový počet ale přichází do ČR denně. V rámci možnosti se vládě, krajům a obcím podle Vlčka podařilo zareagovat rychle. „Je to něco, čemu se musíme přizpůsobovat,“ sdělil v debatě.

Stát již požádal Evropskou unii o 25 humanitárních základen, které by mohly ubytovat až 50 tisíc lidí. Každý standardní modul by měl nabídnout přístřeší pro 250 lidí, Česko si ale řeklo o zařízení s až devětkrát navýšenou kapacitou. Společně se základnami by měli přijít také kuchyně, hygienická zařízení a další doplňky, které by dokázaly vytvořit dočasně samostatné komunitní prostředí.

Stále se ale řeší, kde budou tyto základny vlastně stát. Pro uprchlické tábory bude potřeba i vhodná okolní infrastruktura. „Musíme o tom mluvit s konkrétními městy a kraji. Připravujeme se na nouzové ubytování až ve třech vlnách. Není možné, aby se situace zvládla jen v jednom městě nebo kraji,“ upozornil Vlček. Podle generála v Sýrii trvalo vybudování podobného tábora pro 40 tisíc lidí asi šest měsíců, tolik času ale Česko mít nejspíše nebude.