Mladí zdravotníci odmítají přesčasy
Vypovědět v prosinci s dalšími zdravotníky přesčasovou práci zvažuje i předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Personální situace ve zdravotnictví je podle ní tristní. Odmítání sloužit přesčasy povede podle bývalého ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petra Arenbergera pouze k úpravám směnného provozu. Řešením by mohlo být nabídnout zdravotníkům podmínky jako v zahraničí, shodli se oba ve vysílání CNN Prima NEWS.
„Nastupující generace nechce akceptovat, že ke zdravotnictví patřily obrovské objemy přesčasové práce. Nejenom ve zdravotnictví, ale všude. Mladí lidé si vybírají povolání, která jim umožňují normální a běžný standardní život. Je to správně. Spousta lékařů, s nimiž hovoříte, obětovala kariéře rodinu a velkou část osobního života. Mladí to dnes tak nevnímají,“ zdůraznila Žitníková.
K TÉMATU: Ve zdravotnictví se spalo, pokusy o změnu udusil strach, tvrdí Cikrt
Farhan: Válek používá salámovou metodu. Vzpoura lékařů péči neohrozí, může ji ale zpozdit
Vzpoura lékařů neohrozí akutní péči, ale může dojít ke zpoždění plánovaných zákroků. Tak reagoval v pořadu K věci na CNN Prima NEWS stínový ministr zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) na informaci, že na prosinec přesčasovou práci vypovědělo již téměř pět tisíc lékařů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek podle něj nekomunikuje a používá „salámovou metodu“.
Vypovězení přesčasové práce ale podle Arenbergera situaci nevyřeší. „Musel by se omezit provoz. Akutní péče by byla zachována, na druhou stranu by se musely nastavit jiné parametry směnného provozu, které opticky přesčasovou práci ruší, ale lékaři by přesto pracovali v domluvené době,“ vysvětlil. „Nedostatek je daný především tím, že nejsou srovnatelné podmínky. Pokud má někdo možnost jít do země, kde jsou podmínky lepší, zváží situaci a rozhodne se pracovat tam, kde je život lépe uspořádán,“ dodal exministr zdravotnictví, který je v současnosti přednostou Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
To se podle Žitníkové týká i zdravotních sester. Spousta z nich dá proto přednost práci v zahraničí. „Ubytování, dovolené, benefity, práce pro partnery. Také platy jsou tam daleko vyšší, pro lékaře deset tisíc eur měsíčně, pro sestry tři a půl tisíce,“ vyjmenovala některé z výhod práce v zahraničí. „Situace je řešitelná. Máme finanční prostředky, které by mohly sloužit pro lepší ohodnocení. Politici by měli vzít to varování vážně a zamyslet se nad tím, zda je zdravotnictví prioritou,“ upozornila.
„Kdysi jsme byli školeni, že nemáme povolání, ale poslání, což bylo dáno tím, že nebylo moc možností se dostávat do jiných zemí. Někteří to prostě využijí. Je škoda, že investujeme do studentů nemalé prostředky a je to využíváno jinde,“ vyjádřil se Arenberger. Vláda by podle něj měla zvážit, zda by nestálo za to, koncipovat systém podobně, jako je tomu v zahraničí.
