Kdo se postará o seniory Pečovatelským domům nestačí kapacity
Již v roce 2022 kapacita lůžek pro seniory v rámci dlouhodobé péče v metropoli nestačila. Se stárnutím populace – a přibývajícím počtem seniorů – se však situace rapidně zhoršuje. Vyplývá to z rozsáhlé prognózy, kterou vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). S výhledem na další roky hlavní město potřebuje více než zdvojnásobit současný počet lůžek. „Naděje dožití se zvyšuje, stejně tak počet lidí, kteří tyto služby potřebují. Už nyní jsou kapacity problematické, do budoucna to bude ještě horší,“ sdělili autoři redakci CNN Prima NEWS.
Pro více než 55 tisíc Pražanů starších 80 let je ve zdravotnických zařízeních a sociálních pobytových službách podle údajů k roku 2022 k dispozici celkem 5 293 lůžek dlouhodobé péče. Celkem kapacity pokrývají 9,5 procenta této věkové kategorie. Ideálně by však podle analýzy byla do budoucna potřeba kapacita dostačující pro 12 až 15 procent obyvatel starších 80 let – v závislosti na úrovni komunitní terénní péče a podpory.
ČTĚTE TAKÉ: EXKLUZIVNĚ: Obří průšvih. Pražské školy a školky nebudou mít místa pro desetitisíce dětí
Co za tímto faktem podle autorů analýzy stojí? „Jedná se o více faktorů. Tím klíčovým je, že dochází ke zvyšování naděje dožití, tedy kolika let se člověk dožije. Tato naděje stále vzrůstá, čímž roste i počet seniorů a starších lidí, kteří tyto služby potřebují. Dále je to nízká výstavba a vůbec nedostatek těchto zařízeních či chybějící personál,“ sdělil redakci CNN Prima NEWS Tomáš Brabec, analytik a demograf IPR.
Situace v sociálních službách v Praze není jediným bodem, který odborníci z IPR v podrobné prognóze analyzovali. Přiblížili také budoucnost kapacit ve školách a školkách. Podívejte se v reportáži:
Podle demografické prognózy bude v Praze k roku 2050 více než 90 tisíc obyvatel starších 80 let. Jedná se o nárůst 63 procent. Pokud by zůstaly zachovány současné kapacity lůžek, pokrývaly by potřebu pouze pro 5,8 procenta seniorů.
Tisíce nových lůžek
„Analýza vychází z demografické prognózy, která jasně říká, že počet lidí, kteří budou tuto péči potřebovat, v budoucnosti poroste. Už nyní jsou kapacity problematické, a bude to stále horší. Když se podíváme na číslo v roce 2050, tak má chybět více lůžek, než kolika jimi dnes Praha disponuje,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Zdeňka Havlová, vedoucí Kanceláře analýzy města na IPR.
Jak tedy vypadá situace pro rok 2030 a 2050 podle IPR? Za sedm let by Praha měla v ideálním případě zřídit 6 až 9 tisíc nových lůžek. K roku 2050 se celopražská potřebnost zvýší odhadem na 7 až 11 tisíc. Nejvyšší požadavek na počet lůžek by pak nastal v roce 2050 u varianty projekce NUL – tedy v případě, že by nedocházelo k žádné migraci. V takovém případě by se potřebovalo 9,7 až 13,8 tisíc míst.
V některých městských částech pak budou lůžka v budoucnosti potřebná více než v jiných. Jedná se o městské části Praha 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11 a 13. K roku 2022 uvádí analýza největší potřebnost lůžek v domovech pro seniory v Praze 4, 6, 8 a 10 a na území Prahy 11 a 13.
„Kde se populačně stárne, jsou sídliště. Z prognózy vychází, že na tam bude starších lidí stále více,“ podotkl Brabec. Havlová doplnila, že již nyní je kapacita lůžek v městských částech Praha 4 a 6 průměrná či dokonce podprůměrná. „Na Praze 4 je trvale dokonce největší počet těchto obyvatel – starších 80 let. Díváme se na to, kde se podíl této věkové kategorie bude i do budoucna nejvíce zvyšovat: a už nyní třeba nemají dostatečné kapacity,“ vysvětlila.
Řešení? Možná terénní služby
„Město by mělo být těmito službami pokryto rovnoměrně. Nemělo by to být tak, že se za nimi všichni sestěhují například do středu metropole nebo naopak do jedné městské části na okraji. Výpočty děláme vzhledem k celkovému počtu pro celé město,“ doplnila Havlová. Lidé, kteří delší dobu žijí v některé pražské městské části, by ideálně měli mít sociální službu blízko svého bydliště.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mají se peníze dávat na kanony, nebo lidem, co dřeli? Senioři hodnotí tahanice kolem balíčku
„Už kvůli psychické pohodě. Jedná se o místo, které znají a kde dlouhodobě žili. Proto celou analýzu zakládáme na celém městě,“ zdůraznila Havlová. Důležitou roli hrají i terénní služby, kdy mohou lidé dožívat v pohodlí svého domova. Právě ty mohou být určitým řešením.
„Závisí to však na závažnosti zdravotního i duševního stavu daného člověka. Je to však jedna z možností, jak situaci řešit. Jedná se i o určitý globální trend. Místo stavění velkých zařízení, kam se někdo sestěhuje, se více podporuje ambulantní léčba, aby lidé mohli stárnout a dožívat ve svém vlastním prostředí. Zároveň je to finančně mnohem dostupnější než postavit velké zařízení a zajistit personál,“ zmínili autoři.
K posunu nedochází
Analytici z IPR nemohou v rámci hledání řešení mluvit za město, existuje však metodika, která k dané problematice kolem výstavby zařízení dlouhodobé lůžkové péče vznikla.
„Bylo to za radní Mileny Johnové. V této aktivitě je role našeho institutu uvedena jako konzultační orgán. Když přijde požadavek na vyjádření, tak se v týmu podíváme, jak nám vycházejí čísla a řekneme, zda je výstavba v daném místě potřebná nebo zda by bylo nutné ji například ještě zdvojnásobit. Takto je metodika vytvořena,“ přiblížila Havlová. Osobně však podotkla, že na pravidelné bázi požadavky nepřicházejí. „Z toho si odvozuji, že zatím se to posouvat dopředu příliš nedaří,“ dodala.
K vývoji vybavenosti Prahy se pro CNN Prima NEWS vyjádřil také architekt a zastupitel Petr Hlaváček (STAN). Celý rozhovor můžete zhlédnout níže:
