Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu ve čtvrtek ministerstvo zveřejnilo.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň informoval o tom, že na základě nové predikce může MF v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun. „O tyto příjmy nebudeme snižovat náš slib uspořit v novém rozpočtu na výdajové straně až 80 miliard korun a využijeme je na dodatečné výdaje v letošním roce, jako jsou mimořádná valorizace penzí či zvýšení příspěvků na bydlení kvůli dražším energiím,“ řekl ministr.
Za loňský rok MF odhaduje růst ekonomiky o 2,9 procenta, zatímco v listopadu to bylo 2,5 procenta. K růstu ekonomiky loni podle MF přispěla domácí poptávka, nejvíce navýšení zásob a spotřeba domácností. První odhad vývoje ekonomiky za loňský rok zveřejní Český statistický úřad v úterý 1. února.
Nárůst cen elektřiny a plynu
V letošním roce by měl být růst ekonomiky tažen podle MF investičními výdaji soukromého i veřejného sektoru, stejně jako i nadále spotřebou domácností. Tu však bude podle úřadu tlumit nárůst životních nákladů, zejména cen energií.
V této souvislosti MF uvedlo, že hlavním makroekonomickým i sociálním problémem bude letos vysoká inflace. „Meziroční inflace by se v prvním čtvrtletí 2022 měla pohybovat v blízkosti deseti procent a i ve zbývající části roku by měla zůstat zvýšená,“ uvedlo MF. K inflaci by letos měl podle úřadu významně přispět nárůst cen elektřiny a zemního plynu. Ceny bude zvyšovat také cena ropy a rostoucí náklady na pracovní sílu. „Protiinflačně by se naopak mělo projevit posilování české koruny k euru,“ uvádí predikce. Průměrný kurz koruny by letos měl být podle MF 24,40 Kč/EUR.
„Hlavním makroekonomickým problémem letošního roku bude akcelerující inflace. My jako vláda máme jen omezené možnosti, jak se zvýšenou inflací bojovat, ale nesmíme na ně rezignovat. Expanzivní fiskální politika státu vedla mezi lety 2019 až 2021 k nárůstu zadlužení vládních institucí z 30 na 42 procent HDP. Nám teď nezbývá než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit jen s takovými prostředky, které máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit,“ sdělil Stanjura.
Prognóza MF uvádí, že hospodaření veřejných financí bylo loni velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými ve zdravotnictví, stejně jako dopady stimulační rozpočtové politiky. Proto také MF odhaduje za loňský rok deficit veřejných financí 6,1 procenta HDP a veřejný dluh 42 procent HDP. V listopadu MF očekávalo deficit veřejných financí za loňský rok 7,2 procenta a dluh 43,3 procenta HDP. Předloni deficit činil 5,6 procenta HDP a dluh 37,7 procenta HDP.
Nerovnováha na trhu práce
Na trhu práce se podle prognózy po krátké pauze opět projevují nerovnováhy, které jej charakterizovaly před propuknutím epidemie. Jde o nedostatek pracovníků prakticky ve všech odvětvích ekonomiky. MF tak počítá s poklesem nezaměstnanosti na letošních 2,3 procenta z loňských 2,8 procenta.
Česká národní banka v listopadové prognóze čeká letos růst HDP o 3,5 procenta. Zároveň centrální banka počítá s průměrnou inflací 5,6 procenta. Nové odhady banka zveřejní počátkem února. Podle prosincových výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí letos ekonomika poroste o 3,9 procenta. Letošní průměrnou inflaci tehdy odborníci odhadovali na 5,5 procenta.
